Porota je složena ze šesti bělochů a šesti lidí tmavé či smíšené pleti. Její etnické skladbě věnovala média i soud velkou pozornost. Floydova smrt totiž vyvolala masivní protesty v desítkách měst, v nichž lidé vyjadřovali nesouhlas se zakořeněným rasismem v řadách policie i ve společnosti. Protesty na mnoha místech přerostly v násilné střety a rabování. Minneapolis se proto s blížícím se verdiktem procesu se Chauvinem připravuje na další možné nepokoje. Některé obchody zabarikádovaly výlohy a kolem soudní budovy už dříve vyrostl plot z betonových zátaras a ostnatého drátu, který hlídají příslušníci národní gardy.
Atmosféru v již tak napjatém městě vyostřilo úmrtí 20letého černocha Daunteho Wrighta, který zemřel 11. dubna po silniční policejní kontrole jen několik kilometrů od soudní síně, kde se projednává Chauvinův případ. Bělošská policistka proti němu chtěla použít paralyzér, podle tamní policie však omylem sáhla po pistoli a Wrighta jednou střelila. Ten ujel ještě několik bloků, havaroval a zemřel. Policistka nyní čelí obvinění ze zabití.
Reakci na rozsudek zvažuje už i Bílý dům. Podle zdrojů agentury AP prezident Joe Biden přemýšlí, zda a jak po rozhodnutí poroty oslovit Američany ve speciálním projevu. Federální vláda rovněž zvažuje, zda v případě rozhodnutí o Chauvinově nevině nevyšle do Minneapolisu speciálně vycvičené pracovníky ministerstva spravedlnosti, aby se pokusili zklidnit případný hněv místní černošské komunity.
Verdikt bude podle AP pro Bidena testem. Prezident se totiž před volbami zavázal, že bude bojovat proti zakořeněnému rasismu a podporovat černošské obyvatelstvo, které jej loni v listopadu silně podpořilo a pomohlo mu k volebnímu vítězství. Zároveň se však prezentuje jako spojenec policie a odmítá se přidat k některým kolegům z levicovějšího křídla Demokratické strany, kteří volají po snížení rozpočtu policie a posílení sociálních preventivních programů. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová odmítla odpovědět novinářům, zda by byl Biden nespokojený, pokud by porota rozhodla o Chauvinově nevině.
Obžaloba tvrdí, že Chauvin jednal při zatýkání Floyda lehkovážně, neřídil se výcvikem a přímo tak zapříčinil Floydovo úmrtí. Obhajoba naopak tvrdí, že se jen snažil dostat pod kontrolu mnohem silnějšího zatýkaného, který odmítal se strážníky spolupracovat. Floydovo úmrtí přičítá obhajoba především jeho dlouhodobému zdravotnímu stavu, drogám, které mu našli vyšetřovatelé v krvi, či otravě oxidem uhelnatým, který podle ní vycházel z výfuku nedaleko stojícího nastartovaného auta.
Chauvin čelí dvěma různě vážným obviněním z vraždy a jednomu ze zabití. Porota je počas rozhodování ubytována společně v hotelu a soudce její členy vyzval, aby případ posuzovali pouze podle skutečností, které vyslechli v soudní síni, a nesledovali žádné zpravodajství.
Podle listu The Wall Street Journal porota nemusí k uznání viny dojít k závěru, že policista Floyda úmyslně zabil, stačí, že sezná, že zákrokem jeho úmrtí způsobil. Uznat Chauvinovu vinu přitom mohou v jakékoliv možné kombinaci třech vznesených obvinění.
Kdy porota rozhodne, není jasné. V minulých podobných případech to trvalo několik dní, někdy i týdnů. Porotci během jednání nesmí komunikovat s veřejností, mohou jen zaslat soudci žádost o nové nahlédnutí do důkazního materiálu či o pomoc při výkladu právních otázek. Pokud by se porota nebyla schopna ohledně Chauvinovy viny dohodnout, bylo by soudní řízení prohlášeno za bezvýsledné a prokuratura by se pak rozhodovala, zda Chauvina znovu obžalovat.
