Teherán - Několik tisíc lidí včera vyšlo do ulic Teheránu, aby prostestovali proti znovuzvolení dosavadního prezidenta Ahmadínežáda.
Stoupenci poraženého kandidáta Míra Hosejna Músávího se v ulicích města střetli s příznivci staronového prezidenta.
Agentura Reuters uvedla, že policie rozháněla Músávího stoupence pendreky, slzným plynem a podle svědků některé demonstranty zatkla.
Protestující mimo jiné zablokovali jednu z hlavních ulic města a zapálili pneumatiky u budovy ministerstva vnitra. Podle AP byla zapálena také jedna banka. Nepokoje skončili až pozdě v noci.
Světové agentury uvedly, že šlo o největší nepokoje v Teheránu za posledních deset let. V dalších íránských městech vládl podle agentury AFP klid. Agentury uvedly, že v sobotu večer byla v Teheránu vyřazena z provozu hlavní síť mobilních telefonů.
Ministr vnitra Sádek Mahsúlí řekl, že právě v Teheránu získal Músáví víc hlasů než Ahmadínežád.
V prvním kole
Mahmúd Ahmadínežád byl oproti předpokladům analytiků zvolen už v prvním kole voleb. Překročil totiž nadpoloviční většinu hlasů - získal 62,6 procenta voličů.
Jeho hlavní soupeř Músáví dostal 33,75 procenta.
Účast v pátečních volbách byla mimořádně vysoká. Svůj hlas odevzdalo rekordních 85 procent voličů. To mělo podle řady analytiků nahrát spíše Musávímu.
Ahmadínežád výsledky označil za své "velké vítězství" a odmítl manipulace s hlasy. "Lidé hlasovali pro mou politiku," řekl v televizním projevu. Íránský lid podle něho "vdechl naději národům a zklamal ty, kdo mu přejí zlo". Prezident obvinil zahraniční média, že kryla volby způsobem, který poškozuje íránský lid.
Západ zklamán
Ahmadínežádovo vítězství znamená zklamání pro Západ. Ten doufal, že případné vítězství Músávího by mohlo snížit napětí kolem sporného íránského jaderného a zlepšit vztahy s USA.
USA zatím na výsledky významně nereagovaly. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová se omezila na prohlášení, že USA vývoj sledují a že doufá, že oznámené výsledky odrážejí skutečnou vůli Íránců.
Bílý dům pak vyzval podle agentury Reuters Teherán, aby mírově vyřešil jakékoliv spory týkající se voleb a prohlásil, že by Teherán měl využít situace a navázat s Washingtonem přímá jednání.
Bývalý americký prezident James Carter řekl, že nečeká žádnou skutečnou změnu. Dodal ale, že "volby vnesly do íránské politiku hodně opozice", a vyslovil přesvědčení, že Ahmadínežád "bude opozici naslouchat a možná změní některé své postoje".
Obavy z jaderného programu
Jednoznačně negativně reagoval na výsledky Izrael, jemuž Ahmadínežád opakovaně vyhrožoval. Náměstek ministra zahraničí Danny Ayalon prohlásil, že nyní je třeba zabránit Íránu, aby získal jaderné vybavení, a že zvolení Ahmadínežáda ukazuje lépe než cokoli jiného rostoucí hrozbu pro Izrael.
Západ Írán podezřívá, že cílem jeho jaderného programu je získat jadernou zbraň. Írán to popírá
Diplomaté z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, které citovala AP, řekli, že nečekali žádnou změnu v íránském postoji k jeho jadernému programu, ať by byl vyhrál kdokoli. Rozhodující slovo v něm totiž nemá prezident, ale nejvyšší duchovní vůdce Chameneí.
Ten už v kampani podpořil dnešního vítěze Ahmadínežáda a po vyhlášení výsledků voleb jeho zvolení přivítal - označil ho za "skutečný svátek" a volby za "masový úspěch".
(Text pokračuje pod grafikou)
K výsledkům voleb v Íránu se ihned vyjádřilo české předsednictví EU, které vyslovilo znepokojení jak nad údajnými nesrovnalostmi, které volební proces provázely, tak nad násilnostmi, které bezprostředně po oznámení výsledků vypukly.
"Předsednictví doufá, že výsledek prezidentských voleb v Íránu přinese příležitost k obnovení dialogu o jaderných otázkách a vyjasní v tomto ohledu íránskou pozici," uvádí se v prohlášení.
Opozice: Přijde tyranie
Na průběh voleb ani na sčítání nedohlížejí žádní mezinárodní ani nezávislí pozorovatelé, neexistuje možnost ověřit, zda výsledky nejsou falšovány. Podobná obvinění o zmanipulování zazněla už před čtyřmi lety.
Poražený kandidát Musáví například prohlásil, že členové jeho týmu neměli přístup do některých místností a mnoho Íránců nevolilo kvůli nedostatku lístků. "Na neregulérnosti budu reagovat velmi rozhodně," varoval.
"Výsledek takového vystupování některých úředníků ohrozí základy islámské republiky a bude znamenat tyranii," prohlásil Músáví.
Ahmadínežáda volí chudí
Třiapadesátiletý Ahmadínežád před čtyřmi roky vyhrál jako tehdy za hranicemi prakticky neznámý politik se ziskem 62 procent hlasů ve druhém kole. Jeho radikální protiizraelská rétorika a zpochybňování holokaustu z něj pak udělaly mimořádně polarizující a zároveň nepřehlédnutelnou postavu současného světa.
Podporuje jej hlavně venkov a lidé s nízkými příjmy.
Někteří Íránci jej naopak viní z ekonomického propadu, který zemi postihl. I když v minulé předvolební kampani Ahmadínežád sliboval spravedlivější rozdělení zisku z prodeje ropy a více peněz pro nejchudší vrstvy.
