Putin chrání novými zákony děti a Rudou armádu

ČTK ČTK
5. 5. 2014 23:07
Obavy z cenzurních zásahů mezi částí Rusů sílí.
Ruský prezident Vladimir Putin během projevu v Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin během projevu v Kremlu. | Foto: Reuters

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dva zákony, které slovy agentur "vyvolávají obavy u liberální části ruské veřejnosti". Jedna z nich má chránit - údajně především děti - před vulgarismy, druhá pak zakazuje zpochybňovat zásluhy Rudé armády na porážce německých vojsk za druhé světové války.

Před čím má být napříště chráněno ruské publikum? Schválený zákon "zakazuje používání vulgárních výrazů v literárních a výtvarných dílech, sdělovacích prostředcích a divadelních a zábavních podnicích".

Kontroverzní právní úprava v ruských uměleckých kruzích vyvolává obavy z dalšího zesílení cenzury, neblaze se podle kritiků může projevit zejména ve filmové a televizní tvorbě. Na dodržení zákona bude dohlížet cenzurní úřad Roskomnadzor.

Vysoké pokuty a zákaz činnosti až na tři měsíce hrozí každému, kdo připustí šíření vulgarit, jejichž seznam dal podle agentury ITAR-TASS dohromady nezávislý panel odborníků. Podle některých ruských médií seznam takových slov Roskomnadzor rozeslal ruským filmovým a televizním studiím, divadlům, vydavatelům a médiím. Nový zákon, který má chránit hlavně děti, vstoupí v platnost 1. června.

Stigma zakázané podívané se dostalo i některým dílům kresleného filmu "Jen počkej, zajíci" ruského režiséra Gennadije Sokolského, které znají i čeští diváci. Zajíc, který je dodnes zřejmě nejpopulárnější kreslenou postavou ruských dětí, si totiž v některých dílech nespisovně uleví a jeho věčný soupeř vlk kouří či dokonce pije pivo.

Až pět let pro historiky?

Druhá z norem, na kterou v pondělí přibyl Putinův podpis, dělá vrásky na čele nejen kvůli posilování cenzury, ale i kvůli možné kriminalizace historiků.

Za odmítání faktů prokázaných poválečným tribunálem v Norimberku a za šíření vědomě lživých informací o válečných dějinách Sovětského svazu může být uložen až pětiletý trest vězení a pokuta do půl milionu rublů (téměř 280.000 korun). Zákon netrestá jen odmítání státem posvěcené verze o průběhu a výsledcích války, ale i šíření "neuctivých informací" o válečných výročích a akcích s nimi spojených.

Podle kritiků tak bude napříště možné trestně stíhat kohokoli, kdo dá například veřejně najevo nelibost nad průběhem vojenské přehlídky k výročí konce války na Rudém náměstí v Moskvě. Odborné kruhy se obávají, že kriminalizován bude i případný alternativní pohled na moderní ruské dějiny.

Podle renomovaného ruského komentátora Vladimira Poznera má nový zákon "zavřít ústa novinářům, historikům a spisovatelům" a prakticky znemožnit kritiku bolševického diktátora Josifa Stalina, který v Sovětském svazu za války vládl.

Druhá světová válka a vítězství Rudé armády ani 69 let po dobytí Berlína ze stránek ruských státních médií nemizí. Odkaz historického vítězství je dodnes základem ruské oficiální ideologie, těžištěm státní propagandy a pilířem národní hrdosti. Novináři či občanští aktivisté, kteří se vychýlí od oficiální verze dějin, se do problémů dostávali už v době, kdy dnes podepsaný zákon čekal na projednání v parlamentu.

Televizní kanál Dožď se například ocitl pod palbou kritiky, když koncem ledna vysílal anketu spojenou se 70. výročím ukončení nacistické blokády Leningradu. Nezávislá stanice se zeptala diváků, zda nebylo lepší kapitulovat a ušetřit statisíce životů. V blokádě, která trvala 872 dnů, zahynul podle odhadů hladem a vyčerpáním až milion lidí. Televizi pro podezření z extremismu vyšetřuje generální prokuratura.

V Rusku známý satirik a spisovatel Viktor Šenderovič si vysloužil kritiku Kremlu, když v únoru přirovnal probíhající zimní olympijské hry v Soči k hrám z roku 1936 v Berlíně, které diktátor Adolf Hitler zneužil k propagaci nacistické ideologie. Poslanecká frakce vládní strany Jednotné Rusko žádala omluvu a komunisté posílení cenzury.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy