Hráze na řece Moravě na moravské straně hranice zatím nápor vody vydržely. Tedy s výjimkou vody, která se přes ně dostala do lužních lesů a polí. V Rakousku ale za posledního dva a půl dne popraskaly břehy na několika místech. A problémy pokračují, kvůli prmočené hrázi muselo být evakuována dalších čtyři sta lidí z vesnice Zwerndorf. Počet evakuovaných tak už překročil tisícovku.
- Stav na českých řekách ON-LINE - ZDE
- Povodňová MAPA aktuální situace v krajích - sledujte ZDE
- Potřebné informace o povodni ve vašem kraji - najdete ZDE
- Vše o velké vodě - SPECIÁL
- Chcete pomoci postiženým oblastem - čtěte ZDE
V rakouských obcích u hranice se Slovenskem, vzdálených od Břeclavi asi třicet kilometrů, je podle lidí z vesnic i záchranářů situace stále kritická. Voda z Moravy totiž zaplavuje další místa a zatím se nepodařilo utěsnit hráz u Dürnkrutu, asi šest kilometrů od soutoku Dyje a Moravy.
Další krizová místa
V noci na dnešek hráz řeky Moravy na rakouské straně hranice povolila na několika místech mezi Stillfriedem a Grubem. "Vody neubývá, hráze jsou nacucané jako houba, bojíme se, že situace bude ještě horší," říká Alois Gruber. ten jako jeden ze stovek lidí stovek musel odejít ze svého domu pryč, voda vyhání obyvatele z domů i nyní.
Jenom v Dürnkrutu je zaplaveno na tři sta domů, v další obci Mannersdorf jsou domy zaplaveny téměř po střechy. Všude pracují stovky vojáků a záchranářů, protržené hráze se snaží zacpat pytli s pískem, které na místo přivážejí vrtulníky. "Děláme, co můžeme, hráze jsou ale stále podmáčenější, snad ještě vydrží, voda by měla začít pomalu klesat," říká jeden z hasičů. Na pomoc poslala vláda další záchranáře, vojáky a policisty, počítá se, že v oblasti budou působit čtrnáct dnů.
Záchranáři navíc hledají dva důchodce, kteří měli včera na loďce odjet ze svého zatopeného domu. Loďka se však později našla prázdná. "Modlíme se, aby se našli," dodává Alois Gruber. Dnes v podvečer se ani jednoho z mužů nepodařilo najít.
Kdo za to může?
Vysoká hráz z písku chrání město Angern, pod vodou ale zůstává úsek silnice B49. Lidé na rakouské straně, kteří podobně jako obyvatelé Moravy prožili záplavy v roce 1997, jsou přesvědčeni, že úřady neudělaly dost, aby byla řeka Morava bezpečnější. "Nezvyšovaly se hráze, neudělalo se nic, co by nás lépe chránilo," říká Alois Gruber.
Mezi lidmi na rakouské straně je slyšet názor, že hráze nevydržely nápor přicházející z české strany poté, co se do soutoku Dyje z Moravy dostalo rekordní množství vody z nádrží Nové Mlýny. "Ale spíš se tu nadává na to, že jsme zaspali," říká Alois Gruber.
Malé investice do hrází vyčetli místní obyvatelé i dolnorakouskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který oblast navštívil. "My plaveme, ne vy," řekla podle agentur jedna z obyvatelek Dürnkrutu hejtmanovi.
Horší stav hrází na rakouské straně řeky podle lidí dokládá i to, že břehy na slovenské straně Moravy drží, a to i přes rekordní výšku hladiny. Po protržení rakouských hrází se navíc tlak vody na slovenskou část Moravy snížil.
Hladina Dyje klesá
Čeští vodohospodáři už odtok z Nových Mlýnů výrazně snížili. Zejména kvůli obavám z dalšího vývoje na Dyji v Břeclavi a rakouském úseku Moravy, kam se Dyje vlévá.
Na moravské straně hranice je nyní situace klidnější než včera večer. V Břeclavi u řeky Dyje teď postávají desítky lidí, hučí čerpadla, která ženou vodu prosakující přes hráze zpět do řeky.
Hladina dnes pomalu klesá. "Pokud nezačne hodně pršet, tak snad už voda stoupat nezačne. Hlavně aby vydržely hráze," říká stejně jako lidé v Rakousku Milan Jandák.
Voda se už pod Novými Mlýny rozlila do Lednicko-valtického areálu, zaplavila například archeologické naleziště na Pohansku, místní zámek tam chrání valy z písku. Do obydlených části měst a obcí se na rozdíl od Rakouska nedostala.
Večer hrozí další déšť
Podle poslední prognózy Povodí Moravy z dnešního poledne bude průtok na Dyji mírně klesat, déšť ale znovu mírně zvedne hladinu řeky Moravy. Pod soutokem Dyje a Moravy má tak odtékat přes tisíc metrů krychlových vody za sekundu. I to ale bude menší průtok než ve chvílích, kdy Nové Mlýny odpouštěly naplno.
Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek chce poté, co opadne voda, začít jednat se zástupci sousedního Trnavského kraje a Dolních Rakous o společném budování protipovodňové ochrany.
"Je nutný společný postup při tvorbě protipovodňových opatření. Společně se nám může podařit pro tento projekt získat i peníze od Evropské unie," říká Juránek.
