Přes 150 zemí chce více snížit své emise. Jen pár z nich má však konkrétní plán

ČTK ČTK
18. 11. 2020 10:18
Přes 150 zemí ohlásilo, že má úmysl zvýšit své národní závazky na snížení emisí vyplývající z Pařížské klimatické dohody. Napsala to agentura Reuters s odkazem na průzkum Fóra klimaticky zranitelných zemí (CVF). Představuje to víc než tři čtvrtiny států světa. Drtivá většina zemí, mezi které patří i Česká republika, ale zatím nezveřejnila konkrétní podobu svých aktualizovaných závazků.
Emise CO2 - ilustrační foto
Emise CO2 - ilustrační foto | Foto: Reuters

Cílem Pařížské klimatické dohody je udržet růst globální teploty v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí hluboko pod hranicí dvou stupňů Celsia, ideálně kolem 1,5 stupně. Součástí dohody je i zvýšení schopnosti zemí přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a pomoc rozvíjejícím se zemím ze strany vyspělých států.

Země, které se připojily k dohodě, mají každých pět let vypracovat aktuální plán snížení emisí. Aktualizované plány mají zaslat OSN do konce letošního roku. Zatím tak učinilo podle průzkumu CVF jen 17 zemí a pouze 13 plánů mělo ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí a ochrany klimatu.

Podle bangladéšského ministra životního prostředí Šahaba Uddina, který fóru předsedá, tak není jisté, zda země opravdu dodrží své oznámené úmysly. "Kvůli chybějící ambici se tlak na planetu dostal na hranu a ohrožuje naše právo na přežití," uvedl ministr. Vyzval bohatší země, aby se více angažovaly v ochraně klimatu a snižování emisi. Pravidelný průzkum CVF, které tvoří hlavně chudší země Asie, Afriky a Latinské Ameriky, podle něj ukáže, které státy berou klimatickou otázku vážně.

Na klimatické dohodě se v prosinci roku 2015 v Paříži shodly delegace ze 196 zemí světa. Česká republika ji ratifikovala v roce 2017.

Evropští lídři na říjnovém summitu dospěli ke shodě, že k zajištění takzvané klimatické neutrality do poloviny století musí EU zvýšit své ambice pro následující dekádu. Při stanovování závazků jednotlivých zemí se má přihlížet k jejich specifickým podmínkám. Podrobnosti unijního závazku k roku 2030 nyní připraví ministři životního prostření a na prosincovém summitu se k němu vrátí šéfové států a vlád. Debata o konkrétních číslech pro jednotlivé země bude podle diplomatů na pořadu dne nejdříve v polovině příštího roku.

Zatímco původní záměr počítal se snížením emisí o 40 procent proti hodnotám z roku 1990, Evropská komise navrhuje snížení o 55 procent. Evropský parlament si představuje ještě náročnější cíl - EU by podle něj měla emise zredukovat o 60 procent.

Zatímco některé země severní a západní Evropy daly najevo, že podporují hodnoty navržené komisí, vlády některých zemí východního křídla EU včetně Česka či Polska naproti tomu považují i 55procentní cíl za nereálný vzhledem k očekávaným dopadům na ekonomiku. Český premiér Andrej Babiš řekl, že s návrhem nemá problém, pokud to bude průměr pro celou EU.

Video: Už nechceme, aby uhelná elektrárna Počerady jela na plný výkon, říká starostka blízké obce

Za příčinu častějších období sucha, které trápí Česko, považují vědci změnu klimatu způsobenou emisemi CO2. Jedním ze zdrojů je spalování uhlí. | Video: Martin Biben, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 1 minutou

V Česku se v únoru prodaly kryptoměny za 900 milionů Kč

V Česku se v únoru prodaly kryptoměny zhruba za 900 milionů korun. Je to o 300 až 400 milionů více než v lednu a šestinásobek proti stejnému měsíci loni. Poptávku táhl především rostoucí kurz bitcoinu i dalších kryptoměn. Vyplývá to z údajů největšího tuzemského obchodníka Bitstock.com.

Na Slovensku byl objem obchodu s digitálním zlatem v porovnání s Českem zhruba třetinový a v únoru dosahoval 300 milionů Kč.

"V lednu a v únoru jsme jen na Bitstock.com prodali bitcoiny za více než 600 milionů Kč. To je šestkrát víc než loni. Odhaduji, že v celé ČR se za toto období prodaly bitcoiny a další kryptoměny za 1,5 miliardy Kč," uvedl ředitel Bitstock.com Martin Stránský.

Cena bitcoinu se běhm února podle webu Kurzy.cz zvýšila ze zhruba 35 000 dolarů až na více než 57 000 dolarů. V současnosti se obchoduje okolo 50 000 dolarů, tedy více než jednoho milionu korun.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Skokani budou mít po MS jen tři závody, vítězem SP je Granerud

Norský skokan na lyžích Halvor Egner Granerud se stal s předstihem celkovým vítězem Světového poháru. Mezinárodní lyžařská federace FIS dnes oznámila, že po mistrovství světa se uskuteční jen tři individuální závody v Planici, v nichž už Graneruda nemůže nikdo předstihnout.

Kvůli pandemii koronaviru byly zrušeny čtyři březnové závody SP v Norsku. FIS nakonec nenašla náhradní hostitele, pouze přidala ještě jeden závod k závěrečným dvěma v Planici. Finále seriálu se uskuteční na mamutím můstku ve Slovinsku od 25. do 28. března.

Další zprávy