Tokio - Devět měsíců od vypuknutí jaderné havárie v elektrárně Fukušima Japonci konečně oznámili, že nebezpečí pominulo.
Poničené reaktory se podařilo ochladit do té míry, že se voda používaná při jejich chlazení neodpařuje, a nehrozí tak další úniky radiace.
"I kdyby se stalo něco neočekávaného, situace je teď taková, že úroveň radiace v areálu elektrárny může být udržována na nízké hladině," oznámil novinářům trochu krkolomě japonský premiér Jošihiko Noda.
Proč je to, co řekl, klíčové? Díky zchlazení reaktorů se asi 80 tisíc evakuovaných obyvatel oblasti v okruhu 20 kilometrů od elektrárny bude moci vrátit domů.
Po úplném vychladnutí reaktorů začne elektrárenská společnost Tepco s jejich demontáží.
Na druhou stranu: zpráv o tom, že je situace v jaderné elektrárně Fukušima pod kontrolou, už Japonci vyslali do světa několikrát. Projděte si spolu s námi, jak se nejhorší jaderná katastrofa od výbuchu v Černobylu vyvíjela.
Pouhých čtyřiadvacet hodin poté se ovšem práce na odklízení radioaktivního odpadu zastavily. Důvodem je fakt, že několik desítek zaměstnanců, kteří se na zabezpečení elektrárny podílejí, onemocnělo prudkou střevní chřipkou.
11. 3. - Všechno začalo v pátek 11. března ve 14:46 japonského času (6:46 SEČ). Litosferická deska Honšú nevydržela tlak mnohem větší Pacifické desky, která se nasunula pod ní. Tím vzniklo zemětřesní o síle 9 stupňů na 10místné Richterově stupnici. Rozsah katastrofy byl obrovský. Uvolnilo se 400 milionkrát více energie než při výbuchu jaderné pumy v Hirošimě.
Epicentrum bylo 24 kilometrů pod mořskou hladinou, zhruba 130 kilometrů východně od města Sendai na největším japonském ostrově Honšú.
V tu chvíli ale Země vycházejícího slunce netušila, že jí to nejhorší teprve čeká. Otřesy vzedmuly obrovskou masu vody a k východnímu pobřeží se řítila 38metrová tsunami. Co nedokázalo zemětřesení, dokonala ona. K pobřeží dorazilo za necelých 45 minut.
Technici v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiči zaznamenali po zemětřesní selhávání chladícího systému u jednoho z šesti chladících reaktorů. Japonská vláda ale bezprostředně po úderu živlů uklidňovala, že nebezpečí nehrozí.
12. 3. - Kontrola prokázala, že byl poškozen betonový plášť reaktoru. Kolik radiace uniká, nikdo neví. Japonská vláda ale znovu uklidňuje, že nebezpečí nehrozí.
13. 3. - Vláda nařizuje evakuaci všech obyvatel z okruhu dvaceti kilometrů kolem elektrárny. Elektrárenská společnost Tepco přiznává problémy i s reaktory číslo 2 a 3. I ty už musí chladit mořskou vodou.
Reakce ze zahraničí na sebe nenechává dlouho čekat. Ozývají se Rakušané, tradiční kritici získávání energie z jádra, a žádají prověření zabezpečení všech elektráren v Evropě. První výzvy k upuštění od tohoto způsobu získávání energie zaznívají i z Německa, Itálie či Francie.
14. 3. - V 11:11 místního času (03:11 SEČ) vysílá japonská televize záběry, které ukazují, jak z elektrárny stoupá mohutný oblak dýmu a páry. Úřady později potvrdily, že na třetím reaktoru došlo k explozi vodíku, ve 14:40 místního času oznamují média, že na druhém reaktoru selhal chladicí systém.
15. 3. - K explozi došlo i u reaktoru číslo 2. V prostoru reaktoru čtyři hoří. V okolí elektrárny byla následně naměřena radiace mnohonásobně překračující povolené limity, nebezpečně se zvyšuje teplota v nádrži s vyhořelým palivem na čtvrtém reaktoru. Problémy s chlazením vykazují i reaktory pět a šest. Teprve teď je jasné, jak je situace vážná. V prostoru elektrárny byla naměřena radiace 400krát vyšší, než je roční povolený limit. Začíná devítiměsíční boj stovek lidí s nastartovanou štěpnou reakcí. V Tokiu propukla panika.
16.3. - Němci oznamují, že dočasně pozastavují provoz nejstarších jaderných reaktorů. Ceny energie letí vzhůru. Z prostoru fukušimské elektrárny byl evakuován veškerý personál. Zůstala jen padesátka statečných, kteří se snaží dostat reaktory pod kontrolu.
18. 3. - Japonsko je v šoku. Dopady katastrofy jsou mnohem horší, než se původně předpokládalo. Německá kancléřka Angela Merkelová mezitím vystavila účet českým spotřebitelům. Z prvních propočtů vyplývá, že její rozhodnutí nasbírat preference přiškrcením jaderné energetiky zdraží českou elektřinu o deset procent.
20.3. - Česko dává najevo, že hodlá na jádro sázet i do budoucna.
21.3. - Po nadějnějších zprávách z víkendu přichází další studená sprcha. Záchranáři museli prostor Fukušimy opustit a Tepco přiznalo, že nezná rozsah způsobených škod. Počet obětí zemětřesení a tsunami v Japonsku mezitím vystoupal na 8649. Dalších 13 262 lidí je stále pohřešováno. Škody se odhadují na 300 miliard dolarů.
23.3. - Britové oznamují, že ve svých jaderných ponorkách vymění reaktory, které fungují na stejném principu jako ty ve Fukušimě. Polský premiér Donald Tusk zase uvažuje o vypsání všeobecného referenda k výstavbě jaderné elektrárny. Poláci sice zatím jadernou elektrárnu nemají, chtějí však snížit závislost na fosilních palivech, především na vlastním uhlí. Provozovatel Fukušimy, firma Tepco, musela znovu evakuovat část techniků, kteří se snaží zprovoznit poškozené chladící zařízení přehřívajících se reaktorů.
24.3. - Začíná být jasné, že fukušimské tragédie napáchala, vyjádřeno penězi, vůbec největší materiální škody v dějinách. Hned pět členských zemí Evropské unie navrhlo, aby EU v souvislosti s krizí v atomové elekrárně v japonské Fukušimě zvážila postupné opuštění programu jaderné energie.
25.3. Radioaktivita z Fukušimy dorazila na území České republiky. Jedná se ale pouze o stopové množství a Státní úřad pro jadernou bezpečnost uklidňuje, že žádné nebezpečí nehrozí.
28. 3. - Japonsko zasáhlo další zemětřesení, vláda nejprve vydala varování před tsunami, šlo ale o planý poplach. V německých regionálních volbách zabodovali Zelení. Hlásali, že se zasadí o uzavření jaderných elektráren.
2.4. - Do oceánu unikla kontaminovaná voda. Vytekla dvaceticentimetrovou prasklinou v betonu pod druhým reaktorem.
6. 4. - Japonská vláda poprvé oznamuje, že se jí podařilo zastavit únik radiace. Mořskou vodu, kterou chladí reaktory, ale nemá po kontaminaci kde uskladňovat, a tak ji pumpuje do moře. Město Fukušima obnovilo výuku ve školách.
8.4. - Další zemětřesení a další nebezpečí, hlásí japonská média. V elektrárně Onagawa v prefektuře Mijagi na severovýchodním pobřeží japonského ostrova Honšú otřesy na několik desítek minut vyřadily chladící zařízení. Z chladících nádrží vyhořelého paliva pak kvůli přehřátí unikla radioaktivní voda.
15. 4. - Německo oznamuje definitivní rozhodnutí upustit od jaderné energetiky. Po jednání s premiéry německých spolkových zemí to na tiskové konferenci oznámila kancléřka Angela Merkelová. Poslední reaktor má být uzavřen nejpozději v roce 2022.
20.4. - Indové uvedli, že od investic do jaderné energetiky neodstoupí. Dillí hodlá ještě letos zahájit ve svazovém státě Maháráštra výstavbu největší jaderné elektrárny na světě, bez ohledu na protesty místních obyvatel.
10. 5. - Energetická společnost Tepco požádala vládu o pomoc. Spočítala, že nemá dost peněz na odškodnění lidí a firem. To se vyšplhalo ke 100 miliardám korun.
16.5 - Situace ve Fukušimě se dramaticky zhoršila. Pod první reaktorovou budovou byly objeveny asi tři tisíce tun vysoce kontaminované vody. Palivové tyče totiž protavily plášť reaktorové místnosti - tedy bariéru, o níž se technici dříve domnívali, že je neporušená.
25.5. - Členské státy Evropské unie se dohodly, že podrobí všech 143 jaderných reaktorů na svém území zátěžovým testům.
1.6 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve zprávě, která hodnotí únik radioaktivity z elektrárny Fukušima, ostře kritizuje japonskou vládu za to, že nebezpečí tsunami podcenila. Opozice žádá hlavu Naota Kana. Ukázalo se, že německé loučení s jádrem bude dražší, než jsme mysleli. Elektřina na českém trhu zdraží ne o 10, ale o 30 procent.
4.6 - Téměř tři měsíce po neštěstí naměřili odborníci na jadernou bezpečnost ve Fukušimě dosud nejvyšší úroveň radiace. V budově prvního reaktoru stoupla hladina záření až na 4000 milisievertů za hodinu. Za bezpečnou je přitom považována hodnota 250 milisievertů za rok.
7.6. - Japonci zdvojnásobili odhad množství radiace, která z Fukušimy unikla. V prvních sedmi dnech po 11. březnu 2011 uniklo do okolí 770 000 terabecquerelů. To je asi 40 procent radioaktivity, která se uvolnila v roce 1986 z jaderné elektrárny Černobyl. Původní odhady přitom hovořily "jen" o 370 000 terabecquerelech za první měsíc po katastrofě.
8.6 - Švýcarsko se vydalo po stopách Němců. Zákonodárci odsouhlasili uzavření všech pěti jaderných elektráren v zemi. Harmonogram odstávek reaktorů zatím stanoven nebyl. Definitivní konec jádra ve Švýcarsku by ale měl nastat v roce 2034. V současné době jaderné elektrárny pokrývají 40 procent švýcarské poprávky.
14.6 - Štěpení jádra skončí i v Itálii. Ve všeobecném referendu o tom rozhodli voliči.
22.8 - Japonská vláda přiznala to, co musel v roce 1986 přiznat i Sovětský svaz: Vesnice a města v bezprostřední blízkosti poškozeného jaderného komplexu zůstanou po generace neobyvatelná.
26.8 - Japonský premiér Naoto Kan neustál kritiku a oznámil rezignaci. Odchází v době, kdy mu věří jen zlomek Japonců.
5.9. - Írán po 35 letech konečně spouští svou první jadernou elektrárnu Búšéhr. Se stavbou pomohli Rusové.
3.10. - Švýcaři mají definitivně jasno. Konec jádra odhlasovala i Stavovská rada, poslední redaktor musí být odstaven do konce roku 2034.
1.11. - Japonské úřady se snaží přesvědčit svět, že nebezpečí pominulo. Na důkaz toho vypil poslanec Jasuhiro Sonoda před novináři sklenici dekontaminované vody z nádrže v areálu prvních dvou reaktorů.
1.12. - Teprve 1. prosince vyšlo najevo, jak málo chybělo k tomu, aby došlo k úniku radiace nedozírných následků. Z nové simulace katastrofy vyplynulo, že roztavené jaderné palivo proniklo hluboko do betonového dna prvního reaktoru a zastavilo se pouhých 37 centimetrů od vnějšího ochranného pláště.
