Když loni v listopadu prezident Demokratické republiky Kongo Félix Tshisekedi na klimatické konferenci COP26 ve skotském Glasgow podepisoval dohodu o ochraně deštného pralesa s tehdejším britským premiérem Borisem Johnsonem, označil Kongo za skutečnou "zemi řešení klimatické krize".
Rozvrácený stát uprostřed Afriky za to následně získal finanční pomoc ve výši 500 milionů dolarů (12 miliard korun). Díky nim by devadesátimilionové Kongo mohlo bojovat s chudobou, se kterou se potýkají tři čtvrtiny jeho obyvatel.
Vláda v Kinshase ale během posledních měsíců změnila své priority. Nově chce chřadnoucí ekonomiku nastartovat pomocí rozšíření těžby fosilních paliv, které by při současných cenách mohly ročně do státního rozpočtu přinést až 32 miliard dolarů (770 miliard korun). "Naší primární zodpovědností jsou konžští daňoví poplatníci, kteří ve většině případů žijí v podmínkách extrémní chudoby a touží po lepší socioekonomické situaci, kterou jim může těžba ropy poskytnout," uvádí podle britského deníku The Guardian konžský ministr Didier Budimbu.
Dražba povolenek k těžbě se uskuteční už 28. a 29. července a ropným společnostem nabídne třicet oblastí o rozloze 240 tisíc kilometrů čtverečních. Část z nich se překrývá s národním parkem Virunga, kde žijí ohrožené gorily horské, v dalších leží deštné pralesy a největší tropická rašeliniště na planetě.
Fatální dopady
Ochránci životního prostředí už vyzvaly ropné společnosti, aby se aukce neúčastnily. Odborníci se obávají, že průzkum a následná těžba v těchto oblastech by měly ničivé dopady nejen na místní přírodu, ale její důsledky bychom pocítili globálně. "Pokud se v těchto oblastech začne těžit ropa, očekávejme klimatickou katastrofu, kterou budeme všichni jen bezmocně sledovat," domnívá se Irene Wabiwaová z organizace Greenpeace, která v ní má na starosti povodí řeky Kongo.
Deštné pralesy stejně jako rašeliniště uchovávají velké množství emisí skleníkových plynů, které přispívají k oteplování planety. V konžských rašeliništích se podle serveru The Conversation nachází tolik emisí, kolik celý svět vypustí za tři roky. Pokud by tato rašeliniště vyschla, mohou se do atmosféry opětovně uvolnit, což by podle Susan Pageová z Univerzity v Leicesteru mohlo představovat "bod zlomu pro globální klima".
"Otevření těchto lesů pro těžbu ropy povede k lovu, odlesňování, znečištění, uvolnění emisí a sociálním konfliktům. Aukce povolenek je tím, co započne katastrofu pro divokou přírodu, zdraví, klima a lidská práva," varuje podle The Guardian expert na rašeliniště Simon Lewis.
Poradce konžské vlády pro klimatickou změnu Tosi Mpanu Mpanu však tvrdí, že před samotnou těžbou se uskuteční všechny potřebné studie dopadů na životní prostředí a že bude jen na ropných společnostech, zda se rozhodnou působit v národním parku, kde žijí gorily. "Naší prioritou je povzbuzení ekonomiky. Nikoliv záchrana planety," zdůrazňuje.
Nerovné podmínky
Představitelé Demokratické republiky Kongo podobně jako další afričtí lídři také upozorňují na dvojitý standard, který podle nich vyspělé státy uplatňují: zatímco bohaté země vybudovaly svou prosperitu na fosilních palivech, nyní po těch chudých požadují, aby své zdroje nechaly pod zemí.
Mpanu dává za příklad Ekvádor, který v roce 2007 vyhlásil, že neprovede průzkum a následnou těžbu v národním parku Yasuní, pokud od zahraničních dárců nashromáždí potřebných 3,6 miliard dolarů (86 miliard korun). Poté, co se vybralo pouhých 13 milionů (312 milionů korun), rozhodl s těžbou ropy začít.
"Máme velmi pokorný přístup a suverénní právo s plánem (na aukci povolenek) pokračovat," dodává vládní poradce Mpanu s tím, že část získaných peněz půjde i na ochranu přírody. "Pokud přijdeme o deset hektarů, můžeme dalších dvacet ochránit," tvrdí.
