Analýza - Rada bezpečnosti OSN se dnes začne zabývat plánem na budoucí uspořádání jihosrbské provincie Kosovo, který připravil zvláštní zmocněnec Spojených národů a bývalý finský prezident Martti Ahtisaari.
Srbský premiér Vojislav Koštunica, který už do New Yorku odletěl, bude ve snaze zabránit nezávislosti Kosova spoléhat především na pomoc Ruska.
Nikdo kromě Moskvy samotné v současné chvíli netuší, zda se tato pomoc projeví v tlaku na další jednání s cílem nalézt alternativní řešení, či zda ruská diplomacie rovnou otevřeně pohrozí využitím práva veta, které plyne z pozice Ruska coby stálého člena rady.
"Podpora Ruska v Radě bezpečnosti umožní Srbsku udržet svou územní celistvost a svrchovanost," prohlašoval Koštunica sebevědomě před odletem do New Yorku.
Ahtisaariho plán podle něj neprojde, protože je "ilegální".
Kosovští Albánci chtějí nezávislost
Kosovo je pod správou OSN od roku 1999, kdy vojenský zásah Severoatlantické aliance přinutil srbské ozbrojené síly zastavit násilnou kampaň namířenou proti kosovským Albáncům obviňovaným z podpory separatismu.
Většinové albánské obyvatelstvo provincie po osmi letech absence přímé správy z Bělehradu jednoznačně požaduje nezávislost. Srbsko se naopak Kosova, které považuje za kolébku své státnosti a nábožensko-kulturní identity, za každou cenu odmítá vzdát.
- Prohlédněte si INTERAKTIVNÍ GRAFIKU o historii Kosova.
Jelikož jsou požadavky obou stran diametrálně odlišné a jakýkoli kompromis se zdá být předem vyloučen, domnívají se Spojené státy společně s Evropskou unií, že omezená nezávislost pod dohledem mírové mise EU je jediným možným řešením, které může zabránit dalšímu propuknutí násilností na Balkáně.
Ovšem ani samotná EU není ohledně Kosova uvnitř jednotná. Členské státy jako Španělsko či Slovensko se obávají, že by takováto vstřícnost vůči kosovskému separatismu mohla povzbudit i jejich nespokojené menšiny (Basky, Katalánce či Maďary).
Největší neznámou nyní zůstává, zda je Rusko připraveno použít v Radě bezpečnosti své veto. Moskva zatím v tomto směru žádný jasný signál nevyslala a někteří analytici a diplomaté pochybují, že je Rusko ochotno jít do takové konfrontace.
"Co Rusko může udělat, je demonstrovat svou pozici natolik, aby západní mocnosti braly jeho názory v potaz," tvrdí například ruský analytik Fjodor Lukanov v rozhovoru pro srbský deník Blic.
"To v praxi znamená, že Moskva získá pro Bělehrad čas a pomůže mu posílit jeho pozici pro jednání o Kosovu. Nebude ale podporovat žádné nerealistické požadavky, který by srbské vedení mohlo mít."
Strach z historické zodpovědnosti
Proti nezávislosti Kosova jsou prakticky všechny velké srbské politické strany. Premiér Koštunica z otázky udělal ústřední téma lednových parlamentních voleb, které nepřinesly jednoznačný výsledek.
Ještě deset týdnů po hlasování probíhají koaliční jednání mezi Koštunicovou Demokratickou stranou Srbska a demokraty prezidenta Borise Tadiče.
"Hlavním důvodem, proč dosud strany nedokázaly utvořit vládu, je otázka dělby moci," uvádí Milan Nikolić, analytik bělehradského Centra pro politická studia. "Dalším, podvědomým důvodem je ale Kosovo," dodává.
"Rádi by se vyhnuli historické zodpovědnosti," vysvětluje Nikolić. "Mohli by to zpětně ospravedlnit tím, že rozhodnutí o konečném statusu Kosova bylo přijato v době, kdy se strany pokoušely zformovat vládu, a tudíž nikdo na srbské straně nemůže být obviňován."
Západ doufá, že rodící se prozápadní vláda v Bělehradě nakonec svůj postoj k otázce Kosova změkčí výměnou za pomoc, investice a pokrok v jednání o přistoupení k EU. Pokud ale kabinet nevznikne do poloviny května, musejí se konat nové volby, z nichž by zřejmě vyšli posíleni ultranacionalisté.
