Ještě ani neopadla všechna voda a lidé nestačili po záplavách uklidit, a už se v Rakousku vedou spory o to, jak se mělo postupovat a jak do budoucna zabránit povodním na řece Moravě a Dyji. Nejhůře postižená obec Dürnkrut dokonce zvažuje žalobu na odškodnění za protrženou hráz.
Řeka Morava, která do Rakouska přitéká z Česka a tvoří hranici se Slovenskem, způsobila kvůli protrženým hrázím miliardové škody, vyhnala přes tisíc lidí z domů a zaplavila stovky obydlí. Lidé se teprve vrací, před domy se kupí promáčený nábytek a pracuje se na zpevnění protržených hrází.
Infobox
POVODNĚ JARO 2006
...Přečtěte si o letošních jarních povodních v souvislostech... CELÝ SPECIÁL NAJDETE ZDE
POVODNĚ VAŠIMA OČIMA
...Podívejte se na fotografie, které z povodněmi postižených oblastí poslali čtenáři deníku Aktuálně.cz... FOTOGRAFIE ČTENÁŘŮ NAJDETE ZDE
Letošní povodně na řece Moravě v okolí města Dürnkrut na historickém Moravském poli svým rozsahem překonaly záplavy z let 2002 a 1997. Celkem povodně na řece Moravě vyhnaly z domů na dvanáct set lidí a zaplavily přes šest set domů. Voda také přerušila železniční spojení mezi Vídní a Břeclaví.
Žádost? Stoprocentní odškodnění
A právě to, že se od roku 1997 vědělo, že hráze na tomto úseku řeky jsou narušené, a stát ani spolkové země s tím nic nedělaly, bude mít s největší pravděpodobností soudní dohru. Žalobu totiž zvažuje zastupitelstvo nejhůř postižené obce Dürnkrut, podle něhož státní a spolkové úřady zanedbaly péči o pevnost hrází.
Podle právníka Georga Zangera má případná žaloba velkou naději na úspěch. "Spolkové ústředí krajiny totiž po posledních záplavách evidentně zanedbalo ochranné protipovodňové opatření v povodí Moravy," uvedl právník v deníku Kurier. Podle Zangera by poškození mohli požadovat až stoprocentní odškodnění.
Záplavy na řece Moravě prošetřuje policie i na české straně hranice. A to přesto, že neměly tak hrozivé následky jako v Rakousku. Policie tak prošetřuje, proč se protrhla hráz v Horce u Olomouce, trestní oznámení na Povodí Moravy zvažuje také obce Moravský Písek.
Budou se lidé vystěhovávat?
Do sporů o to, jak se bránit nebo předcházet zaplavení vesnic v okolí řek Moravy a Dyje, se zapojili také ekologové. Světový fond ochrany přírody (WWF), největší mezinárodní nevládní organizace na ochranu životního prostředí, tvrdí, že v okolí obou řek je potřeba na patnáct set hektarů neobydlených ploch, které zachytí rozvoděné řeky bez nebezpečí ohrožení lidských životů.
Za posledních sto let se ale právě rozsah takových ploch snížil výstavbou a zemědělským využitím půdy o šedesát procent. Zatímco před sto lety bylo v povodí Moravy na rakouské straně přes deset tisíc hektarů, kde se mohla voda rozlévat, nyní je to pouze asi čtyři tisíce hektarů.
Podle WWF je podobná situace i na slovenské straně Moravy, kde letos sice voda dosáhla rekordní výše, z koryta se ale ve většině případů nedostala. Podle WWF na Slovensku dokonce ubylo šedesát osm procent ploch, kde se voda může rozlít.
Slovákům se podařilo zpevnit hráze
Z více než dvaceti šesti tisíc hektarů se podle zjištění WWF může voda na Slovensku bez problémů rozlévat na asi osm tisíc hektarů. Podle slovenských starostů ale na řece Moravě na slovenském břehu došlo ke zpevnění a zvýšení hrází. "Ty proto odolaly," uvedl Petr Tydlitát, starosta obce Gajary, která leží přímo naproti Dürnkrutu.
Podle ekologů se ale znovu ukázalo, jak velký význam mají lužní lesy na dolním toku Moravy a Dyje. "Kdyby se do nich nevylila část vody, tak by záplavy působily mnohem větší škody. Znovu se ukázalo, že krajina vytvořená v minulosti, si umí s velkou vodou poradit daleko víc než to, co vytváříme my," uvedl ekolog Michael Krankl z vídeňské univerzity.
Ochrana za třináct miliard
Do protipovodňových opatření na řece Moravě přitom mají jít v dalších letech miliardy, úřady obou zemí chtějí postupovat společně.
Zatímco rakouské úřady sčítají škody, Povodí Moravy už oznámilo, že protipovodňová opatření na řece Moravě a jejích přítocích přijdou v příštích patnácti letech na třináct miliard korun. Vyplývá to ze zprávy o potřebných opatřeních, kterou poslalo ministru zemědělství. Dokument projedná ústřední krizový štáb i vláda.
Podle jihomoravského hejtmana Stanislava Juránka by 5,5 miliardy z celkové částky třinácti miliard mělo směřovat na jih Moravy při hranicích s Rakouskem.
Jako priority hejtman uvedl například ochranu Břeclavi, Moravské Nové Vsi, Vranova nad Dyjí a Podhradí na Znojemsku. "Je ale nutné sednout si a vše projednat s rakouskými a slovenskými představiteli. Musíme postupovat společně, jinak můžeme některá opatření dělat zbytečně," řekl.
