Atény - Řecko opět paralyzovala generální stávka. Chod v zemi se takřka zastavil, a to na osmačtyřicet hodin.
K protestu proti vládním úsporným opatřením, jimiž eurozóna podmínila další finanční pomoc, totiž vyzvaly dvě největší odborové organizace v zemi - GSEE, sdružující zaměstnance soukromého sektoru, a ADEDY, která zastupuje státní sektor.
Slzný plyn v ulicích
Připojily se také komunistické odbory PAME. A tak stávkují téměř všichni - lékaři, řidiči sanitek, státem placení herci, ale i novináři.
Před klíčovým jednáním v parlamentu, kdy budou poslanci schvalovat drastické, ale nezbytné škrty v Řecku, ustal veškerý hospodářský život, nejezdí městská ani meziměstská hromadná doprava (výjimkou je aténské metro) a ochromen bude i provoz v přístavech a na letištích, což turistům zkomplikuje cestu na dovolenou.
Ani tentokrát se neobešly protesty bez konfliktů s policií. Jinak mírumilovný protest před parlamentem narušila skupina mladých radikáků, kteří házeli po policii klacky a lahve s vodou. Policie odpověděla slzným plynem.
Turisté by neměli nic pocítit
Ačkoliv Řekové stávkují, přímo v turistických oblastech by ale zahraniční rekreanti omezení služeb pocítit neměli. Všechny ranní spoje ještě do Řecka odletěly.
Stávka zastavila leteckou dopravu jen omezeně, a to mezi sedmou a jedenáctou hodinou dopoledne místního času, a poté od sedmnácti do jedenadvaceti hodin.
"Všechny přesunuté lety odletěly mezi 02:00 a 03:00, letadla jsou již na cestě zpět. Další lety jsou plánovány na dobu mimo stávku," řekla ČTK mluvčí společnosti Travel Service Vlaďka Dufková.
Bitva o benefity
Řekové stávkují, protože se zaměstnancům kvůli zrušení většiny příplatků a odměn sníží mzdy o desítky procent. Zároveň porostou nepřímé daně, které způsobí nárůst cen zboží, a také zvláštní přímá daň, kterou platí důchodci.
Odbory navíc pobouřilo, že se zvýší daně i lidem s minimální mzdou.
"Vládou navrhovaná úsporná opatření představují masakr práv pracujících. Stávka musí ochromit úplně všechno," řekl agentuře AP komunistický poslanec Thanassis Pafilis.
Čtyři z pěti Řeků se škrty nesouhlasí
Část demonstrantů je odhodlána obklíčit budovu parlamentu a nepustit zákonodárce dovnitř. Aby mohly být škrty realizovány, musí nejprve parlament ve středu schválit úsporná opatření a ve čtvrtek ještě prováděcí zákon.
Podle posledních průzkumů veřejného mínění je ale sedmdesát až osmdesát procent Řeků proti.
Pokud se ale vládě škrty ve výši 28 miliard eur protlačit parlamentem nepodaří, může to znamenat, že MMF a Evropská unie odmítnou poslat podmínečně slíbenou půjčku 12 miliard eur. Atény by pak nebyly schopny dostát svým závazkům a Řecko by pravděpodobně zbankrotovalo.
Premiér George Papandreou varoval, že neschválení úspor bude znamenat, že se během několika dní vyprázdní státní pokladna a vyzval zákonodárce, aby splnili svou vlasteneckou povinnost. "Schválení návrhu je jedinou možností, jak Řecko znovu postavit na nohy," prohlásil.
Ministerský předseda se obrátil i na Evropu. "Obracím se na Evropu se žádostí, aby dala Řecku dostatek času a prostoru na splacení dluhu, aniž by přiškrtila jeho růst a růst jeho obyvatel."
Nový ministr financí Evangelos Venizelos označil škrty jako nespravedlivé, ale naprosto nezbytné.
Šéf největší opoziční partaje (Nové demokratické strany) Antonis Samaras se ale domnívá, že je zvyšování daní kontraproduktivní. Opětovnému nastartování ekonomiky by podle něj naopak prospělo jejich snížení.
