Haag - S velkou pozorností očekávaný proces s bývalým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem začne v Haagu 19. října.
Oznámil to dnes soudce, který je v Tribunálu pro zločiny na území bývalé Jugoslávie (ICTY) odpovědný za přípravu procesu. Karadžič žádal, aby byl jeho proces odložen o několik měsíců.
Za válečné zločiny v době války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995 mu hrozí vysoký trest. Nedávno napsal, že krveprolití lituje, ale svědomí má čisté.
"Lituji toho, co se stalo během války v Bosně. Je mi líto, že mnoho lidí v ní přišlo o život, že trpěli a přišli o své příbuzné. Moje svědomí je ale čisté," říká bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič v exkluzivním písemném rozhovoru pro agenturu Reuters.
"Nelituji své úlohy," vzkazuje dále v rozhovoru bývalý bosensko-srbský prezident z Haagu, kde je u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) souzen pro podezření z válečných zločinů a genocidy.
"O žádnou veřejnou funkci jsem nestál, ale když už jsem ji vykonával, jednal jsem v nejlepším zájmu svého národa," tvrdí obžalovaný.
"Jsem hrdý na to, že jsem do vykonávání svých povinností nepromítal své vlastní zájmy," píše dále v dopise z haagské vazby. "Moje svědomí bude čisté po zbytek mého života, ať budu kdekoli na světě," dodává.
Čtyřiašedesátiletý Karadžič v Haagu čelí celkem jedenácti obviněním z válečných zločinů včetně genocidy, které měl spáchat během války v Bosně v letech 1992 - 1995. Spolu s generálem Ratkem Mladičem, jenž je stále na útěku, měli zosnovat zavraždění asi osmi tisíc bosenských muslimů ve Srebrenici. Mezi nimi byli i nezletilí chlapci.
Karadžič veškerá obvinění popírá. Za válečný konflikt v Bosně podle něj mohou bosenští muslimové.
"Je mi líto, že mnoho lidí přišlo ve válce v Bosně o život, že trpěli lidé všech národností a že došlo k rozbití rodin a ničení majetku. Hluboce lituji, že se válka stala, ale nebyla to naše volba," vysvětluje bývalý psychiatr v rozhovoru svůj postoj ke krvavému konfliktu.
Nikdo mi nepomáhal s ukrýváním
Karadžič se dlouhá léta skrýval v Bělehradě pod jménem Dragan Dabič a živil se jako lidový léčitel. Loni jej zatkla srbská policie a předala Haagu.
V době, kdy pobýval v Srbsku, mu však podle jeho slov nikdo se skrýváním jeho pravé identity nepomáhal."Neměl jsem v Srbsku žádnou ochranu a myslím si, že Mladič ji také nemá," píše Karadžič. "Doufám, že po soudu se mnou budou věci vypadat jinak a třeba už nebude nutné nikoho dalšího zatýkat a soudit, včetně generála Mladiče," míní Karadžič.
Na dotazy týkající se jeho identity lidového léčitele však odmítl odpovědět. Uvedl jen, že od roku 1996, kdy odešel z funkce, se politicky nijak neangažoval.
Soužití několika etnik je možné
Konflikt v Bosně uzavřen Daytonskou mírovou dohodou v roce 1995 rozdělil Bosnu na dvě části: srbskou a bosensko-chorvatskou.
K překvapení mnohých Karadžič nevidí důvod, proč by v Bosně dnes nemohly žít obě entity v míru.
"Nesním o samostatné Srbské republice a nevidím důvod, proč by v Bosně nemohly žít dvě různé etnické skupiny," píše Karadžič, který sám strávil většinu svého života v etnicky smíšeném Sarajevu.
Podle něj by to nebyla první země v Evropě, kde by na jednom území žilo více etnik. Jako příklad uvádí Belgii, Švýcarsko a Španělsko.
V písemném rozhovoru pro agenturu Reuters, který musel projít autorizací haagským tribunálem, Karadžič odmítá soudit svoji roli v historii.
"Jak už napsal jeden srbský spisovatel, čas je nejlepším soudcem událostí. Můj přínos historii může být posouzen až poté, co uplyne hodně času," píše Karadžič z vězeňské cely.
