Etnicky čistá společnost? Ani ta nás nikdy nezbavila problémů, tvrdí český publicista ze Švédska

Jan Gazdík Jan Gazdík
21. 2. 2017 14:15
Drtivá většina Švédů (93 procent) si myslí, že je potřeba migrantům pomáhat. Švédsko přitom na rozdíl od Česka patří mezi největší příjemce přistěhovalců v Evropě. Jen v roce 2015 se v něm zaregistrovalo 163 000 žadatelů o azyl. Má to i negativa, ale veřejná debata o nich je na rozdíl od té české kultivovaná. A lidé doceňují i přínosy migrace. "Etnicky čistá společnost? Ani ta nikdy nezaručovala bezproblémovost," říká v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz novinář a publicista Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.
Švédská policie zatýká člověka podezřelého z trestného činu.
Švédská policie zatýká člověka podezřelého z trestného činu. | Foto: ČTK

První část rozhovoru s Tomášem Sniegoněm najdete ZDE.

Jak Švédové v rámci evropské debaty vnímají skutečnost, že Česko a některé další státy střední Evropy odmítají jakékoli unijní kvóty v přijímání uprchlíků?

Měli bychom se především vzájemně pochopit. Proč se kvótám někdo brání a druhý naopak ne.

Před dvěma lety přijíždělo do Švédska asi sedm tisíc migrantů týdně. A znovu se tady řeklo: zvládněme sami především ty, které tady už máme, a jednejme s Evropskou unií, jak to zvládnout společně.

Některé země ale jednání ukončily dřív, než začalo, s tím, že žádné kvóty nechtějí.

Pokud někdo řekne "ano, přijmeme ty lidi" a druhý naopak prohlásí "absolutně nikoho", není o čem jednat. Švédsku se to ale podařilo zvládnout, kvůli uprchlíkům se mění i legislativa - například při udělování dočasných azylů. To dřív nebylo.

Tomáš Sniegoň

Tomáš Sniegoň

Vystudoval žurnalistiku na Karlově univerzitě v Praze a historii na univerzitě ve švédském Lundu. Pracuje a přednáší v Centru pro evropská studia lundské univerzity. Ve Švédsku žije od roku 1991. A zatímco historie se pro něj stala povoláním, novinařina už jen koníčkem, k němuž se rád vrací.

Přednášíte na univerzitě v Lundu. Jak se na problémy, o kterých mluvíme, dívají vaši studenti?

Fakulta, na které učím, se jmenuje Centrum jazyků a literatury. Úzce v něm spolupracují Židé s Němci i Araby. Já do toho komunikuji s Rusy. Jsme taková malá OSN. A jsou mezi námi optimisté i skeptici.Co je ale důležité - komunikujeme spolu.

Nejde ale o klasický obraz švédské společnosti. Švédská krajní pravice před dvěma lety u voličů na uprchlické vlně silně bodovala. Od té doby ale její preference pořád klesají. 

O lidech nejde mluvit jen v číslech

Po pětadvaceti letech života ve Švédsku jste možná už napůl Švéd. Proč většina Švédů vnímá migraci pozitivně?

Tak to jste mě pobavil.

Já jsem pořád doma v Česku… a už i ve Švédsku. Moje češství ale nejde proti rozhodnutí žít ve Švédsku. Vím, proč tady žiji. Jakkoliv jsem rád, že jsem se narodil v Česku. Ostatně i moje děti mluví perfektně česky. Na tom mi hodně záleží.

Ale k vaší otázce. Politik by měl - dříve než se vyjádří - naslouchat a vyhodnocovat.

Jenomže z politiků (a nejen v Česku) se stávají twitteroví komentátoři. Velmi důležité problémy shazují často jednou větou ze stolu. S tím se nemůžu smířit. Ve Švédsku to zatím pořád úplně neplatí. Proto tady vládnou i jiné názory - třeba na migraci.

Vrcholný politik nemůže být přece glosátorem-provokatérem, aby se argument, kterým celá diskuse začala, nakonec ocitl úplně v pozadí. Lidově řečeno: i vůl může mít někdy pravdu a na druhé straně se může i génius mýlit.

Pro mě je proto nepochopitelné, jak třeba čeští politici utíkají k soukromým bulvárním kanálům, kde si můžou diktovat, jaké otázky dostanou. Tohle nechápu. Alespoň v tomhle směru jsem zřejmě už víc Švéd než Čech.

Ještě jedna věc mi není úplně jasná. Vy se přece netajíte kritikou potíží s migranty. Poukazujete i na nebezpečnost vzniku uprchlických ghett, která se objevila ve Švédsku. Přesto říkáte, že Švédsko příchodem migrantů bohatne.

Tomu, aby si člověk tenhle nepopiratelný fakt uvědomil, pomáhá i demokratická diskuse. V Česku ji pořád postrádám, hlavně vinou některých politiků.

O migraci se dnes hodně mluví nejen v Evropě nebo v USA. V diskusích je často hodně předsudků, stereotypů nebo nenávisti. Ale právě v demokratické diskusi se dá mluvit nejen o rizicích migrace, ale taky o jejím přínosu.

Jinými slovy: v rozjitřené atmosféře je velmi důležité vědět, co nám přistěhovalci berou, ale i dávají. Nepřicházejí k nám totiž jen "mladí muži s mobily", ale taky vzdělaní lidé - lékaři, vědci, učitelé…

A že se většina Švédů dívá - i přes velký příliv migrantů - na jejich příchod pozitivně? (Podle Eurobarometru se jedná o 63 % Švédů a 93 % je přesvědčeno, že Švédi mají migrantům pomáhat - pozn. red.)

Přispívá k tomu i fakt, že o lidech se tady nemluví jen v číslech. V minulosti se to už ukázalo jako hodně zrádná cesta. Jde přece o lidské bytosti, mezi kterými jsou zlí i dobří, chytří, ale i méně chytří… Jako všude jinde.

Sám ale říkáte, že chápete strach lidí z příchozích migrantů…

Taky že ano.

Co je ale alternativa? Etnicky čistá společnost? Ani ta nikdy nezaručovala bezproblémovost. Nejde to chápat v extrémech: jen černě, anebo bíle. Pokud se tak stane, napjaté vztahy mezi lidmi to jen ještě více vyhrotí.

Švédové si moc dobře uvědomují - kritiky migrační politiky současné vlády nevyjímaje -, že hranice se hermeticky uzavřít nedají a že absolutní bezpečnost je taky chiméra.

Některá média v tomto kontextu ale připomínají, že Švédsko má jeden z nejvyšších počtů radikálů-navrátilců z Islámského státu. Podle stanice BBC ze 300 lidí, kteří ze Švédska odešli za radikály na Blízký východ, se jich do země vrátilo zhruba 140 a úřady si s nimi neví rady… Vnímají to Švédové jako problém?

Já ani vy samozřejmě nevíme, jak s podobnými informacemi pracují zvláštní služby nebo policie.

Nevíme taky ani to, jak k těmto číslům dospěla BBC a nakolik jsou reálná. Ale každý takový případ, který se objeví ve švédských médiích, je pochopitelně znepokojivý a diskutuje se tu o něm.

Švédům to není jedno. Nezaznamenal jsem ale žádné radikální nálady nebo nárůst preferencí krajně extrémních stran.

I kvůli těmto vážným problémům je diskuse o problémech migrace tolik důležitá. Nemá samozřejmě smysl popírat potíže v migrantských ghettech. Problémů je v nich víc než dost.

Když se ale podíváte do statistik nejkrajnějších kriminálních činů, jako jsou třeba vraždy, tak ani ty v ghettech nevybočují ze švédského průměru.

A když už jsme u statistik, už osmdesát let se podle švédského ministra vnitra Anderse Ygemana ví, že mezi přistěhovalci je kriminalita vyšší než mezi Švédy. Zhruba v poměru jedné ku dvěma a půl. Úměrně délce pobytu migrantů v hostitelské zemi ale kriminalita citelně klesá.

Pokud se argumenty o kriminalitě příchozích objevují třeba v Česku, tak mě to udivuje - protože zkušenosti Čechů jsou v tomto směru v podstatě nulové. V české diskusi o migraci proto ani zaznít nemohou.

Držme se faktů, ne absurdních smyšlenek

Možná to dost komplikují i války na Středním a Dálném východě. Když pominu tu na Ukrajině.

Samozřejmě. O uprchlících diskutujeme v extrémní situaci. Když se neválčí a nebombardují města, diskuse o tak nesmírně složitém problému, jako je migrace, je vždy střízlivější.

Jde ale přece o pochopení lidí, kteří byli ve vlasti někým a přicházejí do zemí, ve kterých jsou nulou ve společnosti jiných. Tady neplatí extrémy: bereme nikoho, anebo téměř všechny.

Proto je nutné pečlivě posuzovat pozitiva i negativa příchodů migrantů. Aby jejich příchod společnost nedestabilizoval, zásadně nepoškodil, ale mohl ji naopak i prospět.

Nemluví se například o tom, že dlouhodobě může přistěhovalectví generovat společnosti nemalý ekonomický efekt.

Nepopírám, že přistěhovalecká ghetta jsou i tady ve Švédsku problémem. Potíž přitom není sehnat práci, švédská ekonomika šlape víc než dobře. Problémem tu bývá například neznalost švédštiny.

Vraťme se ještě k obavám, které nedávno v rozhovoru pro DVTV vyjádřila Kateřina Janouchová: je Švédsko kvůli velkému přílivu uprchlíků pořád ještě bezpečná země?

Švédsko přijalo v posledních patnácti letech přes šest set tisíc uprchlíků. A znovu připomínám, že jen v roce 2015 sto šedesát tisíc. To byl tehdy obrovský výkyv.

Přesto říkám: Švédsko je bezpečné jako každý jiný evropský demokratický stát. Přitom žiji na jednom ze tří extrémních míst ve Švédsku - v Malmö (vedle Stockholmu a Göteborgu), které je na starém kontinentu často líčené jako peklo evropského multikulturalismu.

Což má mimochodem rovněž svou historii. Vzrostl tady třeba počet vražd. V Malmö a jižním Švédsku je ale srovnatelný se stejně velkým a etnicky mnohem čistším Brnem a Jihomoravským krajem. Když už srovnáváme.

I tohle snad o rizicích či obavách spojených s migranty rovněž něco vypovídá. Udržme proto diskusi v rozumných kolejích a hlavně: držme se faktů a nejednejme pod vlivem strachu z někdy až absurdních smyšlenek.

Nemusíme se snad bavit o tom, že nositelé absolutní a jediné pravdy jsou pro každou společnost nebezpeční. A zvláště tehdy, pokud se ocitnou ve vrcholných politických postech. Potom společnost jen polarizují a lidé se jejich vinou stále více fackují - v tom lepším případě - buď morálkou, anebo amorálností.

Švédsko přestává migraci zvládat, říká Kateřina Janouchová. Hynek Pallas přiznává, že země má problémy, ale většina z nich prý s migrací nesouvisí. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy