Ten se snaží vrátit Moskvě roli důležitého hráče na Blízkém východě.
V Rijádu je Putin na oficiální státní návštěvě jako vůbec první hlava státu v dějinách Ruska či Sovětského svazu.
Přijel uzavřít velké obchodní kontrakty a prodat zbraně. Do země, která je tradičně příjemcem výrobků amerických, britských i francouzských zbrojařů a tradičně jedním z hlavních blízkovýchodních spojenců Washingtonu.
A to krátce poté, co na konferenci v Mnichově tvrdě zkritizoval bezpečnostní a zahraniční politiku USA včetně amerických plánů umístit na území Polska a České republiky části budovaného protiraketového systému.
"Kvůli Spojeným státům se svět stává nebezpečným místem a všichni se cítí méně bezpečně," prohlásil ruský prezident.
Průnik na americko-britský dvorek
V Saúdské Arábii se nyní Rusům nabízí možnost, jak proniknout na trh dosud vyhrazený převážně Američanům a Britům. Saúdové mají zájem o ruské tanky T-90 a helikoptéry Mi-17.
Obě strany se také dohodly na tom, že Rusko vypustí ze svého kosmodromu v kazašském Bajkonuru do vesmíru pět saúdských telekomunikačních satelitů.
Putinova cesta do Rijádu je součástí snahy současného kremelského vedení obnovit vliv Ruska na Blízkém východě.
Rusko se vrací
V době komunistického režimu Sovětský svaz bojoval s USA o rozhodující vliv v oblasti. Podporoval tamní levicové režimy, povstalce bojující proti proamerickým vládám, Palestince proti Izraeli.
Po roce 1989 se Moskva z Blízkého Východu poněkud vytratila, zájem upřela hlavně na bývalé republiky rozpadlého SSSR.
Putin nyní chce kurs obrátit zpět. Úzce ekonomicky spolupracuje s Íránem. Dodává mu vojenskou techniku a pomáhá Íráncům se stavbou jaderné elektrárny.
Vlastnictví velkých zásob ropy a zemního plynu přirozeně spojuje Rusko i se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými státy.
A v posledních měsících Putin několikrát kritizoval Izrael. Například jeho bombardování Libanonu během loňské války s Hizballáhem označil za nepřijatelné.
Zapomeňte na Čečensko
Vztahy s islámskými státy Moskvě ještě nedávno kalila válka v Čečensku. Právě Saúdská Arábie kritizovala ruské bombardování Grozného a vyzývala islámský svět k podpoře muslimských bratrů v Čečensku.
Zbraně v odbojné kavkazské republice ale až na sporadické výjimky utichly a i při setkání saúdského krále Abdalláha s Putinem se zdálo, že Čečensko je zapomenuto.
"Prezident Putin je velký státník. Muž míru, muž spravedlnosti," prohlásil při uvítacím ceremoniálu saúdský monarcha.
Kde je ropa, tam se nakupuje
Saúdové si mohou dovolit nakupovat ve velkém.Umožňují jim to zisky pocházející ze současných vysokých cen ropy.
"Mnoho zemí teď upíná oči k Saúdské Arábii a dalším zemím Perského zálivu. S drahou ropou se na zdejším trhu otevírají obrovské možnosti," cituje agentura Reuters nejmenovaného západního diplomata, akreditovaného v Rijádu.
Saúdové dlouho odmítali navázat diplomatické vztahy se Sovětským svazem, protože jejich striktní pojetí islámu zapovídalo kontakty s "bezbožnou" komunistickou ideologií.
To se změnilo až s pádem komunistického režimu v Moskvě na počátku devadesátých let.
V téže době také navázali diplomatické vztahy s Československem a později Českou republikou, i když český prezident jel do Rijádu podstatně dříve než ruský. Václav Havel navštívil saúdskou metropoli v roce 2001.
Vznikne OPEC pro zemní plyn ?
Putinova snaha vrátit Rusko na diplomatickou a obchodní mapu Blízkého východu dokonce rozvířila spekulace o tom, že Moskva má v plánu vytvořit jakousi obdobu Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) i pro export a produkci zemního plynu.
Toho má Rusko největší zásoby na světě. Za ním následují Írán a Katar, který je další zastávkou Putinovy blízkovýchodní cesty.
Zdroje z ruské delegace však popírají, že by Putin měl zájem na vytvoření celosvětového kartelu na poli vývozu zemního plynu. Rusko dosud není ani členem OPEC.
Po Kataru pojede ruský prezident ještě do Jordánska, kde se sejde i s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem.
