Česko překročilo červenou čáru, bouří se Čína. Německo i Francie se Vystrčila zastaly

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 1. 9. 2020 16:20
Návštěva předsedy Senátu České republiky Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu představuje překročení červené čáry. Prohlásil to čínský ministr zahraničí Wang I, který v Berlíně jednal se šéfem německé diplomacie Heikem Maasem. Peking považuje ostrovní Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii a Vystrčilovu cestu za porušení principu jedné Číny.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil a tchajwanský ministr zahraničních věcí Joseph Wu
Předseda Senátu Miloš Vystrčil a tchajwanský ministr zahraničních věcí Joseph Wu | Foto: ČTK/AP

"Tchaj-wan je čínským teritoriem," řekl Wang. "A země, které s Čínou udržují diplomatické vztahy, to musí uznat," uvedl ministr s tím, že v opačném případě by to znamenalo vměšování se do vnitřních záležitostí Číny.

"Překročil červenou čáru. Čína musí svou suverenitu a teritoriální integritu bránit," prohlásil Wang, který během tiskové konference opakovaně zdůraznil nutnost dodržování principu jedné Číny.

Maas se však Česka zastal. Řekl, že výhrůžky nemají ve vztazích založených na vzájemném respektu místo.

Německý ministr řekl, že Evropská unie se svými partnery jedná s úctou. "Totéž očekáváme od druhých. Nátlak k tomu nepatří," prohlásil. Zároveň označil za důležité, že EU chce v zahraniční politice i v případě Číny postupovat v úzké soudržnosti. Maas rovněž řekl, že v úterý o kauze hovořil s českým ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem.

Podporu Česku vyjádřilo i francouzské ministerstvo zahraničí, které označilo reakci Pekingu za nepřijatelnou. "Evropsko-čínské vztahy musejí být založené na dialogu, principu reciprocity a vzájemném respektu, což jsou klíčové podmínky pro prohlubování našeho partnerství," uvedla podle agentury AFP mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Agnès von der Mühllová. "V této souvislosti je nepřijatelná jakákoli výhrůžka členskému státu EU a my vyjadřujeme solidaritu s Českou republikou," dodala.

Vystrčil: Nic jsem nepřekročil

Vystrčil novinářům řekl, že slova německého ministra zatím nečetl, ale pokud se ho zastal, tak si toho váží. "Myslím si, že bychom v rámci Evropské unie měli dbát na to, aby demokracie byla podporována, a znovu opakuji, že moje cesta tady není proto, abych se vůči někomu vymezoval," podotkl. 

Sám Vystrčil Wangovu kritiku také odmítl. "Nevím, co je červená čára, já jsem nic nepřekročil. Já jsem se slušně vyjádřil o tom, že si myslím, že si Tchaj-wan zaslouží podporu, pokud chce, aby na ostrově Tchaj-wan byla svoboda a demokracie," řekl českým novinářům v Tchaj-peji. Česko má podle něj s Čínou vyjednáno, že má právo na vlastní politiku jedné Číny.

"Já jsem přesvědčen, že návštěva druhého nejvyššího činitele na Tchaj-wanu neporušuje politiku jedné Číny tak, jak ji má (definovanou) Česká republika," poznamenal.

Pokud by podle něj v nějakém závazném dokumentu bylo napsáno, že druhý nejvyšší ústavní činitel na Tchaj-wan nemá jezdit, respektoval by to. "Dokonce v České republice to máme tak, že vlastní interpretace politiky jedné Číny je různá podle toho, kdo ji zrovna interpretuje," řekl.

Wang už v pondělí prohlásil, že Vystrčil zaplatí vysokou cenu za to, že svou cestou porušil princip jedné Číny. Kvůli tomu si hned v pondělí náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa na Petříčkův pokyn předvolal čínského velvyslance v ČR. Tlapa označil prohlášení čínského ministra za nevhodné a neodpovídající standardům diplomatické komunikace. Podle velvyslance Čang Ťien-mina podpořil Vystrčil separatistické síly a aktivity spojené s nezávislostí Tchaj-wanu.

Vystrčil na Tchaj-wan přiletěl v neděli, cestu ukončí v pátek. Proti návštěvě Peking několikrát ostře protestoval. Odmítavý postoj k ní dali najevo i někteří čeští představitelé - například český prezident Miloš Zeman nebo premiér Andrej Babiš.

Bezpečnostní zákon pro Hongkong

Maas také vyzval čínského ministra zahraničí k tomu, aby Čína odvolala bezpečnostní zákon pro Hongkong a co nejrychleji na tomto autonomním území uspořádala volby. "Chceme, aby princip jedna země, dva systémy byl používán v plném rozsahu," uvedl.

"Samozřejmě jsme hovořili i o lidských právech," řekl Maas novinářům po jednání s Wangem. "Jsem rád, že se nám konečně podařilo dohodnout se, že se v příštím týdnu v Berlíně uskuteční německo-čínský dialog o lidských právech," uvedl. Dodal, že tématem bude i situace menšinových Ujgurů, kteří v Číně čelí útlaku.

Video: Za čínské výhrůžky si můžeme sami, vybízí je bezpáteřnost Zemana a jeho party, říká Etzler

Čína Česku naprosto okázale vyhrožuje a neskrývá to, agresivita stoupá. Vystrčilova návštěva Tchaj-wanu je legitimní, říká Tomáš Etzler. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 48 minutami

Čína rozšiřuje detenční tábory pro Ujgury. Nová analýza odhalila 60 zařízení, dalších 14 je ve výstavbě

Čína podle nové zprávy australské organizace ASPI (Australian Strategic Policy Institute) rozšiřuje svoji síť detenčních center, v nichž jsou drženi příslušníci ujgurské menšiny, píše dnes BBC. Podle ASPI se v provincii Sin-ťiang na západě Číny nachází patrně 380 takovýchto zařízení, což je o 100 více, než se odhadovalo dříve. Stejný australský institut již dříve upozorňoval, že Čína nutí tisíce Ujgurů pracovat v továrnách, které dodávají výrobky světovým značkám.

Čína argumentuje tím, že se v Sin-ťiangu snaží bojovat proti chudobě a nábožensky motivovanému terorismu, a tvrdí, že lidé v zařízeních dostávají pracovní školení, které jim zlepšuje vyhlídky na profesní uplatnění.

Například list The Washington Post ale detenční centra, jimiž podle lidskoprávních organizací prošel nejméně milion lidí, nazval koncentračními tábory. O jejich přibližné podobě si lze udělat představu z videa natočeného potají přímo v zařízení jedním ze zadržených ujgurských mužů a nedávno zveřejněném na portálu BBC.

Nová analýza ASPI vznikla na základě satelitních snímků, rozhovorů s očitými svědky, zpráv v médiích i oficiálních dokumentů. Přes 60 z nově odhalených zařízení vzniklo mezi červencem 2019 a červencem 2020, dalších 14 je stále rozestavěných. Asi polovina ze všech nových center má vysoké zabezpečení, což by mohlo podle autora zprávy Nathana Rusera vypovídat o jejich posunu k vězeňskému charakteru. Ruser také uvádí, že výsledky zprávy jsou v rozporu s tvrzeními oficiálních čínských představitelů o tom, že všichni "zaškolovaní program do konce roku 2019 ukončili".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Oběti zneužívání v německé katolické církvi dostanou odškodné až 50 tisíc eur

Oběti sexuálního zneužívání v katolické církvi v Německu dostanou v budoucnu na základě žádosti odškodné až 50 tisíc eur (téměř 1,4 milionu korun). Oznámil to v západoněmecké Fuldě na závěr podzimního shromáždění Německé biskupské konference její předseda, limburský biskup Georg Bätzing.

Biskupská konference před dvěma lety zveřejnila studii, podle níž mezi lety 1946 a 2014 nejméně 1670 katolických duchovních zneužilo 3677 nezletilců převážně mužského pohlaví. Podle agentury DPA je to ale pokládáno za pouhou špičku ledovce.

Platby mají být jednorázové a rozhodovat o nich má v každém jednotlivém případě nezávislé grémium. Oběti navíc mohou získat i náhradu nákladů na léčbu nebo partnerské poradenství.

Sedmičlenné centrální grémium, které bude o odškodněních rozhodovat, má být obsazeno nezávislými osobnostmi, muži i ženami. Má jít o odborníky z oblasti lékařství, práva, psychologie a pedagogiky. Členové orgánu nesmí být zaměstnáni u církve, protože na ní mají být nezávislí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy