Tálibán z Kábulu vypudil vládu Burhánuddína Rabbáního a po vstupu do města zajal a popravil někdejšího afghánského prezidenta Muhammada Nadžíbulláha a jeho bratra Šáhpura Ahmadzáího, kteří stáli v čele prosovětského režimu do dubna 1992, kdy k moci přišli představitelé opozičních mudžáhidů.
Hnutí Tálibán založili v červenci 1994 afghánští uprchlíci, původně studenti koránu v pákistánských islámských školách, a mudžáhidové, z nichž někteří bojovali v 80. letech proti sovětské okupaci Afghánistánu. Příslušníci Tálibánu jsou převážně etničtí Paštunové, kteří vyznávají ortodoxní směr sunnitského islámu. Tehdejší vůdce hnutí mulla Muhammad Umar vyhlásil po obsazení Kábulu zemi za "plně islámský stát" a Tálibán následně začal uplatňovat islámské právo šaría, včetně trestu smrti za vraždu, kamenování za cizoložství a utětí končetiny za krádež.
Vláda také vyzvala ženy, aby podle islámských zvyků začaly chodit na veřejnosti pouze zahalené, zakázala jim chodit do zaměstnání a nechala uzavřít dívčí školy. Ženy, jejichž oděv byl shledán neslušným, byly na veřejnosti bity a přinuceny vrátit se domů. Tálibán rovněž krátce po ovládnutí afghánské metropole oznámil, že povinností všech muslimských mužů je nosit tradiční čapky nebo turbany a mít plnovous, a vydal i další zákazy.
V říjnu 2001 zahájily USA a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán, který byl reakcí na zářijové útoky z téhož roku na New York a Washington spáchané organizací al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001 a v roce 2004 se v zemi konaly první přímé prezidentské volby, které vyhrál dosavadní prezident Hámid Karzaj. Od září 2014 byl prezidentem Ašraf Ghaní. Od počátku roku 2015 v zemi působila nebojová mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejímž úkolem byl výcvik afghánských bezpečnostních složek i protiteroristické akce.
Loni v únoru podepsaly Spojené státy a Tálibán v Dauhá dohodu, ve které USA a NATO slíbily úplné stažení vojsk z Afghánistánu do 14 měsíců, pokud Tálibán dodrží podmínky dohody. Na konci letošního dubna zahájilo NATO stahování kontingentů ze své mise Resolute Support a v červenci americký prezident Joe Biden prohlásil, že americká vojenská mise v Afghánistánu skončí 31. srpna.
Ihned po začátku stahování sil USA a dalších zemí ze země zahájil Tálibán ofenzivu, obsadil mimo jiné strategicky významné pohraniční oblasti sousedící s Íránem, Tádžikistánem, Turkmenistánem, Čínou a Pákistánem a za tři a půl měsíce ovládl prakticky celou zemi. Tálibán pak 15. srpna obsadil metropoli Kábul včetně prezidentského paláce a vyhlásil vítězství ve válce. Prezident Ašraf Ghaní z vlasti utekl a nachází se ve Spojených arabských emirátech, které oznámily, že ho přijaly "z humanitárních důvodů".
Řada západních států následně zavřela ambasády a zahájila evakuaci svých občanů a místních spolupracovníků. Američané a jejich spojenci přepravili ze země přes 124 tisíc cizích státních příslušníků i spolupracujících Afghánců. ČR stáhla ze země pomocí tří letů 195 lidí.
Definitivně se americké síly stáhly z mezinárodního letiště v Kábulu 30. srpna a po téměř 20 letech tak skončila americká válka v Afghánistánu, která si vyžádala skoro 200 tisíc lidských životů na obou stranách a bilionové náklady.
"Snaží se budit zdání, že jsou jiní, než byli. Ale jejich činy nesvědčí o tom, že se příliš změnili. Což si myslím, že se ani moc nedalo očekávat," řekl nedávno o situaci v zemi velvyslanec Jiří Baloun, podle kterého má ve vnitřně rozděleném hnutí pravděpodobně převahu militantní křídlo. Tálibán například oproti vydaným slibům neotevřel na rozdíl od chlapeckých dívčí školy. Nedodržel také slovo třeba při sestavení dočasné vlády, ve které sliboval zástupce menšin a žen. Žádná žena ale mezi 33 členy vlády není a 30 z nich jsou Paštuni. Podle Balouna v zemi panuje strach, protože Tálibán pokračuje v prohledávání domů bývalých vládních činitelů a jejich spolupracovníků. Lidé se proto obávají, co bude následovat.
Zvláštní zmocněnkyně OSN pro Afghánistán Deborah Lyonsová počátkem září uvedla, že hnutí Tálibán má od svého návratu k moci na svědomí vraždy někdejších příslušníků afghánských bezpečnostních sil, ačkoli slíbilo, že nebude nikoho pronásledovat.
