Berlín - Německo odmítá prohlášení ruského premiéra Vladimira Putina, který ve středu pohrozil zrušením stavby plynovodu Nord Stream přes Baltské moře.
Nelíbí se mu, že na straně Evropské unie je stále mnoho váhání a pochybností nad projektem. V Evropském parlamentu se množí hlasy, aby se věnovala pozornost námitkám ekologů, kteří chtějí nejprve vyhodnotit dopady stavby na životní prostředí.
Projektu se brání také Polsko, Litva a Estonsko, protože trasa plynovodu se jejich území po dohodě Putina s tehdejším německým kancléřem Gerhardem Schröderem úplně vyhne.
"Evropa se musí rozhodnout, jestli plynovod chce nebo nechce. My ho sami stavět nechceme a jasně říkám, že nebudeme," řekl včera Putin po jednání s finským premiérem Matti Vanhanenem v Moskvě.
Text pokračuje pod grafikou
Německá vláda, která je v Nord Streamu hlavním partnerem ruské strany, se proti prohlášení ohradila.
"Existující neshody a rozdílné názory musí být vyřešeny konstruktivním jednáním všech, kterých se plynovod týká," sdělilo dnes v oficiálním prohlášení spolkové ministerstvo ekonomiky.
Nord Stream se má začít stavět příští rok, hotov bude v roce 2012. Podílí se na něm hlavně ruský plynárenský gigant Gazprom a německý koncern E.ON.
Putin také řekl, že pokud plynovod nebude, Rusko bude dál dodávat plyn na evropské trhy, ale Evropany to vyjde dráž.
Plynovod má stát celkem 7,4 miliardy eur.
1200 kilometrů dlouhý Nord Stream má vést z ruského Vyborgu poblíž finské hranice až do Greifswaldu severně od Berlína. Kromě Polska a pobaltských zemí se tak vyhne i Ukrajině a Bělorusku, přes které dnes putují do západní Evropy ropa i plyn.
