reklama
 
 

Dětští běženci jdou do Švédska často jako předvoj. Nedostanou-li azyl, zmizí mezi kriminálníky

AKTUALIZOVÁNO 19. 4. 2016
Švédsko se dlouhodobě potýká s nebývalým přílivem nezletilých běženců. V loňském roce přišlo žádat o azyl přes 35 tisíc dětí bez doprovodu. Děti se vydávají na cestu samy, nebo je posílají rodiče, protože je pro ně jednodušší získat povolení k pobytu. Mají potom také větší šanci při žádosti o sloučení rodiny, vysvětluje ředitelka švédského azylového domu pro nezletilé migranty Ewa Brändholmová. Přestože zatěžují státní rozpočet mnohem více než dospělí, jejich věk se dá za současné legislativy jen těžko ověřit. Neudělit jim azyl však také není řešení. Děti bez povolení k pobytu v zemi se ocitají v šedé zóně, kde často páchají trestnou činnost.
Doporučujeme

Stockholm - Švédsko je zemí, která byla donedávna známá svým otevřeným postojem k uprchlíkům. Loni přijalo 163 000 azylantů, což je na počet obyvatel nejvíce ze všech zemí v Evropě.

Kvůli náporu běženců ale v listopadu zavedlo hraniční kontroly.

"Na migraci se můžeme dívat jako na velký problém, nebo na velkou výzvu," říká Ewa Brändholmová, ředitelka jednoho ze švédských azylových domů pro nezletilé migranty, v rozhovoru, který poskytla pro výzkumný projekt Faktus.

Ještě loni bylo v zemi asi 450 takových zařízení, teď už 700.

Dětí bez doprovodu přicházelo během posledních let do Švédska čím dál více. Tvořily přes pětinu loňských žadatelů o azyl.

I v tom si skandinávská země udržuje prvenství. V roce 2014 jich přišlo 7000, loni už více než 35 000.

Celý rozhovor s Ewou Brändholmovou ČTĚTE ZDE.

Věk se nepozná

Většina z nich neměla doklady. Pro švédské úřady tudíž bylo nemožné zjistit, zda se opravdu jedná o děti, nebo se za děti pouze vydávají.

Od listopadu ale hranice bez dokladů nepřekročí nikdo. Vláda navíc začala požadovat lékařské prohlídky, které by věk odhalily a které se provádí například v Rakousku nebo v Itálii, kde je může nařídit i soud.

Motivací, aby se i dospělí běženci vydávali za děti, existuje mnoho. Získají lepší podmínky pro přístup k ubytování a vzdělání a čelí mnohem menšímu riziku deportace.

Vyřízení žádosti o azyl původně trvalo i podstatně kratší dobu. S rostoucím počtem žadatelů se ale výrazně prodlužuje.

"Před rokem trval celý proces asi dva měsíce, nyní je to zhruba šest měsíců," říká Brändholmová. Když dítě azyl získá, zůstane až do své plnoletosti v azylovém domě. Teprve poté mu sociální služba zajistí samostatné bydlení.

Chlapci od 14 do 17 let

Většinu dětí tvoří chlapci ve věku od 14 do 17 let, kteří nejčastěji přicházejí z Afghánistánu, Íránu, Sýrie a Eritreje. Často trpí psychickými problémy způsobenými traumaty, která si prožily doma nebo na cestě.

Důvody, proč se na cestu vydávají samy, jsou různé.

"Někdy pošlou rodiny děti jako první, aby ony posléze mohly ve Švédsku požádat o sloučení rodiny. Důvodem je, že zatím je ve Švédsku jednodušší, když děti žádají o sloučení rodiny, než kdyby žádali dospělí," vysvětluje Brändholmová, která má s prací s nezletilými azylanty téměř čtyřicetileté zkušenosti.

"Jiné přicházejí proto, že rodiny po nich chtějí, aby zde pracovaly a peníze posílaly domů. Některé rodiny sem posílají své děti kvůli studiu, jiné proto, aby jejich děti unikly válce a chudobě."

Ne všechny děti ale uspějí. Například Maročanům švédské úřady povolení k pobytu neposkytují. Na druhou stranu Maroko je nepřijímá zpět. Tyto děti pak v zemi zůstanou načerno.

"Ocitnou se v šedé zóně a začnou krást, aby získaly nějaké peníze. Netuším, kolik takových dětí ve Švédsku žije. Jelikož páchají zločiny, tak se o ně společnost chvíli stará v ústavech, potom je propustí a ony se vrátí ke svým starým kamarádům a páchají nové zločiny," vysvětluje Brändholmová.

V lednu Europol informoval o tom, že ve Švédsku zmizelo z dosahů úřadů až 1000 dětí.

Zátěž pro státní rozpočet

Přísnější kontroly na hranicích se v tomto ohledu zdají být efektivní. Žádostí o azyl od konce roku postupně ubývá, mimo jiné i kvůli uzavření takzvané balkánské trasy.

V lednu žádalo o azyl 400 dětí z Afghánistánu bez doprovodu rodičů nebo jiných dospělých, v únoru už jich bylo jen 60. Během první poloviny března jich dorazilo 12.

Tento pokles pocítí v budoucnu i švédští daňoví poplatníci. Nezletilí žadatelé o azyl bez doprovodu tvoří asi 20 procent všech běženců, kteří do Švédska přicházejí, podle agentury Bloomberg na ně však padne polovina peněz, které dal švédský stát na migraci k dispozici.

Plátce daní budou v letošním roce stát odhadem 2,5 miliardy dolarů.

Výdaje na zaopatření nezletilých jsou mnohem vyšší než výdaje na dospělé žadatele o azyl. Každý den stojí jeden nezletilý azylant stát přes 200 dolarů. V loňském roce navíc úřady musely vytvořit 70 000 nových míst ve školách.

Strategie na integraci nestačí

Že to nebyl jednoduchý úkol, potvrzuje i Brändholmová. "Mnoho škol jejich příchod překvapil, nemají či nedostaly potřebné zdroje," říká.

Podle jejího názoru byla strategie na integraci migrantů do společnosti dostatečná v době, kdy byl jejich počet zvládnutelný. V posledních letech se však nálady ve společnosti proměnily.

"Když švédské úřady mluví o integraci, jde nejčastěji o to, jak se mají uprchlíci zapojit do společnosti. Nemluví se o tom, že se Švédi mohou bát," vysvětluje. “Nediskutuje se o tom, jak proměnit postoje Švédů. Švédský strach je namísto toho automaticky pokládán za rasismus."

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama