reklama
 
 

Mráz přichází opět z Kremlu.Kvůli radaru

9. 2. 2007 19:30
Moskva - Náčelník ruského generálního štábu Jurij Balujevskij tvrdí, že Moskva dnes čelí ještě větší hrozbě ze strany USA než v dobách studené války.

Jde o další vystupňování ruské rétoriky v souvislosti s americkými plány postavit v Polsku a České republice základnu protiraketové obrany s radarem.

Za hrozbu pro Rusko označil základnu minulý týden také prezident Vladimir Putin. Pohrozil účinnými protiopatřeními a novými zbraněmi, vůči kterým prý protiraketový štít bude bezmocný. Další ruští představitelé v tomto kursu pokračují.

A tak je celkem na místě oprášit titul knihy bývalého československého komunistického funkcionáře Zdeňka Mlynáře o událostech roku 1968: Mráz přichází z Kremlu.

Generál Balujevskij dnes uvedl, že Rusko bude muset přehodnotit svoji politiku vůči Washingtonu.

"Naše spolupráce se Západem na základě formování společných či blízkých strategických zájmů nenapomohla naší vojenské bezpečnosti," uvedl Balujevskij.

Dodal, že Ruská federace potřebuje novou vojenskou doktrínu.

Ministr obrany: Rakety poletí jinudy

Obdobně se vyjádřil po dnešní neformální schůzce ministrů zahraničí NATO v Seville ruský ministr obrany Sergej Ivanov.

"Vyvineme vlastní strategické systémy, které budou schopny překonat jakýkoli obranný systém," prohlásil před novináři.

Stavět základnu a radar v Polsku a České republice na obranu proti Íránu nebo Severní Koreji považuje za nesmysl, protože balistické střely vypálené z těchto zemí na USA by podle něj letěly úplně jiným směrem.

"Je to další signál sílícího ochlazování v rusko-amerických vztazích," tvrdí ve své analýze agentura AP.

Přátelství Bushe a Putina chladne

Spor o základnu a radar ve Střední Evropě dokumentuje, nakolik se od sebe Vladimir Putin a jeho americký protějšek George Bush vzdálili.

Když Bush nastoupil na začátku roku 2001 do prezidentské funkce, označoval od prvního setkání Putina jako přítele. Oslovovali se Georgi a Vladimire a po 11.září Washington považoval Moskvu za spojence v boji proti terorismu.


Putinova zahraniční politika se však postupně stále více dostávala do rozporu s americkými zájmy. To se týká například dodávek ruských zbraní a jaderných technologií do Íránu, ruské hájení Severní Koreje před tvrdými sankcemi nebo snaha Moskvy udržet u moci sobě nakloněné vládce v zemích, jako jsou Gruzie, Ukrajina nebo Bělorusko.

Putin se také snaží mnohem více než jeho předchůdce Boris Jelcin obnovit vliv Ruska na Blízkém Východě. Už v neděli jede jako vůbec první představitel Ruska či bývalého Sovětského svazu na návštěvu Saúdské Arábie.

Předloni na rusko-americkém summitu v Bratislavě už mezi oběma politiky bylo znatelné napětí, když Bush dal Putinovi najevo své obavy z posunu Ruska zpět k totalitě. "Mluvil jsem jasně a hlasitě. Vladimir mne dobře slyšel," prohlásil tehdy Bush.

Snaha umístit raketovou základnu a radar nedaleko západních hranic Ruska Moskvu ještě více pobouřila. Přestože Američané zdůrazňují, že základna je namířena proti hrozbám z Blízkého Východu, nikoliv z Ruska.

V rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel dal průchod svému hněvu také šéf ruské diplomace Sergej Lavrov.

"To, co Američané chtějí v Evropě nainstalovat, je srovnatelné s útočnými balistickými střelami. Žádame vysvětlení, o co tady vlastně jde. Nevidíme žádné rozumné zdůvodnění amerického kroku," uvedl ruský ministr zahraničí.

Lavrov také znovu odmítl námitky proti ruskému prodeji zbraní Íránu. Podle něj neexistuje důkaz, že Teherán usiluje o jadernou bombu.

autor: Martin Novák | 9. 2. 2007 19:30

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama