Ženeva - Ve Velkém urychlovači částic (LHC) se dnes psaly dějiny.
Ve dvacet sedm kilometrů dlouhém prstencovém tubusu vybudovaném na francouzsko-švýcarské hranici v hloubce sto metrů pod zemí se vědci pokusili simulovat podmínky Velkého třesku. Tedy okamžiku, kdy vznikl vesmír.
Při dlouho připravovaném experimentu na sebe nechali obrovskou rychlostí narazit dva protonové paprsky s cílem vytvořit miniaturní částice, které jsou zatím známy pouze z teorie, tzv. Higgsovy bosony. Ty stojí v jádru vzniku veškeré hmoty a tedy i vesmíru.
Pokus, který může trvat i několik dní, měl původně začít v devět hodin ráno středoevropského času. Jeho začátek byl však posunut na 12.30 SELČ, protože se jeden paprsek protonů na chvíli z dosud ne plně neobjasněných příčin ztratil.
O necelou hodinu na to již vědci hlásili, že se experiment povedl.
"Tohle je obrovský průlom. Dostali jsme se tam, kde dosud nikdo nebyl, otevřeli jsme pro kvantovou fyziku nová teritoria," citovala agentura Reuters Olivera Buchmüllera, jednoho z řídících pracovníků projektu.
Kolize dvou jehel
Protony o energii 3500 miliard elektronvoltů (3,5 TeV) byly v urychlovači navedeny proti sobě za podmínek, jaké existovaly pouhou bilióntinu sekundy po vzniku vesmíru před přibližně 13,7 miliardy let.
Úhrná energie při srážce dosáhla sedmi TeV, což představuje dosud nikdy nedosažený rekord.
"Pokud bosony existují, budou také potvrzeny v urychlovači," tvrdí generální ředitel Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) Rolf-Dieter Heuer. Experiment přirovnal ke kolizi dvou jehel odpálených z opačných břehů Atlantického oceánu tak, aby na sebe v polovině cesty narazily svými špicemi.
Odborníci si od experimentu slibují informace o tzv. temné či skryté hmotě, jež tvoří čtvrtinu vesmíru.
Kritici experimentu se obávali vzniku tzv. černé díry, která by mohla pohltit svět. Vědci v Ženevě však takovou možnost vylučují. V urychlovači totiž ani zdaleka nebude vytvořeno takové množství energie, která by to umožňovala.
Vzniknou pouze mikroskopické černé díry, které se ovšem také velmi rychle rozpadnou.
Mínus 271 stupňů Celsia
Stejný experiment připravovali vědci v ženevském urychlovači již v září 2008, tehdy jej ale museli kvůli technickým problémům v tubusu zastavit.
Velkým očekáváním vkládaným do projektu odpovídají také extrémní finanční náklady. Vybudování urychlovače si totiž vyžádalo přibližně šest miliard dolarů.
Tisíc sedm set supravodivých magnetů, které slouží k urychlení částic, je chlazeno 130 tunami kapalného hélia. K jeho ochlazení je zase zapotřebí deseti tisíc tun kapalného dusíku. Teplota vakuových trubic, jimiž prochází protonové paprsky činí mínus 271 stupňů Celsia.
S pojmem bosonu přišel před čtyřiceti lety v časopise Physics skotský fyzik Peter Higgs v článku, v němž předestřel teoretický koncept mechanismu, na jehož základě elementární částice nabývají hmotnosti.
