Indonéské ministerstvo zdravotnictví dnes potvrdilo, že na ostrově Jáva podlehla nákaze smrtonosným virem H5N1 šestiletá dívka. Od začátku roku jde už o šestý zmařený život. Celkový počet obětí ptačí chřipky v Indonésii stoupl na 63, což je nejvíc na světě.
Nové výskyty nákazy, zatím jen mezi opeřenci, dnes také potvrdilo Japonsko. A imunní není ani Evropa. První letošní výskyt viru H5N1 na území EU už včera potvrdilo Maďarsko.
Asie, Evropa, Amerika
"Evropská komise byla informována maďarskými úřady o propuknutí vysoce patogenní ptačí chřipky v župě Csongrád na jihovýchodě Maďarska," sdělila ve svém prohlášení Evropská komise, která však zároveň vyjádřila přesvědčení, že si Budapešť dokáže s věcí poradit sama.
Maďarská státní laboratoř testy provedla po nahlášení abnormálně vysokého úhynu mezi chovnými husami v Csongrádu. Ministerstvo zemědělství okamžitě oznámilo, že byla přijata běžná preventivní opatření, aby se zamezilo dalšímu šíření nákazy.
Ptačí chřipka útočí
- FAKTA: Speciál o ptačí chřipce
- Pandemie: Vakcína pro 60 procent Čechů
- Farmář se obává o svůj chov drůbeže
- H5N1 se blíží, ale není důvod k panice
- Ptačí chřipka se šíří Afrikou
- Ptačí chřipka nebo vznik nádoru na videu
Chřipkové pandemie ve 20. století:
- 1918-19, Španělská chřipka (H1N1) - asi 50 milionů obětí. Většina z nich zemřela již v prvních pěti dnech od nákazy
- 1957-58, Asijská chřipka, (H2N2) - Jen ve Spojených státech zemřelo zhruba 70 tisíc lidí
- 1968-69, Hongkongská chřipka (H3N2) - Desetitisíce obětí po celém světě
- Nová pandemie by si podle odhadů OSN mohla vyžádat pět až 150 milionů mrtvých
FAKTA:
Výskyt viru H5N1 potvrdilo čtrnáct zemí EU - Řecko, Itálie, Rakousko, Německo, Maďarsko, Británie, Francie, Slovensko, Švédsko, Polsko, Dánsko, Česká republika a Španělsko.
V Evropské unii jde o první letošní výskyt ptačí chřipky. Poslední případ se objevil v srpnu 2006 v drážďanské zoo.
Infekce byla ale od počátku roku hlášena z několika asijských zemí - vedle zmiňované Indonésie a Japonska také z Thajska, Vietnamu, Jižní Koreje a Číny.
Také v americkém Senátu dnes proběhlo slyšení, kde se zákonodárci a zdravotní experti shodli na tom, že ptačí chřipka nadále představuje vážnou hrozbu pro celou planetu a lidé by ji neměli brát na lehkou váhu.
Obavy z možné mutace
O tom, že by si případná pandemie této choroby mohla vyžádat až milióny lidských životů, se všeobecně ví. Přípravy na tuto krizovou eventualitu jsou ale ve většině zemí světa včetně těch, kde je nejvíce nakažených, pomalé.
Ve světě bylo od roku 2003 podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) infikováno virem H5N1 256 lidí, z nichž více než 160 na nákazu zemřelo.
Aby se z ptačí chřipky stal globální zabiják, musel by virus zmutovat, čehož se obávají vědci i široká veřejnost. Zatím k mutaci viru, který by byl přenášen z člověka na člověka, nedošlo.
Řada vědců se navíc domnívá, že pravděpodobnost takové změny je minimální. Kdyby tuto schopnost virus měl, tak by to podle nich již dávno udělal. "Krajně nepravděpodobné věci se ale v biologických systémech dějí," připouští český odborník Jaroslav Petr.
Antivirotika a vakcíny
Experti také upozorňují na rizika preventivního užívání antivirotika Tamiflu, které proti ptačí chřipce chrání. Účinnou látku totiž organismus celou nevstřebá a určité množství vyloučí v moči. Pokud bude podáváno preventivně, hrozí, že se z odpadních vod uvolní do řek a rybníků, kde plavou kachny či labutě.
"Tímhle způsobem se provede selekce viru na odolnost k Tamiflu. Až se od vodních ptáků vrátí, tak bude už lék k ničemu," dodává český biolog.
Podle pandemického plánu by Česká republika měly mít zásoby antivirotik pro pětinu obyvatelstva. Obdobně je předzásobena například Francie, Británie, Rakousko či Finsko.
V případě vypuknutí pandemie ptačí chřipky, což však podle odborníků nyní nehrozí, by stát pro obyvatelstvo zajistil pandemickou vakcínu. Dostalo by ji zdarma 60 procent občanů.
