Londýn - Velká Británie se rozhodla jít zbytku světa příkladem v boji proti klimatickým změnám a jako vůbec první země přijala na ochranu klimatu speciální zákon.
"Vyúčtování změn klimatu", jak se dá volně název schválené normy přeložit, je totiž vůbec prvním v historii, který zavádí dlouhodobý závazný systém, jehož cílem je snížení emisí a adaptace na klimatické změny.
"Británie se tento týden sama zavázala k nízkouhlíkové budoucnosti," zdůraznil britský ministr pro energetiku a změny klimatu Ed Miliband, jehož resort návrh zákona vypracoval.
V oficiální tiskové zprávě ministerstvo jeho přijetí zdůvodnilo dvěma hlavními klíči.
Tím prvním je "demonstrace vedoucí úlohy Velké Británie v mezinárodním měřítku", který vychází mimo jiné ze snahy o zdůraznění nutnosti nové mezinárodní smlouvy, jež nahradí kjótský protokol.
Druhým zásadním důvodem je pak větší efektivita ve snižování emisí a "usnadnění přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku".
Ministr Miliband pak v článku, který ke schválení zákona vyšel v britském tisku, okolnosti přijetí normy dovysvětluje.
"Musíme jednat, to víme. Ale jak?"
Právě touto otázkou Miliband svůj článek započal.
"Vědecký výzkum je stále čistší, jeho dopady stále častěji nevidíme v budoucnosti, ale v přítomnosti, globální emise nadále narůstají, a země hledají stále nová řešení," vyjmenoval Miliband důvody přijetí zákona.
Přijetím navrhovaného znění se velká Británie zavázala do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o plných 80 procent.
Jako argument pro jeho přijetí přitom ministr použil častý argument odpůrců zavádění ekologických opatření, kterým je ochrana průmyslu před velkými a zbytečnými ztrátami, což je během současné finanční krize nemyslitelné.
Miliband ovšem uvádí, že zavedení úsporných energetických opatření vedoucích ke snížení výdajů domácností za energie spojené se zaváděním nových čistších technologií může pomoci krizi čelit a zároveň snížit závislost na dovozu plynu a ropy.
Kritici podobných opatření dlouhodobě tvrdí, že přijetí zákona povede ke snížení konkurenceschopnosti britských podniků a vůbec celé ekonomiky.
Ministerstvo však tento argument převrátilo naruby. Podle něj totiž přijatá norma konkurenceschopnost firem zvýší, protože ty budou připraveny na přijetí „přísného" mezinárodního dokumentu, který má nahradit kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012.
Británie zavádí uhlíkové pětiletky
Kromě zmíněného snížení produkce celkového množství vypouštěných skleníkových plynů o 80 procent do roku 2050 zákon zároveň zavazuje ke snížení emisí oxidu uhličitého o 26 procent do roku 2020.
Uvedené snížení se přitom počítá v poměru k množství emisí vypuštěných na území Velké Británie v roce 1990.
Zákon rovněž počítá se zavedením pětiletých období, která mají postupně snížit emise na uvedená množství v roce 2050.
Zákon ukládá vládě povinnost přijmout plány na první tři období, z nichž první proběhne v letech 2008 až 2012 do 1. června příštího roku.
Přijetím návrhu zákona britští poslanci zároveň podpořili vznik Komise pro klimatické změny, nové nezávislé expertní instituce, která bude vládě doporučovat, jak efektivně dosahovat stanovených limitů.
Aby zákon vstoupil definitivně v platnost, zbývá jediná formalita - podpis královny.
