Vídeň - Rakouská metropole Vídeň se slavnostně rozloučila s Otto von Habsburgem, nejstarším synem posledního rakouského císaře Karla I. Jeho rakev spolu s rakví jeho manželky byla uložena v kryptě kapucínského kostela v historickém centru Vídně.
Veřejná část pohřbu měla svou pompou a účastí oficialit téměř charakter státního pohřbu, i když tak označena být nesměla. Vlastní uložení v kryptě se však konalo už jen v kruhu habsburské rodiny.
Pohřební rituál začal ve svatoštěpánské katedrále ve Vídni velkou zádušní mší. Již tou dobou se před katedrálou tísnilo několik tisíc zvědavců, kteří sledovali příjezd korunovaných hlav a asi 1000 oficiálních hostí. Mši sloužil z pověření papeže arcibiskup vídeňský, kardinál Christoph Schönborn a jemu pomáhali příslušníci vysokého kléru ze všech zemí bývalé monarchie.
Mezi nimi arcibiskup pražský Dominik Duka, trnavský Robert Bezák a biskup brněnský Vojtěch Cikrle. Diplomaticky Česko zastupoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Chrámový chór a orchestr bohoslužbu doprovázel rekviem Michaela Haydna, mladšího bratra slavného skladatele Josepha Haydna. Ve čtení z bible v rámci bohoslužby a přednesu přímluvných modliteb se po řadě střídaly Ottovy děti a vnoučata. Na závěr arcibiskup Schönborn vyzval přítomné zazpívat císařskou hymnu Zachovej nám Hospodine jako "poslední pozdrav Ottovi Habsburskému, poctu jeho rodině a jejím dějinám".
Po bohoslužbě se před katedrálou zformoval pohřební průvod s asi 3500 účastníky. V čele šla hudba a oddíly praporečníků, za pohřebním vozem nejbližší rodina, pak korunované hlavy s politiky, šlechta a významní hosté.
Vedle rakouského prezidenta Heinze Fischera, kancléře Wernera Faymanna a řady ministrů tu byli také tři vládnoucí monarchové s manželkami - švédský král Carl XVI. Gustaf, velkovévoda lucemburský Henri a kníže lichtenštejnský Hans-Adam II. U vídeňské opery se průvod střetl s protidemonstranty, asi desítka osob zde protestovala proti "falšování dějin a oficialitám pohřbu". K incidentu ale nedošlo.
Průvod městem kolem symbolů bývalé velikosti Habsburků, včetně zámku Hofburg, byl završen u Kapucínské krypty tradičním ceremoniálem "klepání na dveře". Na otázku, kdo žádá vstup, ceremoniář oznámil všechny tituly zesnulého, byl ale odmítnut odpovědí "Takového neznáme". Po novém zaklepání ceremoniář vyjmenoval všechna vyznamenání a pocty zesnulého, opět byl ale odmítnut. Teprve poté, co ceremoniář zesnulého označil za "smrtelného hříšného člověka", dostalo se mu výzvy, ať vstoupí.
V mauzoleu Habsburků v Kapucínské kryptě byl pohřeb už soukromý jen v kruhu rodiny. Spolu s Ottou zde byla uložena i jeho manželka Regina, která zemřela o rok dříve.
Definitivně pohřební rituál skončí v neděli uložením urny se srdcem Otty Habsburského do krypty v maďarském klášteře Pannonhalma nedaleko Györu. Děje se tak na základě Ottovy závěti a dává se tím najevo, že byl jako dítě přijat při korunovaci svého otce uherským králem za následníka uherského trůnu.
