Provoz vlaků ukrajinských drah se zahraničními státníky má zvláštní režim. Souprava s českým prezidentem a slovenskou hlavou státu jela celou noc z polského Přemyšle. V Kyjevě delegace vystoupily na prvním nástupišti hlavního nádraží před devátou hodinou místního času.
Pavel i Čaputová přiletěli svými vládními letadly na letiště ve východopolském Rzeszówě, odkud je na vlak do Přemyšle dovezla policejní kolona. Oba politiky střežila ozbrojená ochranka. Termín návštěvy nesměl být předem zveřejněn a cestující ve vlaku museli mít vypnuté mobilní telefony kvůli riziku jejich zaměření.
Stejným způsobem cestoval na začátku roku na Ukrajinu americký prezident Joe Biden. Letiště ve Rzeszówě je nyní hlavní leteckou spojkou pro Ukrajinu, přistávají tam i vojenská letadla.
Cestující ve VIP vagonu, který použili Čaputová s Pavlem, mají k dispozici koupelnu, jídelnu se stolem pro deset lidí a kožená křesla. Jsou tam také speciálně upravená lůžková kupé a velká plazmová televize. Tyto vagony původně sloužily do roku 2014 k přepravě turistů z Kyjeva do přímořských letovisek na Krymu.
Státnické cesty po kolejích
Cesta z polského Přemyšle do Kyjeva trvá tomuto vlaku obvykle deset hodin. Pokud ale nezůstane někde stát kvůli ruskému bombardování v blízkosti trati, jako se stalo loni v říjnu českému premiérovi Petru Fialovi a několika českým ministrům. Když jeli na společné zasedání s ukrajinskou vládou, čekali několik hodin před Kyjevem kvůli ostřelování města.
Petr Fiala byl spolu s polským a slovinským premiérem loni 17. března vůbec prvním zahraničním politikem, který přicestoval po kolejích do tehdy ještě obléhané metropole. Při vystupování musel mít na sobě helmu a neprůstřelnou vestu.
Od té doby přijely vlakem do Kyjeva více než tři stovky vládních a mezinárodních delegací. Moderátorka ruské státní televize v jedné debatě navrhovala, aby ruská armáda vlaky se zahraničními politiky bombardovala, ale nikdy na to nedošlo.
Vedení ukrajinských železnic sklízí doma chválu za to, jak kritickou válečnou situaci zvládlo. Společnost v prvních dnech a týdnech války vypravovala speciální vlaky pro lidi, kteří chtěli uprchnout z míst bojů. Evakuace se odehrávala samozřejmě za dramatických okolností: vagony byly přeplněné a v noci musely jet se zavřenými okny kvůli riziku ostřelování. Po železnici také armáda přepravuje velkou část výzbroje a vybavení.
"Rusové bombardují stanice, mosty, koleje, všechno, co se dá. Dvě stě padesát našich zaměstnanců od začátku války zahynulo. To je cena, kterou platíme," řekl v únoru serveru Wired tehdejší generální ředitel ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin. Následně se stal ministrem strategického průmyslu.
"Jsme jako velký stroj. Fungujeme, válka není omluvou pro špatný servis," dodal Kamyšin v listopadu v rozhovoru pro agenturu AP.
Bombardování nádraží
Ukrajinská železniční síť má přibližně 24 tisíc kilometrů, včetně území okupovaného Ruskem, a zaměstnává 23 tisíc lidí. Ukrajinské vlaky sice nejsou moc rychlé, ale společnost Ukržaljiznica se pyšní tím, že jsou přesné. Před válkou údajně měly její soupravy dojezd na čas v devadesáti procentech jízd.
Několik nádraží ruští okupanti zničili. Na Donbase, ale také ve městě Trostjanec severně od Kyjeva. Nejtragičtějším dnem byl 8. duben 2022, kdy dvě ruské rakety dopadly na nádraží v Kramatorsku, kde lidé čekali na evakuační vlak. Zemřelo šedesát lidí, z toho sedm dětí. Nádraží ale Ukrajinci opravili a vlaky tam znovu jezdí.
Ukrajinci v chladicích vagonech také převáží a nějakou dobu skladují těla mrtvých ruských vojáků, která zůstala ležet na bojištích.
