Představitelé Washingtonu dali před setkáním najevo, že je potřeba, aby komunikační kanály mezi oběma velmocemi přes mnohé spory zůstaly otevřené. "Čína je toho názoru, že strategická komunikace mezi Čínou a USA týkající se vojenských záležitostí pomáhá ke stabilizaci vztahů mezi armádami obou zemí," vyjádřil se v podobném duchu ve čtvrtek mluvčí čínského ministerstva obrany.
V pátek ale hovořil o tom, že USA svým postojem k Tchaj-wanu, který si Čína nárokuje, porušují své závazky a vysílají špatný signál tchajwanským separatistům. Zdůraznil také, že Peking, který diplomaticky kryje záda Moskvě v její válce na Ukrajině, dodržuje svůj závazek a neposkytuje zbraně žádné straně konfliktu.
Podle Západu sice zatím Čína neposílá Rusku smrtící zbraně, avšak zemi, která konflikt na Ukrajině vyvolala, podporuje tím, že jí poskytuje velké množství strojů, mikroelektroniky či technologií pro drony a řízené střely.
Na bezpečnostním fóru je očekávána také přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, napsala agentura Kjódó. Podle ukrajinského velvyslanectví v Singapuru by se měl Zelenskyj setkat s Austinem i Tungem. Asijské představitele nejspíše vyzve k podpoře mírového plánu, který bude předmětem diskusí na švýcarském mírovém summitu příští měsíc.
Rozdílný postoj obou velmocí je patrný i na přístupu k válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Zatímco Washington je nejdůležitějším podporovatelem Izraele, Peking v pátek slovy mluvčího ministerstva obrany znovu vyzval k okamžitému příměří a USA k tomu, aby v konfliktu přestaly uplatňovat "dvojí metr".
Austin se svým projevem na bezpečnostním fóru vystoupí v sobotu, jeho čínský protějšek v neděli. V pátek se ovšem pozornost bude soustředit na projev filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose, který zřejmě bude mluvit o právní a geopolitické pozici své země k situaci v Jihočínském moři a o významu této vodní cesty v globálním obchodu.
Čína si Jihočínské moře prakticky celé nárokuje, včetně částí, na které zároveň vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Toto moře je bohatým lovištěm ryb, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy. Stálý rozhodčí soud v Haagu přitom v roce 2016 rozhodl, že velká část nároků, které Čína vznáší na Jihočínské moře, je neopodstatněná. Peking se tímto rozhodnutím neřídí.
