Ázerbájdžánské anonymní zdroje již dříve tvrdily, že letoun sestřelila ruská armáda; zpráva zveřejněná Kremlem se o tom nezmiňuje a uvádí, že okolnosti incidentu se vyšetřují. Letadlo Azerbaijan Airlines, které mířilo z Baku do jihoruského Čečenska, se nakonec zřítilo v Kazachstánu nedaleko města Aktau. O život přišlo 38 lidí, dalších 29 osob pád stroje s různými zraněními přežilo. K rychlému a nezávislému vyšetření incidentu dnes mimo jiné vyzvaly Evropská unie a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Vladimir Putin se omluvil za to, že k tragickému incidentu došlo v ruském vzdušném prostoru, a znovu vyjádřil hlubokou a upřímnou soustrast rodinám obětí, zraněným popřál brzké uzdravení," uvedl Kreml. V rozhovoru podle kremelského prohlášení zaznělo, že letadlo se podle letového plánu opakovaně pokoušelo přistát na letišti v Grozném. V té době ale byla města Groznyj, Mozdok a Vladikavkaz napadena ukrajinským bojovými drony a ruská protivzdušná obrana tyto útoky odrážela. Hovor se podle Kremlu uskutečnil na Putinovu žádost.
Alijev sdělil Putinovi, že letadlo bylo v ruském vzdušném prostoru "vystaveno vnějšímu fyzickému a technickému zásahu", což způsobilo úplnou ztrátu kontroly pilotů nad strojem. Poznamenal, že letadlo mělo v trupu několik děr a cestující utrpěli zranění "v důsledku vniknutí cizích částí do kabiny během letu". Podle záznamu telefonického rozhovoru poskytnutého tiskovou kanceláří ázerbájdžánského prezidenta však Alijev neobvinil z incidentu ruskou protivzdušnou obranu.
S Alijevem mluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na sítí X napsal, že do Baku volal, aby vyjádřil soustrast. Ukrajinský prezident přitom požaduje, aby Rusko poskytlo "jasné vysvětlení" události.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová dnes vyzvala k rychlému a nezávislému mezinárodnímu vyšetřování. Na síti X poznamenala, že zprávy o tom, že zřícení letadla mohla způsobit ruská střelba, silně připomínají katastrofu letadla malajských aerolinek, které bylo v roce 2014 nad Donbasem sestřeleno ruskou raketou.
Putin podle Kremlu telefonoval také prezidentovi Kazachstánu Kasymovi-Žomartovi Tokajevovi, aby mu vyjádřil soustrast nad ztrátami na životech při leteckém neštěstí. Oba prezidenti se podle Kremlu dohodli, že zůstanou v kontaktu kvůli vyšetřování havárie.
Rusko začalo incident vyšetřovat kvůli porušení pravidel bezpečnosti letecké dopravy a úřady vyslýchají civilní i vojenské specialisty. Specializované služby Ruska, Ázerbájdžánu a Kazachstánu rovněž úzce spolupracují na místě havárie a dva pracovníci generální prokuratury Ázerbájdžánu jsou v Grozném, kde spolupracují se zástupci generální prokuratury a ruského vyšetřovacího výboru, dodal Kreml v prohlášení.
Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby v pátek novinářům řekl, že USA zaznamenaly některé první náznaky ukazující na možnost, že letadlo bylo sestřeleno ruskými systémy protivzdušné obrany. Odmítl ale poskytnout další informace s odkazem na vyšetřování, které ještě neskončilo.
Havárie znovu upozornila na rizika pro civilní letectví, i když letadla letí stovky kilometrů od válečné zóny, zejména když Ukrajina masově nasadila bezpilotní letouny, aby se pokusila vrátit úder Rusku za frontovou linií. Rusko používá elektronické rušení, aby zmátlo geolokační a komunikační systémy ukrajinských bezpilotních letounů, na které se zaměřují systémy protivzdušné obrany.
V roce 2020 íránské revoluční gardy omylem sestřelily ukrajinské dopravní letadlo. Zahynulo všech 176 osob na palubě. Při nehodě malajských aerolinek v roce 2014 přišlo o život 298 cestujících a členů posádky.
