Prokuratura obžalovala Csatáryho z válečných zločinů

ČTK ČTK
18. 6. 2013 11:00
Csatáry sehrál klíčovou roli v deportaci více než 15 000 Židů do tábora smrti v Osvětimi
Obviněný László Csatáry.
Obviněný László Csatáry. | Foto: Reuters

Budapešť - Maďarská prokuratura obžalovala Lászla Csatáryho z válečných zločinů spáchaných za druhé světové války.

Podle agentury Reuters to v úterý oznámila mluvčí budapešťské prokuratury Bettina Bagolyová. O Csatáryho vydání přitom žádá Slovensko, kde nyní 98letý muž za války působil.

Csatáry byl v někdejším Československu odsouzen k trestu smrti, který však slovenský soud nedávno změnil na doživotní vězení.

"Je obžalován z nezákonné popravy a mučení lidí, čímž se dopustil válečných zločinů částečně jako pachatel a částečně jako spolupachatel," cituje Reuters Bagolyovou. Proces podle ní začne do tří měsíců.

Podle Wiesenthalova centra Csatáry sehrál klíčovou roli v deportaci více než 15 000 Židů do tábora smrti v Osvětimi.
Podle Wiesenthalova centra Csatáry sehrál klíčovou roli v deportaci více než 15 000 Židů do tábora smrti v Osvětimi. | Foto: Reuters

Podle Wiesenthalova centra, které stíhá nacistické zločince, Csatáry sehrál klíčovou roli v deportaci více než 15 000 Židů do tábora smrti v Osvětimi na jaře 1944. Za druhé světové války působil jako šéf maďarské policie v košickém ghettu.

Na Slovensku je Csatáry podezřelý také z podílu na dalším válečném zločinu. Případ, v němž nebyl zatím nikdo obviněn, souvisí se zatčením a následnou deportací mladého Slováka v roce 1945 do Německa.

Československý soud Csatáryho za válečné zločiny v nepřítomnosti odsoudil v roce 1948. Trest smrti byl ale v Československu zrušen na začátku 90. let.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 33 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy