Lublaň - Slovinsko platilo po dlouhá léta za jedinou postkomunistickou zemi, která má v relativně krátkém čase šanci dohonit životní úrovní svých obyvatel západní Evropu. A také ji dohánělo.
Zatímco v roce 1995, čtyři roky po získání nezávislosti na někdejší Jugoslávii, představoval slovinský hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly 74 procent průměru Evropské unie, v roce 2008 to bylo už 91 procent.
Malé dvoumilionové Slovinsko se totiž mohlo opřít o hospodářsky silnou Itálii, se kterou úzce provázalo svoji ekonomiku.
Těžilo navíc z faktu, že jej nijak vážně nepostihly bratrovražedné války, které otřásly všemi bývalými jugoslávskými republikami, a mohlo nerušeně rozvíjet svůj turismus.
Pak ale do Evropy přišla z Ameriky finanční krize, Berlusconiho Itálie, prolezlá korupcí a nahlodaná stamiliardovými daňovými úniky, se začala hospodářsky propadat a ke dnu stáhla také Slovinsko.
Jeho ekonomika je teď na tom tak špatně, že vládní kabinet v Lublani, byť to popírá, se zřejmě bude muset - podobně jako tomu bylo v případě vlád Řecka, Irska, Portugalska, Španělska a minulý týden také Kypru - obrátit na Evropskou unii s žádostí o úvěr.
"Je čím dál pravděpodobnější, že Slovinsko bude další malou ekonomikou, jež požádá EU o finanční pomoc směřovanou do bankovního sektoru," citovala agentura Bloomberg ekonoma varšavské pobočky finanční skupiny BNP Paribas Michala Dybulu.
HDP na hlavu v paritě kupní síly tak dnes ve Slovinsku činí pouhých 84 procent průměru Unie a klesl již třetí rok v řadě.
Hrozí nám řecký scénář
Potíže bankovního sektoru stály i za žádostí o pomoc, se kterou se na EU obrátily koncem roku 2010 Irsko, počátkem června Španělsko a minulé úterý Kypr.
Slovinským bankám se v posledních letech dramaticky přestalo dostávat peněz a klesala jejich schopnost poskytovat úvěry. Nejhůře postiženy byly polostátní Nova Ljubljanska Banka (NLB) a Nova Kreditna Banka Maribor a soukromá Abanka Vipa.
Evropský bankovní úřad (EBA) proto nařídil slovinské centrální bance, aby navýšila kapitálovou přiměřenost NLB ze šesti na devět procent. Centrální banka do ní v pondělí také nalila 381 milionů eur.
Vážnost situace uznal i staronový slovinský premiér Janez Jansa, který minulý čtvrtek na summitu v Bruselu připustil, že jeho zemi hrozí "řecký scénář". Slíbil ale, že jeho vláda učiní vše možné pro to, aby o finanční pomoc EU žádat nemusela.
Skutečnost, že rozpočet Slovinska loni skončil již potřetí za sebou se ztrátou převyšující šest procent hrubého domácího produktu a zadluženost země se letos vyšplhá na 54,7 procenta HDP, se promítla také do zdražení státních dluhopisů. Ty se splatností v roce 2021 se v pátek prodávaly s úrokem 6,1 procenta.
V roce 2008 činil přitom státní dluh pouhých 21,9 %, o dva roky později už ale 38,8 procenta HDP.
"Nejdůležitější je, že jsme dokončili navýšení vlastního kapitálu NLB," snaží se uklidnit investory ministr financí Janez Sustersić. "Myslím si, že to vyřešíme z vládních zdrojů. Ekonomové mohou říkat, co chtějí, nemají ale nejnovější informace."
Vše rozhodnou banky
Vládní škrty ve výši 800 milionů eur, jež postihly především platy ve státním sektoru a sociální dávky, by totiž měly dostat letos rozpočtový deficit na přijatelnou úroveň 3,6 procenta HDP. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se přesto domnívá, že slovinská ekonomika se letos propadne o dvě procenta - po loňském poklesu o dvě desetiny.
Vše bude záviset na dalším vývoji ve třech nejhůře postižených slovinských bankách.
"Pokud zvážíme všechny ztrátové úvěry, budeme do konce roku potřebovat 3-3,5 miliardy eur," tvrdí analytik finančních trhů Radivoj Pregelj, pracující pro Abanku Vipa.
Slovinský bankovní sektor zaznamenal v prvních pěti měsících tohoto roku ztráty ve výši 45,7 milionu eur před zdaněním. Jen Nova Ljubljanska banka přitom představuje deset procent hospodářského výkonu země.
Pokud by ovšem Slovinsko skutečně stihl "řecký scénář", neznamenalo by to pro EU takové problémy jako případný kolaps Španělska. Zatímco řecké HDP představuje 215 miliard eur, španělské dva biliony, slovinské pouhých 35 miliard.
