"Rozhodnutí o dalších krocích má v rukou Gruzie sama. Vyzýváme tamní úřady, aby zákon stáhly," cituje agentura Reuters prohlášení šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella.
Obdobně se vyjádřil i mluvčí NATO, který rovněž jménem aliance vyzval Gruzii ke "změně kurzu a respektování práva na nenásilný protest".
Kritici vlády opatření označují za "ruský zákon", sepsaný po vzoru Ruska, kde podobná legislativa umožnila Kremlu potlačit opozici a umlčet nezávislá média. Podle vládní strany, Gruzínského snu má chystaná norma vnést pořádek do financování nevládních organizací.
Zákon vyžaduje, aby se organizace, jež dostává více než pětinu svého rozpočtu ze zahraničí, zaregistrovala jako "organizace nesoucí zájmy cizí moci". Gruzínský sen podobný návrh loni po rozsáhlých protestech stáhl, před několika týdny však oznámil, že předlohu mírně upravil a znovu ji předložil parlamentu.
V Tbilisi se od té doby konají velké demonstrace a opoziční lídři přislíbili, že v jejich pořádání hodlají pokračovat i nyní, kdy už je zákon parlamentem schválený. Tajemník prezidentky Salome Zurabišviliové avizoval, že hlava státu bude zákon vetovat, Gruzínský sen má však dostatek poslanců, aby veto přehlasoval.
1/2 Přijetí zákona o „zahraničních agentech“ v ruském stylu poškodí gruzínskou občanskou společnost a tedy i gruzínskou demokracii a právní stát.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) May 15, 2024
Nesouhlas s opatřením vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Zákon podle něj "poškodí gruzínskou občanskou společnost a tedy i gruzínskou demokracii a právní stát". "Gruzínská vláda se tímto krokem i řadou prohlášení představitelů vládní strany začala z vlastního rozhodnuti vzdalovat od členství v EU," uvedl český ministr a odsoudil násilí vůči protestujícím.
