Infobox
Chřipkové pandemie ve 20. století:
- 1918-19, Španělská chřipka (H1N1) - asi 50 milionů obětí. Většina z nich zemřela již v prvních pěti dnech od nákazy
- 1957-58, Asijská chřipka, (H2N2) - Jen ve Spojených státech zemřelo zhruba 70 tisíc lidí
- 1968-69, Hongkongská chřipka (H3N2) - Desetitisíce obětí po celém světě
- Nová pandemie by si podle odhadů OSN mohla vyžádat pět až 150 milionů mrtvých
Účinná očkovací látka proti případné pandemii neexistuje. Ministerstvo zdravotnictví bude podle novely Národního pandemického plánu jednat s farmaceutickými firmami o takzvaných smlouvách o smlouvě budoucí. To znamená, že pokud by Česko zasáhla pandemie, stát získá v nejkratší možné době očkovací látky pro 60 procent Čechů. Farmaceutické firmy je do Česka dodají ihned poté, co očkovací látku objeví a začnou vyrábět
Nejnovější úprava plánu také udává, kolik stát musí mít připraveno léků, které alespoň částečně ochrání rizikové skupiny obyvatelstva, to znamená hlavně starší a nemocné lidi. Jedná se zejména o antivirotika Tamiflu a Relenza, která mohou zmírnit a zkrátit průběh nemoci chřipkového typu.
"Prvních 650 tisíc balení těchto léků už je ve skladech, 600 tisíc dorazí v dohledné době," tvrdí hlavní hygienik Michael Vít. Pro příští rok se počítá s nákupem dalších 800 tisíc balení antivirotik.
Na konci roku by tedy zásoby měly stačit pro 13 procent obyvatel, na konci příštího roku by antivirotika měla být zajištěna pro pětinu Čechů. Obdbobně jsou na tom ostatní státy Evropské unie.
Náklady na zásobení antivirotiky v Česku přesahují už nyní miliardu korun.
Jak zabránit zmatkům?
Podle pandemického plánu má koordinaci a informování veřejnosti v případě vzniku pandemie na starosti takzvaná Pracovní skupina. Funguje už nyní a jejími členy jsou hlavně hygienici a epidemiologové, ředitel Státní veterinární správy, zástupci ministerstva a zdravotních pojišťoven.
Pracovní skupina by měla spolupracovat se sousedními státy, dohlíží nad stavem a rozdělováním vakcín a připravuje strategii pro další postup.
Česko ještě musí podle hygienika Michaela Víta dobudovat krizový systém, který přesně stanoví, kam budou pacienti v případě pandemie odvezeni a kdo o ně bude pečovat.
Novelu Národní pandemického plánu už v říjnu schválila Bezpečnostní rada státu.
Původní šedesátistránkový dokument z roku 2000 se postupně rozrostl na více než dvojnásobný počet - dnes má více než 130 stran.
Obdobné plány pro boj v případě vzniku pandemie mají vypracovány také ostatní evropské země.
Může přijít kdykoli
V posledních letech roste obava Světové zdravotnické organizace (WHO), že obyvatele planety zasáhne dosud neznámé virové onemocnění. Vyžádalo by si miliony životů. Ekonomické ztráty odhadují odborníci až v řádu bilionů dolarů.
Pandemii odborníci definují jako virové onemocnění, které se masivně rozšíří na území více států nebo i světadílů. Pandemii způsobují zejména viry chřipkového typu, které se dosud nestřetly s obranným systémem lidského organismu.
Kdy se vrátí ptačí chřipka?
Obavy z pandemie v posledních letech rostou se šířením viru H5N1, takzvané ptačí chřipky. Virus byl u lidí poprvé objeven v roce 1997 v Hongkongu. Vědci se obávají, že by virus mohl zmutovat do nebezpečnější formy.
Ptačí chřipka je přenosná z drůbeže na člověka, avšak přenos z člověka na člověka zatím nebyl prokázán.
Podle dat Světové zdravotnické organizace onemocnělo virem ptačí chřipky za poslední tři roky více než 250 osob, z nichž 150 zemřelo.
V Česku se první případ onemocnění ptáka virem H5N1 objevil v březnu.
Odborníci očekávají v nejbližších měsících šíření viru v souvislosti s migrací ptactva.
Vědci navíc nedávno objevili nový druh ptačí chřipky, který infikuje lidi i zvířata a pravděpodobně je odolný vůči současným lékům. Nová varianta se stala převládajícím druhem ptačí chřipky v několika čínských provinciích a rozšířila se i do okolních zemí. Tento virus pro člověka údajně zatím nepředstavuje vážné nebezpečí.
Celková situace je však podle slov šéfa pařížské Světové organizace pro zdraví zvířat Alexe Thiermanna alespoň v Evropě lepší než před rokem. "Kontroly během léta ukázaly, že evropské vlády jsou na hrozbu ptačí chřipky připravené," potvrdil agentuře AP.
Podle hlavního hygienika a náměstka ministerstva zdravotnictví Michaela Víta je pravděpodobné, že se ptačí chřipka opět objeví v Evropě i Česku. Hrozbou jsou však podle něj i další onemocnění, například horečky typu Lasa či Ebola. "Tato onemocnění jsme zatím na území Česka nezaznamenali, ale občas se vyskytnou v jiných evropských státech," upřesnil hygienik.
