1) Méně turistický svět, lidé omezí létání
Některá města v uplynulých letech uvažovala o tom, že příliv turistů by se měl regulovat - že je jich příliš mnoho. Jsou to například Benátky nebo Barcelona. To se jim nyní zřejmě splní, ačkoliv si to určitě představovala jinak.
Autor a provozovatel odborného serveru Zdopravy.cz Jan Sůra se domnívá, že především letectví čekají v souvislosti s koronavirem velké změny.
"Myslím, že se vrátíme někam do devadesátých let. Tehdy se létání stávalo běžným, ale ještě nebylo dostupné všem. Ne každý si mohl dovolit několikrát za rok někam letět. Mnoho lidí nebude mít na létání peníze, letadlo už přestane být něčím jako autobus," předpovídá Sůra.
"Zmizí extrémně levné letenky, protože ubude cestujících. Mnoho firem si bude více rozmýšlet, jestli některé pracovní cesty letadlem jsou opravdu nutné. Jestli člověk musí letět na otočku do Bukurešti nebo Paříže, aby tam někomu předal nějaký papír," dodává.
2) Změní se ekonomické chování lidí
Nejde jen o cestování. V souvislosti s hospodářským propadem, očekávaným ve všech zemích, lidé obecně omezí výdaje na věci a služby, které nutně nepotřebují nebo na nichž jim tolik nezáleží.
"Dojde k přenastavení priorit u některých lidí. Může to být problém pro ekonomiku, protože některé výrobky a některá odvětví nebudou tak potřebné a žádané," předpovídá německý futurolog Harry Gatterer z výzkumného ústavu Zukunftsinstitut ve Frankfurtu nad Mohanem.
3) Posílí tendence států a jejich obyvatel uzavřít se do sebe
Podle průzkumů z České republiky je rozhodnutí uzavřít státní hranice kvůli koronaviru jedním z těch, které Češi z vládních nařízení nejvíce podporují.
"Když ve čtrnáctém století přišel do Evropy mor, černá smrt, reagovali lidé ve městech a vesnicích tak, že se izolovali od okolního světa. A útočili na cizince, na ty, kteří stáli mimo jejich komunitu. I tentokrát budeme svědky mnoha démonizací a snah odříznout se od okolního světa," cituje list The Guardian amerického historika Mikea Daviese, autora knihy o pandemii ptačí chřipky z roku 2005.
"Reakce na pandemii ukázala, že Evropa jako celek těžko a složitě reaguje na hrozbu, která se objeví rychle a vyžaduje rychlou odpověď. Očekávám, že víc lidí bude spoléhat na rozhodování na úrovni států," uvádí pak německý vědec Gatterer.
Český psycholog a psychoterapeut Lubomír Smékal naopak řekl Aktuálně.cz, že podle něj nelze očekávat stejnou reakci všech lidí. "Každý to vnímá trochu jinak. Podstatnou roli v tom hraje, komu tato krize umožňuje a dovoluje být aktivní a produktivní, a komu nikoliv. V tom budou velké rozdíly. Ale změní se nahlížení mnoha lidí na svět. Očekávám, že mnoho z nich bude mít pocit, že jsou součástí něčeho širšího, vznikne vědomí pospolitosti," tvrdí Smékal.
4) Zvětší se role státu v ekonomice a nastane soumrak globalizace
Konec nebo oslabení éry globalizace, spojené hlavně s uvolněním světového obchodu v devadesátých letech a v prvním desetiletí tohoto století, byl prorokován už několikrát. Například po teroristických útocích 11. září 2001, během finanční krize v roce 2009 nebo po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v roce 2016 (Trump prosazuje ochranářská opatření a zvyšuje cla na některé zboží dovážené do USA). Podobná očekávání vyvolává i současná nákaza.
"Myšlenka ekonomické globalizace jako fenoménu, který je prospěšný všem, končí," domnívá se Robin Niblett, ředitel britského ústavu Chatham House.
"Většina vlád se bude více zajímat o domácí problémy, a ne o to, co se děje za hranicemi a ve světě. Více se bude prosazovat politika soběstačnosti, více lidí bude mít ještě větší odpor k migraci a sníží se vůle řešit globální problémy, včetně klimatických změn," předpovídá ve stejné anketě pro list Foreign Policy ředitel americké Rady pro zahraniční vztahy Richard Haass.
Komentátor a analytik německého deníku Süddeutsche Zeitung Georg Mascolo se domnívá, že posílení role státu je nyní nezbytné.
"Aby zabránila šíření nákazy, německá vláda omezuje jednu svobodu za druhou tak, jako nikdy předtím. Svobodu pohybu, svobodu shromažďování a další. Jedno tabu za druhým je prolamováno, vláda dává velké sumy na překonání ekonomických dopadů pandemie. Stát by to měl udělat i přes to, že se později mohou tato opatření jevit jako přehnaná. A politikům musíme v této situaci přiznat právo mýlit se," napsal komentátor.
