"Bývalé sovětské státy nemají efektivní status v mezinárodním právu," řekl minulý pátek čínský ambasador ve Francii Lu Ša-jie na dotaz moderátora televize LCI, jestli je Krym součástí Ukrajiny. "Nemáme mezinárodní dohodu konkretizující jejich status svrchovaných zemí," pokračoval Číňan.
Takřka okamžitě se ozvali západoevropští politici, kteří upozornili na několik dohod z roku 1991, jež právě to garantují a Rusko je podepsalo. Skupina více než 80 zákonodárců včetně českých vyzvala šéfku francouzské diplomacie, aby Francie velvyslance vyhostila. Za "absolutně nepřijatelná" označil jeho slova i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Čínské ministerstvo zahraničí kvůli tomu v pondělí zařadilo zpátečku a de facto se omluvilo. Odehrál se tak stejný scénář, který kvůli Lu Ša-jiemu už jednou proběhl.
V dubnu 2020 v době covidové pandemie se západní diplomacie obdobně ohradila, když se na webové stránce čínské ambasády v Paříži objevil článek, podle kterého francouzský stát nechává svoje seniory bez péče a na pospas osudu. Text podepsaný pouze "čínským diplomatem" měl ilustrovat, že Francie nezvládá boj s koronavirovou nákazou.
"Obyvatelé domů pro seniory byli donuceni podepsat souhlas s odepřením péče. Zaměstnanci přes noc hromadně opustili svoje stanoviště a nechali klienty domovů, ať zemřou hlady či na nemoci," stálo v textu. Později Peking ujišťoval, že Francie nikoho na holičkách nenechala.
Tehdy šlo o vyvrcholení několika kontroverzí, kdy velvyslanectví napsalo nebo sdílelo na sociálních sítích zmanipulované či vyloženě smyšlené informace o situaci ve Francii. EU následující rok označila ve své zprávě čínskou ambasádu v Paříži za jedno z ohnisek šíření dezinformací o covidu-19 v Evropě a samotnou Čínu za jejich hlavní motor.
"Vlčí" strategie oslabuje
Už v té době stál v čele čínské ambasády Lu Ša-jie, díky své výřečnosti a znalosti jazyků častý host ve francouzských médiích. Podle znalců Číny symbolizuje nový trend v tamní diplomacii, která svoje lidi vystrkuje do popředí a motivuje je vstupovat do veřejné debaty v zahraničí.
"Jeho chování je příkladnou ukázkou takzvané diplomacie vlčích válečníků," tvrdí analytička sinologického projektu Sinopsis Kateřina Procházková.
"Jde o asertivní, až agresivní přístup, který má v rámci boje o globální veřejné mínění vytvořit protiváhu mainstreamovým západním médiím a názorům," dodala pro online deník Aktuálně.cz a Hospodářské noviny. "Vlčí válečník" je název velmi úspěšného čínského filmu z roku 2015, jehož hlavní postava je čínskou odpovědí na amerického akčního hrdinu Ramba.
V současnosti ale podle analytičky dochází k posunu od "vlčí" strategie směrem k budování "vlídného obrazu" Číny ve světě, jak k tomu vyzval prezident Si Ťin-pching. Aktivita čínských diplomatů na sociálních sítích na Západě stále roste, radikálové jako Lu Ša-jie jsou ale nahrazováni umírněnějšími úředníky.
"Důležité je ale říct, že byť je Lu Ša-jie zkušený velvyslanec (sloužil předtím v Kanadě a byl náměstkem primátora provincie Wu-chan), nejedná z vlastní vůle. Své kroky a prohlášení konzultuje s čínským vedením, ministerstvem, a tedy i komunistickou stranou," tvrdí Procházková. "Zda v tomto případě už nepřešlápl, ukáže jen jeho možné odvolání či setrvání ve Francii."
