Atény - Řecká vláda premiéra Lucase Papadimose se ocitla mezi dvěma mlýnskými kameny. Z jedné strany na ni tlačí Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF), aby urychleně schválila další rozpočtové škrty. Z té druhé pak odbory, které na úterý vyhlásily čtyřiadvacetihodinovou generální stávku.
Aby získal od zahraničních investorů peníze na březnovou splátku státních dluhopisů ve výši 14,5 miliardy eur, musí Papadimosův kabinet ještě dnes nalézt další zdroje financování rozpočtu a schválit škrty ve výši 1,5 procenta hrubého domácího produktu, odpovídající 3,3 miliardám eur.
Jednání přitom měla být uzavřena již v neděli.
Už v pondělí ministr pro reformy Dimitros Reppas takzvané trojce (zástupcům EU, MMF a Evropské centrální banky) slíbil, že tento rok škrtne ve veřejném sektoru 15 tisíc pracovních míst. Do konce roku 2015 pak má přijít o práci celkem 150 tisíc státních zaměstnanců.
Trojka ale dál tlačí na vládu, aby nařídila dvacetiprocentní snížení mezd v soukromém sektoru. Platy ve státní sféře byly totiž kráceny již loni. Zlikvidovány mají být benefity za Vánoce a Velikonoce a příspěvek vyplácený rodinám před letními prázdninami. Tyto částky společně představují přibližně dva měsíční platy.
Evropská komise mimoto doporučuje, aby vláda nařídila i snížení minimální mzdy v soukromé sféře. Ta nyní v Řecku činí 871 eur, zatímco v krizí právě tak postiženém Španělsku a Portugalsku 748, respektive 566 eur.
Předchozí opatření nezabrala
Řecko se noří do krize čím dál víc a přízrak státního bankrotu je už velmi blízko. Hovoří o něm otevřeně i sama vláda. Dokonce ani německá kancléřka Angela Merkelová, která ještě loni nepřipouštěla, že by země mohla vystoupit z eurozóny, takovýto scénář nevylučuje.
Řecko musí letos splatit na dluhopisech 21 miliard eur, o dalších 15 miliard vzroste díky plánovanému rozpočtovému deficitu zadlužení země.
Tvrdá úsporná opatření, která předchozí vláda socialisty Jorgose Papandrea přijala v uplynulých dvou letech, totiž nezabrala. Naděje vkládané do privatizace státních a polostátních podniků se totiž nenaplnily a země se i nadále potýká s obrovskými daňovými úniky odhadovanými na patnáct miliard eur ročně.
Nepomohly zatím ani reformy Papadimosova kabinetu, jenž začal úřadovat 11. listopadu. Řecký dluh se mezitím vyšplhal na 159 procent hrubého domácího produktu.
Řadoví Řekové nemají pro úsilí své vlády žádné pochopení a opakovaně vycházejí protestovat do ulic. Dnes se v zemi znovu zastavila veřejná doprava, stávkují státní úřady, provoz je omezen i v nemocnicích.
"Z přístavu Pireus dnes nevyjela jediná loď," citovala agentura Reuters zdroj z Pobřežní hlídky.
K protestům vyzvaly obě největší odborové ústředny v zemi, GSEE, zastupující soukromý sektor, a ADEDY, sdružující zaměstnance státní sféry. Oba svazy zastupují přibližně dva a půl milionu lidí, což je polovina práceschopného obyvatelstva.
"Chtějí snížit platy o dvacet až třicet procent a zlikvidovat veškerá pracovní práva," řekl agentuře AFP šéf odborů soukromého sektoru Jannis Panagopulos.
Jsme ztraceni tak jako tak
Trpělivost s řeckou vládou dochází ale také německé kancléřce Merkelové. "Upřímně: Nechápu, k čemu jsou další dny jednání. Tlačí nás čas. V sázce je hodně pro celou eurozónu."
Podle deníku Die Welt zvažují vyjednavači EU, ECB a MMF, že vedle soukromých věřitelů, tedy především bank, by o odpuštění části řeckých dluhů měly začít uvažovat i jednotlivé státy. A sice v té formě, že by Řecku snížily úroky, které má země z poskytnutých úvěrů zaplatit.
Konečná dohoda s Řeckem musí být uzavřena nejpozději 15. února, tedy příští středu. Jen tak je možné uvést do pohybu složitý proces spojený s výměnou státních dluhopisů, v jejímž rámci odpustí soukromí věřitelé zemi až sedmdesát procent jejích dluhů.
V řecké populaci, která se zčásti přesouvá z měst na venkov, kde jsou podmínky k životu přece jen o něco méně drastické, se začíná rozmáhat rezignace. Řada mladých lidí se chystá odjet za prací do zahraničí, zatímco bohatí Řekové přesouvají své peníze do bezpečí.
Podle ministra financí Evangelose Venizelose vybrali jeho spoluobčané ze svých kont v místních bankách od roku 2009 na 65 miliard eur. Z toho 16 miliard skončilo v zahraničí, zbytek mají Řekové doma, schovaný "pod matrací". Podle bankovních expertů ale přesunuli zejména ti majetnější z nich do bank v západní Evropě až dvě stě miliard eur. Na tuto částku odhadují alespoň výnosy šedé ekonomiky a s nimi spojené daňové úniky.
Stávající řecký dluh přitom obnáší přibližně 350 miliard eur.
"Jsme ztraceni tak jako tak," komentoval pro agenturu Reuters současnou situaci v zemi jednatřicetiletý daňový kontrolor Kosmas Georgiou. "Návrat k drachmě přitom není řešením, znamenalo by to pohromu. Oni (vláda a EU) se ji snaží jen oddálit, aby vypadali jako hrdinové."
