Brusel - Řecko podle všeho nemůže počítat s masivním odpuštěním dluhů ze strany věřitelských zemí.
Shodli se na tom ministři financí eurozóny a zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF), kteří v pondělí začali další kolo jednání o tom, jak dosáhnout redukce řeckého zadlužení.
To, aby byla Aténám upsána polovina z dlužné částky ve výši okolo 310 miliard eur, navrhli o víkendu představitelé MMF a Evropské centrální banky (ECB). Ostře proti se ale postavilo Německo, které by takto přišlo o nejméně 45 miliard eur.
Vláda v Berlíně naproti tomu navrhuje, aby zahraniční věřitelé Řecku snížili úroky z dluhopisů, které se nyní pohybují přibližně 150 základních bodů nad běžnou mezibankovní úrokovou mírou.
Řecký ministr financí Jannis Sturnaras po svém příjezdu do Bruselu svým kolegům připomněl, že kabinet premiéra Antonise Samarase již to, k čemu se zavázal, totiž prosazení drastických úspor ve státním rozpočtu, splnil a že je teď na eurozóně, aby jednala.
"Jsem si jist, že dnes dosáhneme vzájemně výhodného řešení," citovala Sturnarase agentura Reuters.
Řecko potřebuje nejpozději do půlky prosince 31,5 miliardy eur z druhého úvěru od EU, MMF a ECB poskytnutého zemi letos v březnu v souvislosti s odpuštěním 107 miliard eur, které Atény dlužily soukromým věřitelům.
Dalších 13,5 miliardy bude potřebovat navíc, neboť se s Unií v podstatě dohodlo na posunutí termínu, k němuž sníží rozpočtový deficit pod tři procenta HDP, a to o čtyřiadvacet měsíců na léto 2016.
Řecké úroky postupně klesají
EU spočetla, že řecký dluh nejdříve vystoupí příští rok na 190 procent HDP, do roku 2020 by však měl klesnout ke 120 procentům.
To, že možnost odpuštění poloviny řeckého dluhu padla, potvrdil v pondělí viceprezident ECB Vitor Constancio.
"Bylo to řečeno jasně, tahle varianta už není na pořadu dne. Jsou to vše jenom pověsti," řekl agentuře Reuters.
Ve hře je naopak možnost, že by Unie Aténám umožnila splatit úroky z dluhopisů až za deset let, což by řecké zadlužení snížilo o 17 procent HDP. Ekvivalent dalších pěti procent HDP by z dlužné částky ukrojil obdobný krok ze strany Evropské centrální banky.
Řecku by také výrazně pomohlo, pokud by mohlo vykoupit penězi Evropského stabilizačního mechanismu, záchranného fondu, který vstoupil v platnost v říjnu a ve kterém by brzy mohlo být okolo 250 miliard eur, část svých dluhopisů s delší splatností. Jejich cena nyní klesla přibližně o čtvrtinu, úroky z nich placené naopak vystoupily vysoko nad hladinu, na které se pohybují v případě dalších silně zadlužených zemí, Španělska a Itálie.
V březnu, krátce před rozhodnutím o odpuštění 107 miliard eur řeckého dluhu, činily tyto úroky v případě desetiletých bondů 41,8 procenta, zatímco u španělských a italských obligací se pohybovaly na hranici sedmi respektive šesti procent.
Poté, co ECB v létě oznámila, že začne v neomezeném množství nakupovat dluhopisy zadlužených zemí, klesly řecké úroky z desetiletých bondů až na současných 16 procent.
