Bern - Referendum o znovuzavedení trestu smrti ve Švýcarsku se konat nebude. Pouhý den poté, co skupina sedmi Švýcarů návrh na všelidové hlasování předložila vládě, jej zase stáhla.
Jednalo se prý pouze o PR akci s cílem obrátit pozornost veřejnosti na téma narůstajícího počtu sexuálních deliktů v zemi a úvah, jak trestat některé brutální zločiny.
Přípravný výbor, který se rekrutoval z bezprostředního okolí příbuzných jedné z obětí sexuálního deliktu, na své internetové stránce obvinil vládu v Bernu, že stojí na straně pachatelů těchto zločinů a nechrání ty, kdo jsou jimi postiženi.
V úterý přišel výbor s požadavkem, aby vraždy spojené se znásilněním dětí podléhaly automaticky trestu smrti. Iniciativa okamžitě narazila na kritiku ze strany politických stran i řady právníků.
Proti znovuzavedení trestu smrti se ale kupříkladu stavěl i místopředseda pravicově populistické Švýcarské lidové strany Christoph Blocher známý svými radikálními názory v ohledu na celou řadu společenských otázek.
Parlament řekl jen čtyřikrát ne
Aby o vyhlášení referenda mohl rozhodnout švýcarský parlament, stačilo by organizátorům shromáždit do 24. února 2012 sto tisíc podpisů.
Podle emeritního profesora občanského práva Georga Müllera z Curyšské univerzity zamítli poslanci hlasování v případě, že se podařilo shromáždit příslušné množství podpisů, jen čtyřikrát.
Švýcaři organizují referenda velmi často. Loni slavilo v zemi úspěch hlasování zakazující výstavbu minaretů, ačkoliv to odporuje právě Evropské úmluvě o lidských právech hlásající náboženskou svobodu.
Výsledek většiny referend organizovaných v zemi je zpravidla velmi nejistý a vláda v Bernu i parlament jej podle ústavy musí respektovat. Pro se musí vyslovit nejenom většina účastníků hlasování, ale i většina kantonů.
Trest smrti, který švýcarská ústava zakazuje, byl v zemi zrušen v roce 1942. Posledním popraveným Švýcarem byl o dva roky dříve trojnásobný vrah Hans Vollenweider, který skončil pod gilotinou.
Ratifikace až v roce 1997
Evropská úmluva o lidských právech povolující za určitých okolností popravy vstoupila v platnost roku 1953. Teprve o třicet let později byl trest smrti zrušen dotatečným protokolem, po vášnivé debatě v rámci Rady Evropy.
Jednotlivé členské země rady přistoupily k úmluvě beze zbytku do roku 1997.
V současnosti jsou popravy v Evropě vykonávány pouze v Bělorusku, i když loni žádný vrah před popravčí četou neskončil.
Polský parlament odmítl v roce 2006 návrh skupiny konzervativních politiků na znovuzavedení trestu smrti jen těsnou většinou. Šedesát procent Poláků přitom změnu zákona v případě obzvláště brutálních vražd podporuje; podobně se k dané problematice staví padesát procent Nizozemců.
Ve Španělsku se popravovalo garotou, železným kruhem, který se odsouzenci nasadil na krk, ještě v roce 1974. Poslední poprava gilotinou se ve Francii konala o tři roky později.
