Berlín (od našeho zpravodaje) - Každé úterý a pátek se v berlínské ulici Maybafucher objeví značka se zákazem vjezdu a na chodnících vyrostou stánky. Turecké tržiště vypadá, jako by ho sem někdo celé přenesl z Istanbulu.
Prodává se tady čerstvá zelenina a středomořské ovoce, maso, ryby, orientální koření, sladkosti, turecké pečivo, barevné látky. Čtvrti Neukölln, kde se tržiště nachází, se také "malý Istanbul" někdy přezdívá. I když zdaleka ne všichni přistěhovalci první nebo druhé generace mají turecké kořeny.
Právě sem během své státní návštěvy turecký prezident Recep Erdogan tento týden nezavítá. V Berlíně bude hostem německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a kancléřky Angely Merkelové, potom v Kolíně nad Rýnem slavnostně otevře největší mešitu v Německu.
Je to jedna z nejvíce diskutovaných návštěv v historii země. Erdogan je obviňován z budování diktatury, ve vězení jsou v Turecku i někteří lidé s německým občanstvím. Zároveň turecký prezident nešetří ostrými výroky na adresu německé vlády. Včetně zmínek o návratu nacismu.
"Není správné zvát sem Erdogana"
V Neuköllnu mezi tureckými restauracemi a obchody najednou "zasvítí" z výlohy obrázek Karla Marxe. A nápis "Více Marxe pro Neukölln". Konkrétně z kanceláře místního sdružení krajně levicové strany Die Linke. Ta ostře odmítá Erdoganovu návštěvu, což ji mimochodem mimořádně spojilo s krajně pravicovou, protiimigrantskou a antiislámskou stranou Alternativa pro Německo (AfD).
"Osobně jsem naprosto proti této návštěvě. Erdogan je představitelem diktatury, která vězní lidi a také německé občany. Pronásleduje i levicově smýšlející lidi. Není správné zvát Erdogana do Německa," říká tajemnice oblastního výboru strany pro sociální politiku Doris Hammerová.
Die Linke je sice opoziční strana, ale v Berlíně má váhu. Podle červnového průzkumu, kde získala 20 procent, je v metropoli nejsilnější. Až za ní jsou křesťanští demokraté (CDU) Angely Merkelové.
Mezi třemi a půl milionu obyvatel tureckého původu ale Erdogan určitou podporu má a výhrady proti jeho cestě do Berlína a Kolína nad Rýnem některým Turkům vadí. "Je to zvolený prezident Turecka a Německo přece potřebuje s Tureckem dobré vztahy. Mimořádné vztahy. Za vlády Erdogana se život mnoha Turků zlepšil, to tady mnozí nechápou," říká obchodnice za pultem stánku se sladkostmi na tržišti.
Prezident přijíždí v době, kdy Německem stále rezonuje kauza fotbalisty Mesuta Özila. Fotbalový reprezentant se vyfotil letos v Londýně s Erdoganem a byl z toho poprask. Znechucen odmítavými reakcemi a kritikou své osoby po neúspěchu národního týmu na mistrovství světa v Rusku se Özil rozhodl ukončit reprezentační kariéru. "Když se dařilo, byl jsem pokládán za Němce. Když ne, jsem jenom Turek," zdůvodnil svůj krok.
"Docela ho chápu, protože kvůli jedné fotce se proti němu rozpoutala kampaň. Jak za takových podmínek může hrát v dresu země, jejíž lidé ho uráží?" ptá se prodavač zeleniny na tureckém tržišti. Nicméně dodává, že o politiku se moc nestará a politika by se ani neměla plést do fotbalu.
K Özilovi se před příjezdem Erdogana znovu vrátila i levicová strana Die Linke. Poslankyně parlamentu Sevim Dagdelenová fotbalistu obvinila, že je Erdoganovým propagandistou. Dagdelenová je sama tureckého původu. Debata tak ukazuje i rozpolcenost samotné turecké komunity v Německu.
Němec, nebo Turek?
Český turkolog Petr Kučera v současnosti působí na univerzitě v Hamburku. Aktuálně.cz potvrdil, že případ Özil a vůbec přístup k tureckému prezidentovi v Německu vyvolává velké emoce.
"Özil mi trochu přijde jako Tomáš Řepka. Nejdříve něco udělal a teprve pak asi začal domýšlet, co se vlastně stalo. Ale je nutné si uvědomit, že Özil pochází z dosti konzervativní turecké rodiny a také se prezentuje jako silně věřící muslim. Tím se dost odlišuje od mnoha německých Turků. Debata se vede hodně o tom, zda je možné se cítit jako Němec a zároveň jako Turek. Někteří moji studenti mají turecké kořeny, a když se vrátí třeba ze stáže nebo nějakého pobytu v Turecku, říkají, jak si tam uvědomili, že už jsou vlastně Němci," říká Kučera.
V Německu však roste počet Turků, kteří žádají o politický azyl. Utíkají před Erdoganovým režimem. To dříve nebylo, Turci od šedesátých let jezdili do Německa hlavně za prací.
K nejznámějším exulantům posledních let patří v Turecku známý filmový režisér a původním povoláním psychiatr Mustafa Altioklar. Poté, co veřejně řekl, že prezident trpí narcistickou poruchou osobnosti, musel odejít. Nyní v berlínské čtvrti Kreuzberg učí v herecké škole. "Erdoganova návštěva je pro mě nepodstatnou záležitostí," říká.
Blíží se protesty
Organizovat ale protesty proti návštěvě tureckého prezidenta není v Německu jednoduchá záležitost. Je to složitější než třeba pořádat protesty proti Angele Merkelové.
K organizátorům iniciativy "Erdogan není vítán", která chystá demonstraci na Postupimském náměstí, patří Jakob Schumann. Setkali jsme se na terase věhlasné kavárny Cotti v berlínské čtvrti Kreuzberg. Nepřeje si být fotografován ani natáčen kamerou. Novináře, kteří s ním chtějí mluvit, si předem prověřuje. V obavách z aktivit radikálních skupin, které naopak Erdogana obhajují.
Německo zažilo v posledních dvou letech několik násilných střetů souvisejících s tureckou politikou. Kurdů a Turků. Zastánců Erdogana a jeho odpůrců.
"Erdogan nemá být zván do Německa. Je to diktátor, který vězní i německé občany. Chce zakazovat knihy tureckého nositele Nobelovy ceny za literaturu Orhana Pamuka nebo (Fjodora Michajloviče) Dostojevského. Vězní lidi za jejich názory," vysvětluje aktivista. "Mnoho se dá říci také o německém vyzbrojování Turecka. Německé zbraně se používají proti Kurdům a na podporu islamistů. Tanky, rakety a další výzbroj," dodává.
Vadí mu i fakt, že turecký vůdce otevře v Kolíně nad Rýnem velkou mešitu. "Nevadí mi mešita jako taková, sama o sobě. Ale ve správě ji má organizace DITIB (Turecký islámský svaz pro náboženské záležitosti). To jsou Erdoganovi propagandisté, extrémní nesnášenliví nacionalisté. Tahle mešita je hlavně Erdoganova propaganda," uzavírá.
V Berlíně i Kolíně nad Rýnem se očekávají střety a policie bude v pohotovosti. Kromě odpůrců Erdogana se chystají do ulic i ti, kteří chtějí jméno tureckého prezidenta v Německu bránit.
Podívejte se, jak slavili příznivci Erdogana loni vítězství v referendu o posílení prezidentských pravomocí.
