Atény – Nechce-li řecká vláda sahat na důchody a platy nebo snižovat výdaje na školy a nemocnice, má možnost při jednání s věřiteli ustoupit jinam, aby zabránila bankrotu či nucenému odchodu z eurozóny.
Sáhnout na peníze armádě.
Na letošní rok řecký rozpočet na vojenské zbrojení činí 3,25 miliardy eur. Minulý týden podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker právě armádní škrty navrhoval řeckému premiérovi Alexisi Tsiprasovi namísto dalšího snížení důchodů.
Reakce Tsiprase na návrh není známa. Pro Řeky jde ale o velmi citlivou otázku.
Vojenské výdaje drželi vždy vysoké kvůli Turecku. Dlouholetému soupeři, ze kterého mají fobii, přestože jsou obě země od padesátých let členy NATO.
Dodnes mnozí Řekové tvrdí, že Turecko je jedním z hlavních zdrojů řeckých problémů a že za dluhy mohou i nákupy zbraní, které Atény musely pořizovat v západní Evropě a Spojených státech kvůli turecké hrozbě.
Přestože se řecko-turecké vztahy v posledních letech zlepšily a politici obou zemí nehovoří tak útočně jako v minulosti, rezignovat úplně na obranu Řecko zkrátka nechce, krize nekrize.
Přitom výdaje na obranu přece jen poklesly. Ještě v osmdesátých letech vojenský rozpočet země činil astronomických 6,2 procenta HDP. Loni to bylo "jen" 2,2 procenta HDP, což je ale stále jedno z nejvyšších čísel v Evropě.
Paradoxně je Řecko jednou ze čtyř zemí NATO, která plní závazek přijatý loni na summitu Aliance ve Walesu: Držet nebo zvýšit armádní výdaje nad dvě procenta HDP. A ještě paradoxnější je, že závazek přijaly členské státy kvůli Rusku a jeho počínání na Ukrajině, přičemž Řecko patří v NATO k zemím, které jsou Rusku nakloněny ze všech nejvíce.
Křeslo ministra obrany Tsipras svěřil lídrovi menší koaliční strany Nezávislí Řekové Panosi Kammenosovi, který vystupuje razantně proti ústupkům vůči Evropské komisi a Mezinárodnímu měnovému fondu.
Šéf Helénské nadace pro evropskou a zahraniční politiku Tanos Dokos předpovídá, že zásadní šetření v tomto resortu zřejmě nebude. "Řecko se bude muset zajímat o nové bombardéry, protože Turecko kupuje letouny F-35. A řecká armádní plavidla jsou už na hranici životnosti," uvádí analytik.
Řecká vláda v noci na dnešek znovu zopakovala, že nepředloží věřitelům žádné nové návrhy, a jednání o uvolnění další finanční pomoci ve výši 7,2 miliardy eur pro Řecko jsou tak zablokovaná.
Zástupci Evropské unie, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu všechny dosavadní plány Atén považují za nedostatečné. Množí se názory, že bankrot Řecka a jeho odchod z eurozóny jsou už nevyhnutelné.
Většina Řeků si ale opuštění eurozóny nepřeje a podle čerstvého průzkumu agentury GPO 67,8 procenta obyvatel země soudí, že vláda nakonec učiní ústupky a dohodu s věřiteli uzavře.
