Nikósie - Kypr oficiálně požádal Evropskou unii o finanční pomoc ze stabilizačních fondů EFSF a ESM.
Chce tak ochránit finanční sektor před tvrdými dopady ekonomické krize v sousedním Řecku, informovala agentura Reuters.
"Účelem požadované pomoci je omezit rizika pro kyperskou ekonomiku, zejména ta, která vycházejí z negativních průsaků z finančního sektoru v důsledku jeho vysoké angažovanosti v řecké ekonomice," uvádí se ve sdělení.
Žádost zamířila do Bruselu jen pár hodin poté, co ratingová agentura snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti země na stupeň BB+. Vyřadila tak rating z investiční kategorie a zařadila do kategorie braku.
Kypr je v pořadí pátou zemí eurozóny, která potřebuje pomocnou ruku. Už dříve tak - kromě Řeků - učinili i Irové a Portugalci. V pondělí shodou okolností oficiálně požádalo eurozónu o pomoc i Španělsko. Členské země jsou tamním ekonomikám ochotny poskytnout až 100 miliard eur, to je zhruba 2,6 bilionu korun.
Problémy kvůli Řecku
Vláda v Nikósii nesdělila žádné podrobnosti žádosti. Agentura Fitch nicméně už loni upozornila, že ostrovní země bude na záchranu bank potřebovat zhruba 4 miliardy eur (v přepočtu přes 103 miliard korun), což je bezmála čtvrtina HDP.
Vládní mluvčí Stefanos Stefanu agentuře AP řekl, že kabinet bude i nadále jednat o možnosti dvoustranného úvěru se zeměmi mimo EU. "Jedno nevylučuje druhé. Naše úsilí o zajištění bilaterálního úvěru bude pokračovat," řekl.
O pomoc z Ruska nebo Číny usiluje hlavně prezident Demetris Christofias, který je v EU jedinou komunistickou hlavou státu. O víkendu kyperští vládní činitelé navštívili Peking, což potvrzuje, že se Nikósie myšlenky na pomoc odjinud nevzdává.
Jak poznamenává ČTK, Kypr má pod vlivem dluhové krize v Řecku velké problémy ve svém bankovním sektoru a do pátku potřebuje získat 1,8 miliardy eur (46,4 miliardy Kč) k rekapitalizaci druhé největší domácí banky Cyprus Popular Bank.
Kyperské banky mají rozsáhlé úvěry v padající řecké ekonomice a v řeckých státních dluhopisech, jejichž hodnotu musely letos z většiny odepsat.
