Pokud se to stane, bude patřit k nejmenším evropským zemím. Při necelých čtrnácti tisících čtverečních kilometrech má jen přibližně 620 tisíc obyvatel. Pouze Lucembursko, Lichtenštejnsko, Andorra, Vatikán, San Marino, Island a Monako mají v Evropě méně.
Rozhodnuto ještě není
Výsledek ale není jasný. Podle dosavadních průzkumů je 43 procent Černohorců pro nezávislost, 32 procent proti, zbytek není zcela rozhodnutý nebo se nevyjadřuje.
K tomu, aby Černá Hora začala existovat jako samostatná republika, je však v referendu potřeba 55 procent odevzdaných hlasů.
Nejmenší republika bývalé jugoslávské federace je pestrým kaleidoskopem národností, kromě Černohorců zde žije hodně Srbů, Albánců i muslimů, pocházejících z Bosny.
Albánci pro, Srbové proti
Zatímco Srbové budou hlasovat pro setrvání se Srbskem, od Albánců se čeká opak. A právě jejich hlasy mohou rozhodnout.
Městu Ulcinj na černohorském pobřeží Středozemního moře se přezdívá albánská riviéra. Ve městě převažují etničtí Albánci, kteří při pokračujícím napětí v Kosovu rádi ukážou Srbsku záda.
"Dost jsme dopláceli na problémy Srbska. Je čas jít dál sami," říká zpravodajovi agentury Reuters jedenadvacetiletý rybář Mensur Kalziqi.
Infobox
FAKTA O ČERNÉ HOŘE
- Rozloha:
13 812 km2
- Počet obyvatel:
620 tisíc
- Etnické složení:
43 % Černohorci, 32 % Srbové, 10 % osob, které se označují jako Bosňané nebo muslimové, 5 % Albánci
- Hlavní město:
sídlo vlády: Podgorica (dříve Titograd), sídlo prezidenta: Cetinje
- Ekonomika:
založena na turistice, zemědělství, rybolovu
Šéf albánské strany, která je součástí vládnoucí koalice premiéra Mila Djukanoviče, o vyhlášení nezávislosti nepochybuje. "Ano nezávislosti znamená ano lepší budoucnosti pro Albánce v Černé Hoře," tvrdí Ferhat Dinosha.
Černohorští Srbové to vidí jinak, ale jejich hlasy na odvrácení rozpadu srbsko-černohorské federace nemusejí stačit. A to přesto, že tvoří v Černé Hoře téměř třetinu obyvatel.
Premiér: Z komunisty praporečníkem nezávislosti
Premiér Djukanovič kdysi býval členem Jugoslávské komunistické strany. Pak stoupencem Srbsko-černohorské federace, a dokonce podporoval srbského prezidenta Slobodana Miloševiče. Od něj se ale odvrátil a dnes tvrdí, že spojení se Srbskem je pro Černou Horu spíše zátěží.
Bělehrad oznámil, že nebude Černohorcům bránit v odchodu, pokud se sami rozhodnou v referendu jít. Samostatnosti si v minulosti Černohorci mnoho neužili. V roce 1910 vyhlásili nezávislé království, ale po roce 1918 se jejich území stalo součástí nově vzniklého Království Srbů, Slovinců a Chorvatů, později přejmenovaného na Jugoslávii.
Jednání s EU by se neměla zadrhnout
Po jejím rozpadu v první polovině devadesátých let zůstali Černohorci ve spojení se Srbskem, nová ústava federace, přijatá v roce 2003, jim ale dala právo odtrhnout se.
Pokud se v referendu rozhodnou pro samostatnost, budou muset žádat o přijetí do všech mezinárodních organizací, protože nástupnická práva po federaci získá podle dohody Srbsko.
Srbské úřady zatím Černou Horu varovaly, že pokud se stane nezávislou, na hranicích obou států nastane velmi přísný režim. Srbové údajně uvažují o zavedení vysokých celních poplatků a Černohorci, kteří studují v Srbsku, budou muset platit pětinásobně vyšší částky než dosud.
Rozhovory o přijetí Černé Hory do Evropské unie by se výrazně zdržet neměly. Černohorci naopak doufají, že jejich samostatný stát splní podmínky EU lépe a rychleji než Srbsko.
