Kábul - Na neohlášené návštěvy Afghánistánu pravidelně vyrážejí američtí prezidenti, Baracka Obamu nevyjímaje. Teď se v Kábulu nečekaně objevil jeho francouzský protějšek, nový šéf Elysejského paláce Francois Hollande.
Souvisí to s jeho úmyslem stáhnout do konce roku ze země všechny francouzské vojáky, kteří se podílejí na bojových misích Mezinárodních bezpečnostních a podpůrných sil (ISAF).
Rozhodnutí o odsunu Francouzů z Afghánistánu padlo již za předchozího prezidenta Nicolase Sarkozyho, Hollande je ale potvrdil minulý týden na summitu NATO v Chicagu. Nijak tím nepotěšil Spojené státy, které sice samy chtějí z Afghánistánu odejít do konce roku 2014, tak rychlé stažení, jaké plánuje Paříž, ale nepokládají za rozumné.
Francouzský prezident dal ovšem v Chicagu Američanům jasně na vědomí, že o případném prodloužení mandátu francouzských sil "už nebude možné jednat".
Afghánci mají již v polovině příštího roku převzít velení nad všemi bojovými operacemi pod Hindúkušem. Otázkou ale zůstává, zda je třistatisícová armáda, kterou má k dispozici prezident Hamíd Karzáí, skutečně schopna vést válku s fundamentalistickým hnutím Tálibán. A především zda to dokáže bez pomoci spojenců.
Hollande se domnívá, že ano.
"Přišel čas afghánské (vojenské) suverenity," zdůraznil francouzský prezident v pátek na vojenské základně v Nižrábu v provincii Kapisa severovýchodně od Kábulu.
Hollande při té příležitosti vzdal čest "třiaosmdesáti francouzským vojákům, kteří padli při plnění svých úkolů v boji s terorismem a ve prospěch míru".
Problém dezercí
Karzáímu nový šéf Elysejského paláce přislíbil, že Francie bude i nadále spolupracovat s afghánskou vládou, jak jí to ukládá smlouva o přátelství a spolupráci podepsaná s Kábulem počátkem tohoto toku.
V příštích sedmi měsících tak odejdou ze země 2000 z celkového počtu 3400 francouzských vojáků. Zbytek zůstane, aby Afgháncům pomáhal s dalším výcvikem. Nejpozději do dvou let ale zemi opustí společně s přibližně 130 tisíci příslušníků mezinárodního kontingentu, jehož základ tvoří Američané.
Ačkoliv se Francie před časem zavázala, že bude Kábulu každoročně přispívat částkou rovnající se 200 milionům dolarů, aby pomáhala udržovat afghánskou armádu bojeschopnou, Hollande v Chicagu naznačil, že chce mít detailní přehled o tom, jak jsou peníze využívány, jinak je jeho země neposkytne.
Základním problémem nové afghánské armády byly totiž ještě donedávna rozsáhlé dezerce a nespolehlivost rekrutů.
Ti velmi často podlehli volání kmenových vůdců a stařešinů, opouštěli své jednotky, přidávali se na stranu nepřítele, a v některých případech se dokonce podíleli na útocích proti spojeneckým vojákům.
USA odhadují, že vojenský rozpočet Afghánistánu spolkne každým rokem 4,1 miliardy dolarů.
