Ve čtvrtek, den po posledním záchvatu třesu, se kancléřka rozhodla zabránit dalšímu opakování podobného incidentu. Při slavnostním ceremoniálu s nově zvolenou dánskou premiérku Mette Frederiksonovou političky hymny obou zemí poslouchaly vsedě na židlích. Protokolu navzdory.
Třes se u Merkelové objevil na veřejnosti zatím třikrát, pokaždé při příležitosti, která vyžaduje, aby delší dobu nehnutě stála na jednom místě. Poprvé to bylo v polovině letošního června, při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
In protocol breach, Merkel sits to welcome Danish PM after shaking bouts https://t.co/5F21pLLtgT pic.twitter.com/xHYbkx3Mx5
— Reuters Top News (@Reuters) July 11, 2019
Vysvětlení, že šéfka spolkové vlády byla jen dehydratovaná a vypila příliš mnoho kávy, tehdy zafungovalo dobře. Politici stáli delší dobu na přímém slunci a v německém hlavním městě bylo tou dobou bezmála 30 stupňů.
"Paní Merkelová trpí takzvanou "situační úzkostí", vysvětluje Martin Jan Stránský, neurolog a ředitel pražské Polikliniky na Národní. "Nejedná se o fyzickou chorobu, ale o psychickou. Její třes se vyskytuje pouze, když stojí před veřejností. Když nemluví, ale je pozorována," říká lékař. "Ona sama se jeho výskytu bojí, a snaží se ho tlumit. Tím se stává více nápadný, a z pohledu neurologie atypický," dodává.
Merkelové navíc v dubnu letošního roku zemřela matka, se kterou měla blízký vztah. Podle některých proto za její příležitostnou slabost může obyčejný smutek, přepracování a stres. "Dělám pokroky, ale budu s tím muset nějakou dobu žít," nechala se slyšet při posledním záchvatu kancléřka. Naznačuje tak, že podobné incidenty se mohou ještě opakovat. "Můžete mi věřit, že i jako člověk mám velký zájem na tom, aby mi bylo dobře a o své zdraví se starám," ujišťuje Merkelová.
Kancléřka, která příští týden ve středu oslaví 65. narozeniny, si dlouhodobě zakládá na své odolnosti. "Bývá obvykle tou poslední, kdo ještě stojí na nohou po notoricky známých maratonech jednání evropských lídrů. Působí vesele, když v časných ranních hodinách odpovídá na otázky unavených novinářů," popsal Matthew Karnitschnig novinář bruselského zpravodajského serveru Politico.
Úcta k soukromí
Merkelová odmítá, že by trpěla jakoukoliv nemocí. Podle svých slov zdravotní stav konzultuje s lékaři a podstupuje nezbytné testy. Podrobnosti o tom, čím by třes mohl být způsobený, zveřejnit odmítá.
"Jsem v pořádku, je mi velmi dobře a není se třeba ničeho obávat," brání své zdraví kancléřka. To ale ještě víc podněcuje zájem veřejnosti.
Německo je například v porovnání se Spojenými státy typické všeobecnou úctou k soukromému životu politiků. Mužští předchůdci kancléřky Merkelové v úřadu šéfa spolkové vlády své zdravotní potíže před veřejností úzkostlivě tajili.
I v případě Merkelové se novináři seriózních německých médií vyhýbají hypotézám o možných příčinách. "Pokud bude i příště při slavnostním ceremoniálu sedět, nebude to vládní krize, ale milá změna," napsal například v komentáři týdeník Spiegel. Do médií také z kancléřčiny blízkosti neunikly žádné podrobnosti.
Spekulace se tak objevují spíš v zahraničních médiích, která píší o možné nemoci nervové soustavy, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba nebo roztroušená skleróza.
Věc veřejná?
Někteří komentátoři ale upozorňují, že v éře internetu a sociálních médií, kdy video třesoucí se šéfky vlády může vidět takřka neomezený počet lidí včetně lídrů světových mocností, se z jejího zdraví stává veřejná záležitost. Pokud by šéfka vlády největší země Evropské unie byla vážně nemocná a musela odstoupit, přineslo by to velké změny nejen Německu, ale celému kontinentu.
Vážné trhliny by dostala její důkladně promyšlená strategie postupného stahování se z politického života. Už loni v prosinci předala vedení Křesťansko-demokratické unie (CDU) své vybrané nástupnici Annegret Krampové-Karrenbauerové. Ta by ji podle plánu Merkelové měla nejpozději po příštích parlamentních volbách na podzim 2021 nahradit i v čele spolkové vlády.
Pokud by ale kancléřka skončila nyní, není jasné, jestli a v jaké podobě by pokračovala vládnoucí koalice se sociálními demokraty a kdo by Německo vedl po případných předčasných volbách.
I po 14 letech v úřadu je ale Merkelová u Němců oblíbená, přezdívají ji Mutti (česky maminka). Pokud svůj mandát dokončí, stane se nejdéle sloužící spolkovou kancléřkou v německé historii. Rekordmanem co se týče věku je první poválečný šéf vlády Konrad Adenauer (CDU). Když v roce 1963 v roli kancléře skončil, bylo mu 87 let.
