Evropa není rozpáraná podobně jako třeba během americké operace v Iráku v roce 2003, členské země EU se nedělí na několik partiček, které by tlačily Ukrajinu k vyjednávání s Ruskem výměnou za plyn a klid. Právě na tohle sázel prezident Vladimir Putin. Nepočítal ale, že Evropa jako celek uvalí na jeho stát bezprecedentní ekonomické sankce a začne se odřezávat od ruské ropy a plynu.
Významnou měrou k tomu přispěli Češi. Příkladem jsou tři nové sankční balíčky na Rusko nebo půjčka 18 miliard eur pro Ukrajinu schválené za českého předsednictví, které vyžadovaly souhlas všech zemí sedmadvacítky. "Česko předává EU (Švédům - pozn. red.) jednotnou a posílenou," potvrdila eurokomisařka Věra Jourová, která je členkou opozičního ANO.
"Jsou v zásadě dvě strategie, jak přistoupit k vyjednávání v EU. Buď se můžete snažit zlomit několik velkých zemí a čekat, že se ostatní přidají. Nebo si řeknete, že budete chtít vyjít do maximální možné míry všem," zmiňuje velvyslanec při EU a jeden z klíčových lidí celého předsednictví Jaroslav Zajíček.
"My jsme zvolili druhou možnost a tomu přizpůsobili náš postup. Nedělali jsme žádné zákulisní dohody jedněch proti druhým, průběžně jsme všechno konzultovali, všichni dostali dojednávanou věc ke schválení ve stejnou dobu. Nikdo neodcházel od stolu se zahořklým pocitem, že s někým jednáte preferenčně," dodává Zajíček.
Obtížná vyjednávání
Úspěch předsednictví se často poměřuje počtem schválených unijních dohod. Česko dosáhlo vysoce nadprůměrného skóre, uzavřelo přes třicet legislativních návrhů. Paradoxně nejvíc uspělo v oblastech, kde to od něj nikdo nečekal - v energetice a tématech spojených s klimatickou změnou.
Energetiku vždycky české vlády považovaly za výsostně národní vody, přesto i tady během předsednictví Česko vsadilo na společný postup. Ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) svolal tři mimořádné schůzky EU, na kterých se hledala shoda na zastropování ceny plynu. A i ve chvíli, kdy měl pro dohodu dost zemí - strop na plyn se schvaloval většinově -, pokračoval ve vyjednávání.
"Chtěl jsem dosáhnout co nejširšího kompromisu, pod který by se podepsalo co nejvíc států," sdělil Síkela poté, kdy unie strop schválila. Proti dohodě zvedli ruku jen Maďaři (Rakušané s Nizozemci se zdrželi).
U klimatu Česko dotáhlo k finální shodě naprostou většinu opatření - devět z tuctu -, která tvoří známý balíček FitFor55. Tedy návod, jak by EU měla v roce 2030 dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent oproti stavu z roku 1990.
Diplomat Zajíček řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že když Češi po 30 hodinách vyjednávání s europoslanci dotáhli do konce poslední návrh, Frans Timmermans, eurokomisař odpovědný za klima, vysekl Česku neobvyklou poklonu.
"Zmínil, že od nás v klimatu nikdo moc nečekal, protože jsme průmyslová země, trochu klimaskeptici, neměli jsme otázky životního prostředí vysoko mezi prioritami. Ale že jsme se Evropy jako úkolu zhostili dobře a Václav Havel by na nás byl pyšný," sdělil Zajíček.
Timmermans narážel na motto českého předsednictví "Evropa jako úkol" inspirované Havlovým projevem. A také na fakt, že bývalý český prezident se zajímal o poškozování životního prostředí člověkem a chtěl, aby Česko bylo součástí globální debaty. "Nepamatuji se na tak efektivní a skutečně evropské předsednictví," řekl pak Timmermans na tiskové konferenci v Bruselu na závěr českého půlroku v EU.
Největší úkol
Poklonu českému předsednictví vysekli jak zástupci společných institucí typu šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, tak nezávislí experti. Ti zároveň upozornili, že se vládě nepovedla komunikace o předsednictví dovnitř země.
"Myslím, že české předsednictví si vedlo skvěle. Málokdo mimo EU bublinu si ale tyto úspěchy spojí s Českem nebo skutečně porozumí vlivu, který Česko mělo na podobu unijních textů," shrnula to v anketě pro České zájmy v EU Georgina Wrightová z pařížského výzkumného centra Institut Montaigne.
Ten největší úkol paradoxně Česko teprve čeká. Země svým výkonem a konsenzuálním postupem Petra Fialy na půdě EU získala nový kapitál, který by měla dál investovat. Podle Georginy Wrightové i dalších by to mělo být do trvalejšího uvědomění si, že zájmy Česka a zbytku EU jsou ve většině případů shodné, a podle toho postupovat. Ministři by se měli účastnit celoevropských debat, vláda by měla podpořit úspěšné Čechy do institucí EU.
Jestli se to stane, se teprve ukáže. Minulá zkušenost nezavdává příliš důvodů k optimismu. Také po prvním předsednictví v roce 2009, byť zkráceném kvůli pádu vlády, řada lidí Česku zatleskala a o Mirkovi Topolánkovi, který letěl do Moskvy osobně řešit zastavení dodávek ruského plynu do východní Evropy, se mluvilo v tom smyslu, že se zrodila nová proevropská hvězda.
Pár měsíců poté ale jakoby se předsednictví ani nekonalo. Veřejná debata v Česku se vrátila k "my proti Bruselu" a většina politických stran ztratila zájem o dění v evropském sousedství.
Zda se tento scénář bude opakovat, záleží hodně na Petru Fialovi, který si vydobyl nový kredit. Na konci předsednictví platí, co řekl jeho muž pro EU Tomáš Pojar: "Jsme teď bráni jako ti, s kým má cenu se bavit."
"Může to vydržet, ale musíme vědět, co v Evropě chceme, a podle toho se chovat. Český problém byl, že jsme často nevěděli," upozornil Pojar.
