Bejrút - V libanonských parlamentních volbách zvítězila prozápadní koalice vedená synem zavražděného expremiéra Rafíka Harírího Sa'adem Harírím. Ve 128členném parlamentu obsadí 71 křesel.
Zbylých 57 křesel získala prosyrská koalice v čele s šíitským hnutím Hizballáh, které mělo mít přitom podle některých předpovědí reálné šance na vítězství.
Oficiální výsledky oznámil na dnešní tiskové konferenci ministr vnitra Zijád Barúd. Jak dále řekl, volební účast přesáhla 54 procent, což je nejvíce za posledních dvacet let.
Poražený blok svou porážku přiznal už v neděli večer: "Prohráli jsme a přijímáme tento výsledek jako vůli lidí," citovala agentura Reuters zdroj z tohoto tábora.
Tradice pluralismu i syrského vlivu
Libanon je jednou z mála arabských zemí, která má silnou tradici politického pluralismu a skutečné soutěže různých kandidátů, přestože systém je založen na rozdělení obyvatelstva podle příslušnosti k náboženské komunitě.
Podle ústavy musí být prezidentem křesťan, premiérem sunnitský muslim a předsedou parlamentu šíitský muslim. I poslanecké mandáty jsou rozděleny podle náboženského klíče.
Napříč etnicko-náboženskými dělícími liniemi se však v posledních letech zformovaly dva hlavní tábory definované především podle postoje, který zaujímají k sousední Sýrii. Ta má na dění v Libanonu tradičně velký vliv a podle přesvědčení mnoha lidí stála před čtyřmi lety i za atentátem na Rafíka Harírího.
Protisyrský tábor, do jehož čela se postavil Harírího syn Sa'ad, podporují Spojené státy i Saúdská Arábie. Tvoří ho hlavně sunnitští muslimové a část křesťanů.
Opoziční blok je zvláštní směsicí šíitských organizací Hizballáh a Amal s částí křesťanů, vedenou bývalým prezidentem a armádním generálem Michelem Aúnem.
Varovný prst USA
Vítězství Hizballáhu by bylo pro USA i Evropu problém. Jak vycházet s Libanonem, kdyby volby vyhrálo hnutí, které ve Spojených státech a v menší míře i Evropě dostává nálepku terorismu, protiizraelského extremismu a vazeb na nejradikálnější kruhy v Íránu?
Spojené státy v posledních čtyřech letech věnovaly Libanonu skoro půl miliardy dolarů. Hlavně jako podporu těm silám, které jsou v opozici vůči Hizballáhu.
Viceprezident Joseph Biden nedávno přímo v Bejrútu varoval, že další americká spolupráce s Libanonem se samozřejmě bude odvíjet i podle složení a kroků tamní nové vlády.
Výzvy k přehodnocení vztahů s Bejrútem v případě úspěchu Hizballáhu zazněly už i v americkém Kongresu.
Velká koalice?
Podle libanonských analytiků nicméně není vyloučeno, že z voleb nakonec vzejde vláda široké koalice obou bloků. V zájmu uklidnění situace doma i v zahraničí.
"Hizballáh nemá zájem uchopit absolutní moc v Libanonu, ani jít tvrdě proti USA a Západu. Naopak by upřednostnil vládu národní jednoty," řekl agentuře Reuters politolog Karím Makdísí z Americké univerzity v Bejrútu.
Podle zákulisních informací vedení Hizballáhu slíbilo, že když hnutí vstoupí do vlády, nebude si pro sebe nárokovat silová ministerstva vnitra a obrany.
Do libanonské politiky promlouvají svým vlivem okolní větší arabské země. Hizballáh a jeho spojence podporuje Sýrie, za sunnitským blokem zase stojí Saúdská Arábie. Oba tyto státy se nedávno dohodly na spolupráci a snížení napětí, což může rovněž vést k uklidnění situace v Libanonu.
A Obamova administrativa se nyní snaží zahájit éru lepších vztahů se Sýrií a Íránem.
