Vědci si hrají s DNA prasat. Zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
6. 6. 2016 12:06
Američtí vědci se pokoušejí vypěstovat v těle prasete orgán složený z čistě lidských buněk. Do prasečího embrya s upraveným DNA vpravili lidské kmenové buňky, které vytvoří slinivku břišní, jež by mohla být transplantována do těla lidského pacienta. V případě úspěchu tímto způsobem plánují pěstovat i ostatní orgány. Obavy panují nad tím, aby lidské buňky v těle prasete nezasáhly do vývoje i ostatních orgánů, především mozku, čímž by se prasata mohla "polidštit". Mezi odpůrce tohoto druhu výzkumu patří ochránci zvířat. Podle nich by farmy na pěstování orgánů znamenaly nový zdroj pro jejich utrpení.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Nedostatek dárců orgánů by díky americkým vědcům mohla pomoci vyřešit prasata. V jejich tělech je možné lidské orgány uměle vypěstovat.

O vepřích se již dlouho mluví jako o vhodných dárcích orgánů pro lidské pacienty. Nyní však vědci udělali další významný krok. Prasata by díky němu nedarovala své orgány, ale sloužila by jako inkubátory pro ty lidské.

Vědečtí pracovníci z Kalifornské univerzity vpravili lidské kmenové buňky do prasečích embryí. Březí samice v sobě tedy nosí takzvané chiméry - embrya složená ze dvou genetických informací. V ideálním případě budou mláďata vypadat a chovat se jako normální selata.

Jediný rozdíl bude v tom, že budou nositeli jednoho orgánu kompletně složeného z lidských buněk. Ten pak půjde snadno transplantovat do těla lidského pacienta.

Obavy z komplikací

Prvním takto vypěstovaným orgánem má být slinivka břišní. "Věříme, že se prasečí embryo vyvine normálně, ale jeho slinivka bude složená téměř výhradně z lidských buněk a mohla by být kompatibilní s pacientem pro transplantaci," vysvětlil BBC reprodukční biolog Pablo Ross, který stojí v čele výzkumu.

Přesto panují obavy nad možnými komplikacemi, které by lidské buňky mohly v těle plodu způsobit. Mohly by například zasáhnout do vývoje mozku, čímž by prase do určité míry "polidštily".

"Domníváme se, že existuje velmi nízká šance pro to, aby se vyvinul lidský mozek. Je to ale něco, co se bude dál zkoumat," míní Ross.

Přesto je to hlavní důvod, proč jsou vědci v tomto druhu výzkumu velmi opatrní. Loni bylo kvůli tomu dokonce uvaleno moratorium na jeho financování.

Tým amerických lékařů se již dříve pokusil vmísit lidské kmenové buňky do prasečí DNA, ale bez toho, aby jeho úpravou umožnil růst orgánu složeného z čistě lidských buněk. Tyto experimenty pak končily v laboratořích. Díky nové metodě, která takovou úpravu umožňuje, lidským buňkám nebude ve vývoji nic bránit. Poprvé se opravdu narodí skutečné živé prase s lidským orgánem.

Pěstování orgánů jako nový zdroj utrpení zvířat

Prasata by se tak mohla využívat na pěstování i dalších orgánů, jako jsou srdce, játra, ledviny, či dokonce plíce. Do prasečích embryí by byly vstřikovány klíčové geny konkrétních orgánů pacientů čekajících na transplantaci.

V praseti by byla vytvořená přesná kopie požadovaného orgánu pacienta, akorát že mladší a zdravější. Operace by pak proběhla bez rizika, že by imunitní systém nový orgán odmítl.

Technika genetických úprav, které by ovlivnily, jaký orgán bude vytvořen z čistě lidských buněk, je však stále v procesu příprav.

Prasata jsou předmětem výzkumu takzvané xenotransplantace, tedy transplantace zvířecích orgánů lidským pacientům, již od 90. let minulého století. Jejich orgány mají podobnou velikost jako ty lidské, a proto tato zvířata dlouho představovala naději pro vyřešení situace s nedostatkem orgánů pro tisíce pacientů čekajících na transplantaci.

Vědci se však dlouho potýkali s problémem výskytu nebezpečných virů v prasečí DNA. V laboratorním prostředí bylo prokázáno, že prasečí endogenní retrovirus může infikovat lidské buňky. Byla proto vyvinuta a testována nová technika, která umožňovala úpravu prasečího genetického kódu. Ta se stala odrazovým můstkem pro další zásahy do DNA prasat.

Představou farem na pěstování orgánů jsou však znepokojeni ochránci zvířat, kteří bojují proti velkochovům. Metoda podle nich představuje nový zdroj obrovského utrpení zvířat. Podle nich by se v první řadě měli lékaři zaměřit na to, aby přiměli více lidí orgány darovat. Nedostatek orgánů vidí především v nedostatku dárců.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy