Praha - Přítomnost ruského prezidenta Vladimira Putina na svatbě rakouské ministryně zahraničí Karin Kneisslové nebyla náhoda ani nějaké mimořádné vybočení z dosavadní rakouské zahraniční politiky.
Bývalý šéf strategického odboru rakouského ministerstva obrany Gustav Gressel říká, že Rusku se daří budovat v Rakousku velký vliv. A platí to také pro ruské výzvědné služby.
A.cz: Nemohu začít rozhovor jinak než nedávnou svatbou rakouské ministryně zahraničí Karin Kneisslové. Zúčastnil se jí jako host i ruský prezident Vladimir Putin a svět obletěla fotografie, jak před ním hostitelka dělá pukrle. V Rakousku to spustilo ostrou debatu, řada komentátorů ministryni kritizovala. Poškodila svatba Rakousko?
Gustav Gressel: Já jsem k tomu velmi kritický a rozhodně to Rakousku velmi uškodilo. Bohužel ale musím říct, že to není nic zásadně nového. Mnozí rakouští politici fungují delší dobu jako mluvčí Ruska nebo konají v jeho zájmu. A není to pouze fenomén krajní pravice a Svobodné strany Rakouska (FPÖ), stejné tendence jsou také u sociálních demokratů, kteří vedli minulou vládu. Je to dlouhodobý rakouský problém.
Karin Kneisslová určitě není agentkou Ruska. Je to velmi arogantní osoba, znám ji dobře z doby, kdy jsem pracoval na ministerstvu obrany. Má o sobě vysoké mínění a domnívá se, že má brilantní intelekt. Rovněž si myslí, že má velký vliv na mezinárodní scéně, protože není zkorumpovaná, politicky korektní a tak dále.
Problém je, že ve skutečnosti jí nikdo nechce moc naslouchat. Ona potřebuje a hledá obecenstvo, což je důvod, proč dává rozhovory ruské státní televizi Russia Today. Vladimir Putin zřejmě poznal, že pokud dopřeje Kneisslové pozornosti, odmění se mu. Je dost chytrý na to, aby takovou příležitost nevyužil.
Znovu ale říkám, že Kneisslová není zkorumpovaná penězi. Když budu brutálně upřímný, řeknu, že Rakousko je velmi bohatá země. Nikdo nepotřebuje peníze z Ruska.
Když rakouský kancléř Sebastian Kurz nedávno hovořil s Vladimirem Putinem ve Vídni, řekl, že Rakousko nebude zemí, která bude iniciovat zrušení protiruských sankcí…
Kurz opravdu nechce iniciovat zrušení sankcí, to je pravda. Prioritou jsou pro něj sliby, se kterými vyhrál volby. Fiskální stabilita a domácí bezpečnost v souvislosti s migrací. K obojímu potřebuje Německo, a pokud by se rozhodl pro konfrontaci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, poškodilo by ho to.
Rusům je určitě jasné, že Rakousko nebude a nemůže být tou zemí, která rozhodne o zrušení sankcí.
Kdo je Gustav Gressel?
Bývalý šéf strategického odboru rakouského ministerstva obrany.
Nyní působí jako analytik Evropské rady pro zahraniční vztahy v Berlíně.
V Praze se zúčastnil konference pořádané think-tankem Evropské hodnoty.
První krok ohledně zrušení sankcí určitě učiní velká a vlivná země, ne státy jako Rakousko, Maďarsko nebo Řecko. Což Rusko nepochybně ví. Pokud by se ale třeba rozhodla Itálie, Rakousko nebo Maďarsko by se připojily jako další.
Rakousko je ale každopádně díky své poloze a tradiční neutralitě pro Moskvu důležitým státem. Napínají k němu pozornost ruské výzvědné a zpravodajské služby, které mají diplomatické krytí. Navíc až do roku 2016 mělo Rakousko zákon, který výrazně chránil bankovní tajemství, a systém dohledu nad individuálními bankovními účty je stále nedokonalý. V Rakousku mají účty podivné neziskové organizace, které jsou propojeny s Ruskem.
Je známo, že Němci, kteří za peníze nebo z jiných důvodů předávají informace ruským službám, tak obvykle činí prostřednictvím schůzek na rakouském území.
Takže Rakousko hraje důležitou roli v ruské špionážní aktivitě v Evropě?
Naprosto. Rakousko je epicentrem ruské špionáže v Evropě.
Dostává podle vás Svobodná strana Rakouska nějakou finanční podporu z Ruska? (FPÖ podepsala v roce 2016 dohodu o spolupráci s ruskou vládnoucí stranou Jednotné Rusko - pozn. red.)
Neexistuje o tom žádný důkaz. V historii FPÖ je jedno ne zcela jasné období. Poté co se v roce 2005 strana rozdělila a odešla z ní skupina kolem bývalého předsedy Jörga Haidera, ocitla se na pokraji bankrotu. Pomohly jí finanční dary, ale není úplně jasné, od koho pocházely. Od té doby však začala být FPÖ proruská.
Její předseda Heinz-Christian Strache například začal pěstovat kontakty se Srbskou pravoslavnou církví, přestože dříve, během válek na Balkáně v devadesátých letech, byla strana k Srbsku spíš kritická. Začal mít rovněž kontakty s ruskými oligarchy.
Nicméně nikdo neprokázal, že by FPÖ měla z Ruska peníze, ani investigativní reportéři nic nenašli. Takže buď je to dokonale skryté, nebo to neexistuje. V současné době strana podle mě ruské peníze ani nepotřebuje. FPÖ ale sdílí s ruským režimem část ideologie: antiamerikanismus nebo konspirační teorie.
V německých médiích se loni objevily zprávy, že německá rozvědka omezuje výměnu informací s tou rakouskou, a to právě kvůli obavám z možného ruského vlivu v Rakousku. Nakolik jsou tato tvrzení založená na pravdě?
To mě dostáváte do složitého postavení. Jako bývalý zaměstnanec ministerstva obrany jsem v určitých věcech vázán mlčenlivostí a také nemohu a ani nechci říkat něco za německou stranu.
V první řadě je třeba si uvědomit, že kompetence rakouských zpravodajských služeb jsou velmi úzké a omezené přísnými zákony. Výjimkou jsou možná pravomoci při sledování podezřelých teroristů.
Dále činnost rakouských služeb je dost svázaná byrokracií. Zatímco v Německu zpravodajci informují přímo ministra vnitra nebo kancléřství, v Rakousku je cesta delší a vede přes ředitele jednotlivých sekcí ve zpravodajské službě a na ministerstvu vnitra.
Aniž bych se chtěl pouštět do podrobností, zmíním jednu událost. Předseda Svobodné strany Rakouska Heinz-Christian Strache tvrdil na konci roku 2015 ve Spielfeldu na hranicích se Slovinskem, že má zprávy od ruských zpravodajských služeb o zhoršující se migrační krizi. Jak je možné, že mluvil o zprávách ruské zpravodajské služby? Jak je možné, že hovořil s ruskými agenty?
Situace je teď taková, že ministrem vnitra je člen Stracheho strany Herbert Kickl. Člověk, který byl roky, prakticky celou svoji kariéru, velmi blízkým spolupracovníkem Stracheho.
