Potopí euro Britové? Cameron nechce měnit smlouvy

Radim Klekner Radim Klekner
8. 12. 2011 12:55
Britům se nelíbí, že by Evropská unie měla kontrolovat jejich rozpočet
Budu souhlasit jen s takovými změnami smluv o Unii, které jsou v souladu s britskými zájmy, tvrdí premiér Cameron
Budu souhlasit jen s takovými změnami smluv o Unii, které jsou v souladu s britskými zájmy, tvrdí premiér Cameron | Foto: Reuters

Brusel - Evropská unie stojí před nejtěžší zkouškou své soudržnosti. Summit EU, který ve čtvrtek večer začíná v Bruselu a na němž se má rozhodnout o změnách unijních smluv prosazovaných Francií a Německem, může lehce skončit fiaskem.

Británie dala ústy svého premiéra Davida Camerona jasně najevo, že připustí jen takové změny, které budou v souladu se zájmy Londýna. Zpřísnění rozpočtových pravidel navrhovaných Paříží a Berlínem se britští konzervativci nebrání, ostře však vystupují proti myšlence, aby národní rozpočty členských zemí EU mohla kontrolovat - a případně vetovat - Evropská komise.

Stejně málo se britským konzervativcům, ale také jejich českým spojencům, zamlouvá představa vyšší regulace finančních trhů, po které Brusel volá již řadu měsíců.

Francie a Německo ale nechtějí ustoupit a naznačují, že pokud Británie jejich plány zablokuje, budou usilovat o dohodu jen v rámci sedmnácti zemí eurozóny. 

Obě země ale shodně tvrdí, že summit neopustí, dokud nebude dosaženo dohody.

"Eurozóna by se mohla skutečně rozpadnout a s ní i Evropská unie," citovala francouzského ministra pro evropské záležitosti Jeana Leonettiho agentura Reuters. "Znamenalo by to katastrofu nejenom pro Evropu, ale také pro celý svět."

Schwarzenberg varuje před referendy

Kritikům plánů francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a německé kancléřky Angely Merkelové se nelíbí ani návrh změnit jednomyslné rozhodování o klíčových otázkách na většinové.

Sarkozy a Merkelová před summitem EU
Sarkozy a Merkelová před summitem EU | Foto: Reuters

Po předchozích zkušenostech se schvalováním Lisabonské smlouvy, jejímuž přijetí se snažil do poslední chvíle zabránit český prezident Václav Klaus, navrhují Paříž a Berlín zrušit právo veta. Napříště by podle nich měla k prosazení zásadních věcí v rámci EU stačit pětaosmdesátiprocentní většina členských států. 

Proti tomu se však staví kupříkladu Finsko, tedy jedna ze zemí, jež jsou zmiňovány v souvislosti s možným vytvořením stabilního, méně zadluženého jádra eurozóny.

Před příliš radikálními kroky na summitu varoval také český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který upozornil na to, že změna unijních smluv by mohla být v řadě zemí provázena všelidovými referendy. 

"Chceme opravdu v okamžiku, kdy se prestiž evropského projektu dostala na dosud nejnižší úroveň, riskovat nová hlasování v jednotlivých zemích?" řekl šéf české diplomacie v rozhovoru pro týdeník Die Zeit. "Takovou myšlenku shledávám velmi smělou."

Ačkoliv to Berlín nechtěl oficiálně přiznat, panovala v řadách německé delegace před summitem značná skepse.

Spolková vláda na druhé straně naznačila připravenost zorganizovat ještě před Vánoci další summity EU na nejvyšší úrovni, během kterých by se o dalším osudu unijních smluv rozhodlo definitivně.

Německo a Francie chtějí změny unijních smluv prosadit nejpozději do března.

 

Právě se děje

Další zprávy