Shodli se na tom účastníci speciálního panelu, ve kterém zasedlo třináct politických představitelů z celého světa.
V konečné zprávě doporučili OSN, aby v následujících pěti letech sladila vlastní rozvojové, humanitární i ekologické programy a vytvořila dozorčí orgány kontrolující hospodaření s penězi.
Boxerskou hantýrkou okomentoval současné počínání OSN Adnan Amin, odpovědný za vypracování zprávy. Podle jeho slov "boxuje OSN o několik váhových kategorií níže", a musí proto své další počínání zefektivnit.
75 programů pro Pákistán
Jasným příkladem nejasného financování a překrývajících se pravomocí je současná situace v Pákistánu.
V zemi, kterou před více než rokem zasáhlo ničivé zemětřesení, probíhá celkem pětasedmdesát programů organizovaných OSN. Mnoho z nich se tak logicky dubluje.
A podobná je podle Amina také situace v Africe, kde se mezinárodní organizace zaměřují především na epidemii onemocnění AIDS a viru HIV. V řadě zemí operuje až pět organizací OSN současně.
Od svého založení po druhé světové válce vzniklo při OSN množství specializovaných organizací zaměřujících se na děti, uprchlíky, potravinovou nebo rozvojovou pomoc.
Řada z nich přitom nemá jasné vedení ani financování a rozhodování leží v rukou dobrovolných dárců a představenstva.
Rozvojový fond a zbytečné schůzky
Nejhorší je údajně situace kolem Rozvojového fondu OSN (UNDP), který v mnoha zemích soupeří s jinými organizacemi OSN.
Lepší koordinace má být v tomto případě ozkoušena ve Vietnamu. Výsledek má ukázat, kolik milionů v rámci programu OSN na pomoc Vietnamu vůbec teče, i to, jak je jich využíváno.
V publikované zprávě se také upozorňuje na vzrůstající počty jednání a organizačních schůzek. Jen v oblasti ochrany životního prostředí se údajně ročně koná na čtyři sta setkání, ve kterých figurují členové více než třiceti organizací.
Uvedením zprávy do praxe bude pověřen příští generální tajemník OSN a někdejší jihokorejský ministr zahraničí Pan Ki-mun.
