Mráz přichází opět z Kremlu.Kvůli radaru

Martin Novák Martin Novák
9. 2. 2007 19:30
Moskva - Náčelník ruského generálního štábu Jurij Balujevskij tvrdí, že Moskva dnes čelí ještě větší hrozbě ze strany USA než v dobách studené války.
Ruský ministr obrany Sergej Ivanov dnes odsoudil stavbu americké základny a radaru v Evropě. Ivanov je považován za možného nástupce Vladimira Putina v prezidentském křesle.
Ruský ministr obrany Sergej Ivanov dnes odsoudil stavbu americké základny a radaru v Evropě. Ivanov je považován za možného nástupce Vladimira Putina v prezidentském křesle. | Foto: Reuters

Jde o další vystupňování ruské rétoriky v souvislosti s americkými plány postavit v Polsku a České republice základnu protiraketové obrany s radarem.

Za hrozbu pro Rusko označil základnu minulý týden také prezident Vladimir Putin. Pohrozil účinnými protiopatřeními a novými zbraněmi, vůči kterým prý protiraketový štít bude bezmocný. Další ruští představitelé v tomto kursu pokračují.

A tak je celkem na místě oprášit titul knihy bývalého československého komunistického funkcionáře Zdeňka Mlynáře o událostech roku 1968: Mráz přichází z Kremlu.

Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: repro Aktuálně.cz

Generál Balujevskij dnes uvedl, že Rusko bude muset přehodnotit svoji politiku vůči Washingtonu.

"Naše spolupráce se Západem na základě formování společných či blízkých strategických zájmů nenapomohla naší vojenské bezpečnosti," uvedl Balujevskij.

Dodal, že Ruská federace potřebuje novou vojenskou doktrínu.

Ministr obrany: Rakety poletí jinudy

Obdobně se vyjádřil po dnešní neformální schůzce ministrů zahraničí NATO v Seville ruský ministr obrany Sergej Ivanov.

"Vyvineme vlastní strategické systémy, které budou schopny překonat jakýkoli obranný systém," prohlásil před novináři.

Stavět základnu a radar v Polsku a České republice na obranu proti Íránu nebo Severní Koreji považuje za nesmysl, protože balistické střely vypálené z těchto zemí na USA by podle něj letěly úplně jiným směrem.

George Bush a Vladimir Putin u jednoho stolu v Petrohradu.
George Bush a Vladimir Putin u jednoho stolu v Petrohradu. | Foto: Reuters

"Je to další signál sílícího ochlazování v rusko-amerických vztazích," tvrdí ve své analýze agentura AP.

Přátelství Bushe a Putina chladne

Spor o základnu a radar ve Střední Evropě dokumentuje, nakolik se od sebe Vladimir Putin a jeho americký protějšek George Bush vzdálili.

Když Bush nastoupil na začátku roku 2001 do prezidentské funkce, označoval od prvního setkání Putina jako přítele. Oslovovali se Georgi a Vladimire a po 11.září Washington považoval Moskvu za spojence v boji proti terorismu.


Putinova zahraniční politika se však postupně stále více dostávala do rozporu s americkými zájmy. To se týká například dodávek ruských zbraní a jaderných technologií do Íránu, ruské hájení Severní Koreje před tvrdými sankcemi nebo snaha Moskvy udržet u moci sobě nakloněné vládce v zemích, jako jsou Gruzie, Ukrajina nebo Bělorusko.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Úřad pro protiraketovou obranu (MDA)

Putin se také snaží mnohem více než jeho předchůdce Boris Jelcin obnovit vliv Ruska na Blízkém Východě. Už v neděli jede jako vůbec první představitel Ruska či bývalého Sovětského svazu na návštěvu Saúdské Arábie.

Předloni na rusko-americkém summitu v Bratislavě už mezi oběma politiky bylo znatelné napětí, když Bush dal Putinovi najevo své obavy z posunu Ruska zpět k totalitě. "Mluvil jsem jasně a hlasitě. Vladimir mne dobře slyšel," prohlásil tehdy Bush.

Snaha umístit raketovou základnu a radar nedaleko západních hranic Ruska Moskvu ještě více pobouřila. Přestože Američané zdůrazňují, že základna je namířena proti hrozbám z Blízkého Východu, nikoliv z Ruska.

V rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel dal průchod svému hněvu také šéf ruské diplomace Sergej Lavrov.

Foto: Reuters

"To, co Američané chtějí v Evropě nainstalovat, je srovnatelné s útočnými balistickými střelami. Žádame vysvětlení, o co tady vlastně jde. Nevidíme žádné rozumné zdůvodnění amerického kroku," uvedl ruský ministr zahraničí.

Lavrov také znovu odmítl námitky proti ruskému prodeji zbraní Íránu. Podle něj neexistuje důkaz, že Teherán usiluje o jadernou bombu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 2 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy