Atény - Pokud opakované parlamentní volby v Řecku vyhraje Koalice radikální levice (SYRIZA), je její vůdce Alexis Tsipras rozhodnut za každou cenu udržet svou zemi v eurozóně.
Tsipras připouští, že se Řecko neobejde bez finanční pomoci EU, chce ale sjednat nové podmínky, za nichž bude jeho zemi udělována. Na oplátku za vstřícnost ze strany Bruselu hodlá zastavit masivní plýtvání penězi evropských daňových poplatníků, jež podle jeho názoru připouštěly předchozí řecké vlády.
"Dva balíky zahraniční pomoci skončily v podstatě v odpadkovém koši, v sudu beze dna," řekl Tsipras agentuře Reuters. "Pokud to takhle půjde dál, budeme do šesti měsíců potřebovat třetí balík pomoci. Evropané a jejich lídři by si to měli uvědomit."
"Chceme využít evropskou solidaritu a evropské peníze jako základnu našich dlouhodobých reforem," tvrdí šéf řecké radikální levice. "Potřebujeme ale vědět, že do dvou, tří let unikneme pádu do hlubiny, že naše ekonomika začne růst a my budeme schopni splatit peníze, které jsme si půjčili."
Poslanec jeho strany Panajotis Lafazanis přitom v úterý v rozhovoru pro list Athens News zopakoval nedávný požadavek vedení radikální levice, která očekává, že zahraničí Řecku odpustí podstatnou část jeho dluhu. Ten v současnosti činí přibližně 250 miliard eur. A to letos v březnu soukromí věřitelé zemi v rámci dohody s EU odpustili už 107 miliard.
Alexis Tsipras je momentálně na cestě za svými evropskými spojenci. V Paříži se potkal s předsedou tamní Levicové fronty a neúspěšným prezidentským kandidátem Jeanem-Lukem Mélenchonem. Odtud pokračoval do Berlína, kde se má sejít s předsedou poslanecké frakce strany Levice Gregorem Gysim.
Nově zvolený francouzský prezident, socialista Francois Hollande, podle informací agentury Reuters žádost o schůzku s Tsiprasem odmítl. O setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou vůdce řecké radikální levice vůbec neusiloval.
Je odpuštění dluhu řešením?
Evropská unie se initenzivně připravuje na fakt, že nové volby v Řecku Tsipras skutečně vyhraje. Brusel ale avizuje předem, že na žádné nové podmínky memoranda podepsaného s Aténami nepřistoupí.
Součástí dohody je mimo jiné rozsáhlé propouštění ve státním sektoru, kde má v příštích letech přijít o práci 150 tisíc z přibližně 1,1 milionu osob. SYRIZA již před prvními volbami, konanými 6. května, přislíbila, že propouštění nepřipustí.
"Bojujeme za sociální soudržnost v Evropě," zdůraznil Tsipras. "Pokud budou dominantní síly v EU trvat na škrtech, povede to k další nestabilitě a kolapsu eurozóny."
Škrty uskutečněné v posledních dvou letech řeckými vládami socialisty Jorgose Papandrea a nestraníka Lukase Papadimose k zásadnímu snížení zadlužení, a zejména k nastartování řecké ekonomiky nevedly. Řecko bylo vtaženo do dluhové spirály, ze které může jen sotva nalézt východisko.
Odpuštění podstatné části dluhu je jedním z řešení řecké krize, totéž by ale v budoucnosti mohly požadovat vlády dalších evropských zemí. Jejich dluhy činí ale úhrnem několik bilionů eur.
SYRIZA argumentuje tím, že řadoví řečtí občané, řádně platící daně, zadlužení země nezpůsobili. A že průměrný plat v Řecku činící 1200 eur není v evropském měřítku nijak vysoký. Vysoké jsou ovšem v porovnání s platy průměrné důchody, které se vyšplhaly až na hranici jednoho tisíce eur.
Dá SYRIZA dohromady většinu?
Vše tak nyní bude záležet na tom, zda dá Syriza dohromady vládní většinu. Podle průzkumu z 20. května by jí hlasy dalo 28 procent voličů, o čtyři procenta více než pravicové Nové demokracii (ND). Jiný průzkum přisoudil radikální levici 21,7 a ND 20,2 procenta voličské podpory.
Socialistický PASOK skončil v prvním z průzkumů s patnácti procenty na třetím místě, SYRIZA však opakovaně prohlásila, že do vlády nepůjde se žádnou ze stran, které podepsaly "protilidové" memorandum s EU.
Ačkoliv radikální levice získá bonus padesáti poslanců přisuzovaný vítězi voleb, vládu nedá dohromady ani s malou parlamentní formací Demokratická levice (DIMAR) právníka Fotise Kuvelise, jež má v průzkumu sedmiprocentní podporu. Komunistická strana Řecka (KKE), která by s pěti procenty hlasů vládní většinu zajistila, nechce s ostatními levicovými stranami mít nic společného.
SYRIZA proto začala v posledních dnech intenzivně vyjednávat s malými levicovými formacemi, jež se 6. května do parlamentu nedostaly, především se Sociální dohodou, zelenými a další radikální formací ANTARSYA.
Nelení ovšem ani Nová demokracie. Ta dosáhla toho, že se do jejího lůna navrátila bývalá aténská starostka Dora Bakojanisová, jež se svou Demokratickou aliancí v květnových volbách zůstala těsně pod tříprocentní hranicí zajišťující vstup do parlamentu.
Předvolební kampaň bude v Řecku mimořádně tvrdá. Zatímco SYRIZA a Nová demokracie ustavičně posilují, ostatní strany, včetně neofašistického Zlatého úsvitu, komunistů a nacionalistických Nezávislých Řeků postupně ztrácejí.
Řečtí voliči si začínají uvědomovat, že dát hlas malým politickým uskupením jejich problémy nevyřeší, a budou se rozhodovat mezi oběma dominantními silami na pravici a na levici.
