Írán spouští jadernou elektrárnu, vznikala 35 let

Václav Viták
5. 9. 2011 17:26
Atomové zařízení v Búšéhru budoval islámský stát navzdory intervencím Západu
Jaderná elektrárna Búšéhr (archivní snímek).
Jaderná elektrárna Búšéhr (archivní snímek). | Foto: Reuters

Teherán - První íránská jaderná elektrárna konečně začala dodávat elektřinu do celostátní rozvodné sítě.

Jaderná centrála Búšéhr, kterou Írán stavěl přes 35 let, bude ale oficiálně otevřena až 12. září, kdy dosáhne čtyřiceti procent svého výkonu, který činí 1000 megawattů.

Írán začal stavět Búšéhr v roce 1974 za pomoci Německa a Francie, po svržení šáha v roce 1979 se však stavba na dlouho zastavila. Během íránsko-irácké války v letech 1980 - 1988 byl areál elektrárny poškozen a zařízení rozkradeno.

V 90. letech se Teherán vrátil k záměru Búšéhr dostavět a obrátil se o pomoc na Rusko. Dokončení elektrárny se však stále odkládalo, protože Moskva tvrdila, že Teherán neplatí za prováděné práce.

Írán v minulosti opakovaně oznamoval zahájení činnosti jaderné elektrárny a poté tato oznámení zase odvolával. Tyče s jaderným palivem byly do Búšéhru dodány již minulý rok za velké pozornosti íránských médií, ale do reaktoru byly zavezeny až před jeho koncem a potom je personál musel stejně vyndat kvůli technickým problémům.

Kvůli energii, nebo kvůli jaderné bombě?

Teherán spustil Búšéhr v době, kdy se Západ a Izrael stále více obávají, že se pokouší tajně vyvinout jadernou bombu.

Stejné obavy má i Saúdská Arábie.

Experti ale zdůrazňují, že spuštěním elektrárny se Írán o nic nepřiblížil k postavení jaderné bomby, protože obohacený uran pro reaktor mu bude dodávat Rusko, které také od něj bude odebírat vyhořelé palivo, které se dá zpracovat na plutonium potřebné pro výrobu jaderných zbraní.

Irán však nijak neuklidnil mezinárodní společenství a především Izrael a Spojené státy, protože trvá na svém právu obohacovat uran, a nedávno tento výrobní proces přenesl do horského bunkru, kde je více chráněn před případným americkým nebo izraelským preventivním útokem.

Teherán však tvrdí, že obohacuje uran pouze pro své energetické potřeby a je připraven nechat v dalších pěti letech zevrubně přezkoumat svůj jaderný program, pokud ale mezinárodní společenství zruší sankce proti němu.

"Navrhli jsme Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) provést úplnou revizi činnosti a jaderného programu Íránu v rozmezí pěti let za podmínky, že budou zrušeny sankce," řekl v pondělí šéf íránského jaderného programu Ferejdún Abbásí.

Neobjasnil však, co by tato "úplná revize" zahrnovala.

Stejné riziko jako u Fukušimy

Búšéhr nicméně vzbuzuje obavy i svým umístěním. Tato jaderná elektrárna leží na jihozápadě Íránu u Perského zálivu v tektonicky velmi neklidné oblasti.

Mohlo by ji tedy zasáhnout silné zemětřesení stejně jako japonskou Fukušimu letos na jaře.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii naléhá na Írán, aby se připojil ke Konvenci o jaderné bezpečnosti z roku 1996, která má za cíl zvýšit výrazně bezpečnost jaderných elektráren v celém světě.

Írán by byl zatím jedinou zemí s jadernou elektrárnou, která by se k této konvenci nepřipojila.

Búšéhr je první íránskou funkční jadernou elektrárnou. Teherán ale hodlá zmírnit svou závislost na fosilních palivech, přestože jich má veliké zásoby, a chce budovat další jaderné centrály s plánovaným celkovým výkonem 20 000 megawattů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 2 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy