Paříž/Praha – Francouzská rada muslimského vyznání předala po útocích v Paříži všem 2500 mešitám ve Francii prohlášení, která se měla číst během pátečních modliteb. Odsuzuje se v něm teror a násilí.
Rada je nejvýznamnějším a největším islámským sdružením v zemi. Jestli ale výzva skutečně zněla ve všech mešitách, není jisté.
Některé jsou v rukou radikálních imámů a kazatelů, kteří toleranci nepropagují.
Vyčistit, nebo zavřít
Vlivný imám z mešity na pařížském předměstí Alfortville Abdelali Mamoun řekl po útocích v rozhovoru pro agenturu Bloomberg, že mešit, kde se propaguje násilí a radikální džihádistické ideologie, je ve Francii zhruba stovka.
Vláda by je měla podle něj buď "vyčistit", nebo zavřít.
"Problémem je nedostatek kompetentních francouzských imámů. Někteří přišli z Maroka, Alžírska nebo Turecka, necítí se být Francouzi, neumějí ani pořádně francouzsky a nerozumějí problémům, které mají druhá nebo třetí generace přistěhovalců," říká Mamoun.
K úderu proti radikálům a k uzavření zhruba osmdesáti jejich mešit přistoupilo v létě Tunisko po masakru turistů na pláži u Středozemního moře. Evropští politici teď vyzývají k jeho následování.
Po Paříži vystoupili s předsevzetím uzavřít svatostánky, kde se hovoří o nenávisti k nevěřícím nebo odpadlíkům, francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve a belgický premiér Charles Michel.
"Vyhlášený výjimečný stav nám umožňuje rychle rozpustit některé modlitební komunity,“ uvedl francouzský ministr.
Chtějí se pomstít Západu
Francie už určitá opatření přijala - během posledních tří let vyhostila čtyřicet imámů, z toho deset od začátku roku.
Mešity v rukou militantních kazatelů jsou jednou z nejčastějších příčin radikalizace mladých muslimů - vedle propagandy na internetu a vlivu některých spoluvězňů ve vězení (řada muslimů nebo konvertitů k džihádistické formě islámu přilnula právě za mřížemi).
Dánský islamista Morten Storm, který svého času dospěl až do řad Al-Káidy a později se naopak muslimské víry zřekl, popsal v knize Agent Strom zkušenosti s radikální mešitou v londýnské čtvrti Brixton takto:
"Nový okruh lidí, do něhož jsem vstoupil, zahrnoval naštvané muslimy, kteří se chtěli pomstít Západu za pronásledování muslimů. Pár z nich mělo očividně emoční či psychické problémy, které se projevovaly divokými změnami nálad nebo počínající paranoií, ale většina se opírala o neochvějné přesvědčení, že našli tu pravou cestu, jak poslouchat Alláha."
Muslimové s problematickou minulostí
Na těchto místech se podle něj sdružují hlavně mladí muslimové s problematickou minulostí.
"Jak se mé propojování s radikálními islamisty rozšiřovalo, často mě překvapovalo, kteří z nich dokázali překročit Rubikon od slov k teroru. Zřídka to bývali ti, do kterých by to člověk řekl. (...) Většinou pocházeli z podobného prostředí: obtížné dětství, často plné násilí, nepatrné vzdělání a mizivé vyhlídky. Nezaměstnaní, svobodní a překypující nenávistí," píše Dán, který se několik let pohyboval v prostředí evropských džihádistů.
Mešity pod vlivem extremistických duchovních hrály také důležitou roli při útocích 11. září 2001. Někteří atentátníci a lidé, kteří je ovlivnili, se scházeli v hamburských mešitách al-Kuds (Jeruzalém). Německé úřady al-Kuds na ulici Steindamm blízko hlavního nádraží uzavřely před pěti lety.
