Strach z rozpadu země a ztráty prestiže. Proč je Tchaj-wan pro Čínu otevřená rána?

Martin Novák Martin Novák
4. 9. 2020 10:33
Peking tvrdě kritizuje návštěvu předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu. Šéf čínské diplomacie Wang I nazval cestu "překročením červené čáry" a na Vystrčila zaútočil výrokem, že za svůj krok zaplatí vysokou cenu. Proč je ale Peking tak alergický na jakékoliv politické kontakty Tchaj-wanu se světem? Nabízíme přehledné shrnutí.
Plakát čínského rezidenta Si Ťin-pchinga
Plakát čínského rezidenta Si Ťin-pchinga | Foto: Reuters

Proč Čína reaguje s takovým hněvem a nevolí na náznaky samostatnosti Tchaj-wanu?

Ačkoliv občanská válka v Číně skončila před více než sedmdesáti lety, otázka kontroly Tchaj-wanu je pro vládu v Pekingu extrémně citlivá. Snaží se ostrov izolovat, letos zablokovala jeho vstup do Světové zdravotnické organizace v době pandemie nemoci covid-19.

Prezident Si Ťin-pching od roku 2012, kdy nastoupil do čela země, zdůrazňuje potřebu čínské jednoty. Hovoří o síle Číny a jejím důležitém postavení ve světě, které jí nikdo nemá právo upírat. "Mezi Čínou do roku 2012 a od roku 2012 je velký rozdíl, země se změnila. Si přepsal zažitá pravidla, rozdělení pravomocí i hranice, které si sama stanovovala čínská zahraniční politika. Centralizoval moc ve svých rukou a hraje mnohem více na nacionalistickou kartu než jeho předchůdci," říká expertka na Čínu a Tchaj-wan Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.

Čínské vedení dlouhodobě tvrdí, že na nezávislost Tchaj-wanu nikdy nepřistoupí a v krajním případě použije i sílu.

Podle Karáskové je Tchaj-wan pro Peking stále otevřená rána. "Komunistická strana Číny udělala s lidmi něco jako smlouvu. Necháte nás vládnout jako jedinou stranu a my vám zaručíme dvě věci: ekonomickou prosperitu a to, že se Čína nerozpadne. Proto reaguje ostře kriticky na vše, co zavání nezávislostí Tibetu, Sin-ťiangu (oblasti obývané muslimskými Ujgury na severozápadě země - pozn. red.) nebo Vnitřního Mongolska (autonomní oblasti na severovýchodě Číny, kde žije početná mongolská menšina - pozn. red.) a týká se to i Tchaj-wanu. Nemohou couvnout, protože by tím podkopali svoji pozici," míní Ivana Karásková.

Mapa Tchaj-wanu.
Mapa Tchaj-wanu. | Foto: Aktuálně.cz

Jak se Tchaj-wan oddělil od Číny? A usiluje skutečně ostrov o nezávislost?

Občanská válka mezi komunisty Mao Ce-tunga a nacionalisty ze strany Kuomintang generála Čankajška skončila v roce 1949 vítězstvím komunistů. Zbytky Čankajškovy armády a administrativy se zachránily přeplutím na ostrov Tchaj-wan. Mao jej chtěl dobýt, ale zabránila mu v tom korejská válka, která Čínu vojensky vázala. Od té doby šly pevnina a ostrov jiným směrem, ačkoliv i Kuomintang měl ve svém programu návrat na pevninu a sjednocení Číny - ale samozřejmě nikoliv pod vládou komunistů.

Žádná tchajwanská vláda formálně nikdy nevyhlásila odtržení od Číny, ale letos v lednu po svém znovuzvolení prezidentka Chaj Jing-wen prohlásila: "Nepotřebujeme vyhlašovat, že jsme nezávislá země. My již jsme nezávislou zemí s názvem Čínská republika, Tchaj-wan."

Ivana Karásková zároveň vysvětluje, že na Tchaj-wanu jsou dvě hlavní strany - Demokratická pokroková strana a Kuomintang. Jejich programy jsou si v mnohém podobné, ale hlavní rozdíl mezi nimi je v přístupu k Číně. "Demokratická pokroková strana razí teorii, že Tchaj-wan není součástí Číny, že má svébytnou historii a kulturu a že by se měl stát nezávislým státem. Kuomintang se stále drží toho, že někdy v budoucnu bude možné se s pevninskou Čínou dohodnout a sjednotit se s ní," popisuje expertka.

Jak Tchaj-wan byl a je diplomaticky uznáván?

V Evropě jej nyní uznává jen Vatikán. Ve světě pak dalších čtrnáct zemí, většinou malé státy z Latinské Ameriky a Tichomoří. Největším z nich je Paraguay. V devadesátých letech zvažovaly diplomatické uznání ostrova Lotyšsko a Makedonie, ale nakonec tak neučinily.

Spojené státy uznávaly Tchaj-wan do roku 1979. Pak navázaly diplomatické vztahy s komunistickou Čínou, ale ostrov nadále podporovaly dodávkami zbraní. Tchaj-wan vystupoval jménem Číny v OSN do roku 1971, na základě hlasování ve Valném shromáždění pak dostala jeho křeslo vláda v Pekingu. Tchaj-wan není členskou zemí OSN.

Nakolik je Tchaj-wan i přes diplomatickou izolaci ekonomicky úspěšnou zemí?

Tchaj-wan od šedesátých let zažil hospodářský vzestup. Ekonomika začala růst dvouciferným tempem ročně. V roce 1946 činil hrubý domácí produkt na hlavu v přepočtu 170 dolarů, dnes je to 25 tisíc dolarů. V pevninské Číně je to podle údajů Mezinárodního měnového fondu kolem 10 tisíc dolarů. Ze státu životně závislého na americké pomoci se stal velký globální investor a také dárce pomoci jiným.

V současnosti je Tchaj-wan podle dat Světového ekonomického fóra 15. nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa a zhruba sedmdesát procent veškerých laptopů na planetě je vyrobeno na Tchaj-wanu, ve firmách vlastněných Tchajwanci nebo z tchajwanských součástek. Tchajwanské firmy zároveň produkují pro celý svět počítačové čipy a paměti, LED panely a další elektroniku. Přes politické napětí existuje obchodní výměna i mezi Čínou a Tchaj-wanem.

Jak obchodují Tchaj-wan a Čína s Českem?

Tchaj-wan je podle dat Českého statistického úřadu 53. největším dovozcem do Česka a pro Prahu je 32. největším exportním trhem.

Tchajwanský výrobce elektroniky Foxconn investoval v Česku do továren v Kutné Hoře a Pardubicích. Společnost Foxconn CZ je po Škodě Auto největším exportérem zboží. Ředitel Foxconnu a nejbohatší Tchajwanec Terry Gou koupil a opravil na Kutnohorsku zámek Roztěž, známý z televizního seriálu Život na zámku.

Čína je druhým největším dovozcem do Česka, pro Prahu je pak Peking 18. největším exportním trhem. Ve vzájemném obchodě je však obrovský schodek ve prospěch Číny: v roce 2018 činil přes 513 miliard korun.

Největším čínským investorem v Česku je společnost CITIC Group, která převzala firmu CEFC Europe, vlastnící například fotbalový klub Slavia Praha nebo strojírny Žďas Žďár nad Sázavou.

Jak reagovala Čína na cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan?

Původně návštěvu Tchaj-wanu zamýšlel Vystrčilův předchůdce ve funkci Jaroslav Kubera s tím, že půjde o vytvoření protiváhy vůči podle jeho názoru příliš pročínské politice prezidenta Miloše Zemana. Jak zjistil deník Aktuálně.cz, čínské velvyslanectví na jeho záměr reagovalo dopisem, ve kterém varovalo ekonomickým dopadem takové cesty na aktivity českých firem v Číně. V dopise byla zmíněna automobilka Škoda, výrobce klavírů Petrof a poskytovatel spotřebitelského financování Home Credit, který patří skupině PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Po smrti Jaroslava Kubery oznámil jeho nástupce Miloš Vystrčil, že cestu uskuteční.

Pokud Peking splní svá varování a rozhodne se Česko ekonomicky postihnout, mohlo by se to projevit také sníženým počtem čínských turistů, omezením českého exportu do Číny a naopak blokováním exportu některých technologií a elektronických výrobků z Číny do Česka.

Video: Čína zaútočila na Vystrčila, za návštěvu Tchaj-wanu prý zaplatí vysokou cenu

Čína zaútočila na Vystrčila: Za návštěvu Tchaj-wanu ho dontuíme zaplatit vysokou cenu. | Video: Reuters, Asociated Press
 

Právě se děje

před 12 minutami

Soud v Novém Jičíně uložil ženě za porušení karantény podmíněný trest

Tříletý trest vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky uložil dnes Okresní soud v Novém Jičíně dvaatřicetileté ženě, která podle žalobce porušila karanténní pravidla nařízená kvůli jejímu onemocnění covidem-19. V době, kdy měla být podle hygieniků v izolaci, jela taxíkem do nemocnice vyzvednout matku a také se zastavila v obchodě. Uvedla to dnes Česká televize (ČT), podle níž je to první takový případ v Moravskoslezském kraji, který se dostal až k soudu.

Obžalovaná Renáta Gažová nařízení hygieniků, aby dva týdny zůstala doma, porušila v květnu. Hrozil jí tak až osmiletý trest vězení, protože pravidla nerespektovala v době nouzového stavu. "Společně s matkou se pohybovala na ulici před domem mezi dalšími lidmi. A to obě bez nasazených roušek," uvedl státní zástupce Aleš Boháč.

Policisté pro ženu přišli domů zřejmě po udání od sousedů. Soudkyně Ivana Šostáková uložený podmíněný trest odůvodnila mimo jiné tím, že informace poskytnuté hygieniky byly velmi rozsáhlé a nemusely být obžalované všechny zcela jasné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy