Přes 150 zemí chce více snížit své emise. Jen pár z nich má však konkrétní plán

ČTK ČTK
18. 11. 2020 10:18
Přes 150 zemí ohlásilo, že má úmysl zvýšit své národní závazky na snížení emisí vyplývající z Pařížské klimatické dohody. Napsala to agentura Reuters s odkazem na průzkum Fóra klimaticky zranitelných zemí (CVF). Představuje to víc než tři čtvrtiny států světa. Drtivá většina zemí, mezi které patří i Česká republika, ale zatím nezveřejnila konkrétní podobu svých aktualizovaných závazků.
Emise CO2 - ilustrační foto
Emise CO2 - ilustrační foto | Foto: Reuters

Cílem Pařížské klimatické dohody je udržet růst globální teploty v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí hluboko pod hranicí dvou stupňů Celsia, ideálně kolem 1,5 stupně. Součástí dohody je i zvýšení schopnosti zemí přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a pomoc rozvíjejícím se zemím ze strany vyspělých států.

Země, které se připojily k dohodě, mají každých pět let vypracovat aktuální plán snížení emisí. Aktualizované plány mají zaslat OSN do konce letošního roku. Zatím tak učinilo podle průzkumu CVF jen 17 zemí a pouze 13 plánů mělo ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí a ochrany klimatu.

Podle bangladéšského ministra životního prostředí Šahaba Uddina, který fóru předsedá, tak není jisté, zda země opravdu dodrží své oznámené úmysly. "Kvůli chybějící ambici se tlak na planetu dostal na hranu a ohrožuje naše právo na přežití," uvedl ministr. Vyzval bohatší země, aby se více angažovaly v ochraně klimatu a snižování emisi. Pravidelný průzkum CVF, které tvoří hlavně chudší země Asie, Afriky a Latinské Ameriky, podle něj ukáže, které státy berou klimatickou otázku vážně.

Na klimatické dohodě se v prosinci roku 2015 v Paříži shodly delegace ze 196 zemí světa. Česká republika ji ratifikovala v roce 2017.

Evropští lídři na říjnovém summitu dospěli ke shodě, že k zajištění takzvané klimatické neutrality do poloviny století musí EU zvýšit své ambice pro následující dekádu. Při stanovování závazků jednotlivých zemí se má přihlížet k jejich specifickým podmínkám. Podrobnosti unijního závazku k roku 2030 nyní připraví ministři životního prostření a na prosincovém summitu se k němu vrátí šéfové států a vlád. Debata o konkrétních číslech pro jednotlivé země bude podle diplomatů na pořadu dne nejdříve v polovině příštího roku.

Zatímco původní záměr počítal se snížením emisí o 40 procent proti hodnotám z roku 1990, Evropská komise navrhuje snížení o 55 procent. Evropský parlament si představuje ještě náročnější cíl - EU by podle něj měla emise zredukovat o 60 procent.

Zatímco některé země severní a západní Evropy daly najevo, že podporují hodnoty navržené komisí, vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska naproti tomu považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku. Český premiér Andrej Babiš řekl, že s návrhem nemá problém, pokud to bude průměr pro celou EU.

Video: Už nechceme, aby uhelná elektrárna Počerady jela na plný výkon, říká starostka blízké obce

Za příčinu častějších období sucha, které trápí Česko, považují vědci změnu klimatu způsobenou emisemi CO2. Jedním ze zdrojů je spalování uhlí. | Video: Martin Biben, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 1 minutou

Finalisty volby do Rady ČT doplní právník Mann, který čelí kárné žalobě

Finalisty sněmovní volby čtveřice členů Rady České televize doplní právník Michael Mann nominovaný spolkem Rugby Spirit Brno. Z původně přihlášených adeptů ho v úterý vybral v tajném hlasování volební výbor, který má na starosti média. Mann ve skupině finalistů nahradil Jiřího Grunda, který začátkem května z osobních důvodů z volby odstoupil.

Mann v současnosti čelí kárné žalobě za své výroky v souvislosti s kauzou nenávistných facebookových komentářů pod fotografií první třídy teplické ZŠ Plynárenská, do které chodily zejména romské a arabské děti. Advokát Mann v soudním řízení zastupuje muže, který pod příspěvek napsal "Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí. Neříkej, že Tě to nenapadlo!!!".

Na adresu výroku Mann uvedl, že se jedná o typický černý humor. "Než jsem převzal zastoupení a viděl to na internetu, tak jsem se tomu zasmál," řekl v rozhovoru pro iRozhlas.cz.

Podle České advokátní komory tím porušil povinnost advokáta. "Kárný žalobce viní JUDr. Manna především z toho, že některými výroky v rámci rozhovoru pro server iRozhlas porušil povinnost činit v souvislosti s výkonem advokacie projevy věcné a střízlivé a že tímto svým chováním snížil důstojnost advokátního stavu," uvedla mluvčí komory Iva Chaloupková.

Zdroj: ČTK , Domácí
Aktualizováno před 17 minutami

Bulharský prezident jmenoval svého spolupracovníka Janeva šéfem dočasné vlády

Bulharský prezident Rumen Radev jmenoval svého blízkého spolupracovníka Stefana Janeva šéfem dočasné vlády, která má zemi dovést k předčasným volbám. Prezident dekretem zároveň rozpustil parlament a vypsal nové volby na 11. července, oznámily tiskové agentury.

Jednašedesátiletý Janev byl vicepremiérem a ministrem obrany v kabinetu, který Radev jmenoval v roce 2017, připomněla agentura Reuters. Hlavním úkolem dočasné vlády bude zvládnout pandemii covidu-19 a zajistit čestné volby, dodala.

V Bulharsku se konaly parlamentní volby 4. dubna a výsledkem byl velmi rozdrobený zákonodárný sbor. Sestavit novou vládu se nepodařilo.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Majitel Zásilkovny zvýšil ve čtvrtletí tržby o 163 procent na miliardu

Skupina Packeta, která provozuje službu Zásilkovna, zvýšila v prvním čtvrtletí tržby o 163 procent na 1,09 miliardy korun. Počet přepravených zásilek v době koronavirových uzávěr obchodů stoupl o 158 procent na 16,9 milionu. Firma to v úterý uvedla v tiskové zprávě.

Zvyšoval se počet výdejních míst skupiny, za první tři měsíce letošního roku vzrostl jejich počet o téměř 1000 na více než 6800, z toho 4650 bylo v České republice. K rekordním výsledkům Packety podle výkonné ředitelky Simony Kijonkové výrazně přispěly všechny trhy, na kterých skupina působí. Vedle Česka rostla v Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku i na Slovensku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výbuch ve Vrběticích znehodnotil okolní pozemky a znemožnil jejich využití, obce žádají stamilionové kompenzace

Obce a lidé z okolí vrbětického areálu, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, žádají stát o odškodnění v řádu stovek milionů korun. Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl v úterý novinářům europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák.

Přímé škody na majetku obcí Vlachovice, Haluzice a Lipová a města Slavičína se podle něj pohybují okolo 80 milionů korun. Další škody způsobené obcím a obyvatelům odhadl na stovky milionů korun. Nároky by se podle Polčáka mohly hradit ze zvláštního fondu, jehož vznik obce iniciují. "Obce očekávají, že by se státem mohly dospět k dohodě nejpozději v září, což je i tak sedm let od výbuchu," uvedl Polčák.

Dosud obdrželi v roce 2015 pouze obyvatelé tří dotčených obcí odškodnění 3100 korun, a to za evakuaci po explozích. "Náležitém u odškodnění bránilo provádění záchranných prací, které byly ukončeny teprve na podzim loňského roku, a dále nezjištění skutečného viníka události. Pevně věříme, že s ohledem na nově zjištěné informace nyní stát k odškodnění přistoupí zodpovědně a především rychle," uvedl Zdeněk Hověžák (STAN), starosta Vlachovic, jejichž součástí jsou i Vrbětice.

Obce dále požádaly vládu a ministerstva obrany, vnitra a financí, aby byli v přiměřené době pohnáni k odpovědnosti viníci tragédie, i pokud by byli ve spojení s cizí státní mocí. Navrhly také adekvátní směnu vhodných pozemků ve vlastnictví státu s pozemky dotčenými mimořádnými událostmi. Požadují zabezpečení hloubkového pyrotechnického průzkumu na zasažených pozemcích. "Návrhy nyní budou projednávat zastupitelstva jednotlivých obcí," řekl Polčák.

Zdroj: ČTK
Další zprávy